NATO zažívá mozkovou smrt, prohlásil Macron. Z krize viní Turecko a Trumpa

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, řekl v rozhovoru pro britský týdeník The Economist Emmanuel Macron. Za hlavní příčiny považuje nový přístup Washingtonu, který má NATO za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se musí probudit a posílit svou obranyschopnost, zdůraznil francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg Macronův názor jasně odmítli. Aliance je podle nich silná.

Aliance si podle francouzského státníka musí vyjasnit své strategické cíle. „To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO,“ řekl Macron v rozhovoru pro The Economist. „Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují,“ postěžoval si.

Turecká intervence je pro Alianci problémová, míní francouzský prezident

Členové vojenské Aliance jsou podle Macrona svědkem „agrese, kterou zahájil další člen NATO, tedy Turecko, a to v oblasti, kde jsou ve hře naše zájmy, aniž by to koordinoval“. „To, co se stalo, je pro NATO velký problém,“ zdůraznil šéf Elysejského paláce.

V souvislosti s tureckou ofenzivou podle Macrona vyvstala řada otázek včetně té kolem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

Tento článek stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům Aliance. „Pokud se režim (syrského prezidenta) Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?“ položil otázku francouzský prezident.

Na Trumpa není spoleh, mluvme s Ruskem, vyzval Macron

Podle Macrona se unijní země po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO. Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem.

K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident.

Macron kritizoval také amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle šéfa Elysejského paláce vnímá Alianci jako „hospodářský projekt“. „Podle něj je to projekt, kde Spojené státy zajistí jakousi formu geopolitického deštníku, na oplátku ale požadují hospodářskou výlučnost,“ řekl Macron. „K tomuhle se Francie nezavázala,“ dodal.

Merkelová a Stoltenberg: Aliance je silná

S první části Macronova vyjádření, v němž mluví o „mozkové smrti NATO“, dali jasný nesouhlas najevo Merkelová a Stoltenberg po společném jednání v Berlíně.

„Tento názor neodpovídá mému,“ poznamenala šéfka německé vlády, podle níž je Aliance nepostradatelná a v řadě oblastí dobře pracuje. „NATO je silné,“ podotkl zase Stoltenberg, podle kterého toho členské země dělají společně více než kdy dříve. Merkelová zároveň dala najevo pochyby o turecké vojenské akci.

Macronovo vyjádření naopak uvítala mluvčí ruské diplomacie. „Zlatá slova. Pravdivá a vyjadřující podstatu. Přesná definice nynějšího stavu NATO,“ napsala Marija Zacharovová na Facebooku.

Francouzský prezident se sice ve stejném interview podle agentury AFP kriticky vyjádřil i o Rusku, jehož nynější model podle něj „není udržitelný“, ale na tuto část ruská mluvčí nereagovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 14 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...