NATO zažívá mozkovou smrt, prohlásil Macron. Z krize viní Turecko a Trumpa

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, řekl v rozhovoru pro britský týdeník The Economist Emmanuel Macron. Za hlavní příčiny považuje nový přístup Washingtonu, který má NATO za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se musí probudit a posílit svou obranyschopnost, zdůraznil francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg Macronův názor jasně odmítli. Aliance je podle nich silná.

Aliance si podle francouzského státníka musí vyjasnit své strategické cíle. „To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO,“ řekl Macron v rozhovoru pro The Economist. „Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují,“ postěžoval si.

Turecká intervence je pro Alianci problémová, míní francouzský prezident

Členové vojenské Aliance jsou podle Macrona svědkem „agrese, kterou zahájil další člen NATO, tedy Turecko, a to v oblasti, kde jsou ve hře naše zájmy, aniž by to koordinoval“. „To, co se stalo, je pro NATO velký problém,“ zdůraznil šéf Elysejského paláce.

V souvislosti s tureckou ofenzivou podle Macrona vyvstala řada otázek včetně té kolem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

Tento článek stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům Aliance. „Pokud se režim (syrského prezidenta) Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?“ položil otázku francouzský prezident.

Na Trumpa není spoleh, mluvme s Ruskem, vyzval Macron

Podle Macrona se unijní země po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO. Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem.

K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident.

Macron kritizoval také amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle šéfa Elysejského paláce vnímá Alianci jako „hospodářský projekt“. „Podle něj je to projekt, kde Spojené státy zajistí jakousi formu geopolitického deštníku, na oplátku ale požadují hospodářskou výlučnost,“ řekl Macron. „K tomuhle se Francie nezavázala,“ dodal.

Merkelová a Stoltenberg: Aliance je silná

S první části Macronova vyjádření, v němž mluví o „mozkové smrti NATO“, dali jasný nesouhlas najevo Merkelová a Stoltenberg po společném jednání v Berlíně.

„Tento názor neodpovídá mému,“ poznamenala šéfka německé vlády, podle níž je Aliance nepostradatelná a v řadě oblastí dobře pracuje. „NATO je silné,“ podotkl zase Stoltenberg, podle kterého toho členské země dělají společně více než kdy dříve. Merkelová zároveň dala najevo pochyby o turecké vojenské akci.

Macronovo vyjádření naopak uvítala mluvčí ruské diplomacie. „Zlatá slova. Pravdivá a vyjadřující podstatu. Přesná definice nynějšího stavu NATO,“ napsala Marija Zacharovová na Facebooku.

Francouzský prezident se sice ve stejném interview podle agentury AFP kriticky vyjádřil i o Rusku, jehož nynější model podle něj „není udržitelný“, ale na tuto část ruská mluvčí nereagovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 2 mminutami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 3 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 11 hhodinami
Načítání...