Budoucnost NATO? Informační válka a odstrašování Ruska, ale i možní nováčci

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

Video Události
video

Události ČT: Jaká je budoucnost NATO?

Aliance reaguje na změněnou bezpečností situaci v Evropě demonstrací síly. Na podzim loňského roku se konalo v Norsku největší vojenské cvičení od konce studené války. Mezi padesáti tisíci vojáky byli i Češi.

Posílení mise v Pobaltí

Už v roce 2016 NATO rozhodlo o posílení přítomnosti na severovýchodě. V Pobaltí se soustředí především na Rusko a oblast Kalinigradu, kde vyvolává znepokojení rozmístění balistických raket typu Iskander.

„Putin a Lavrov zjednodušeně říkají, že chtějí zničit současnou bezpečnostní architekturu Evropy a nahradit ji jinou, která bude brát v úvahu Rusko, a ne Spojené státy,“ podotkl ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Estonsku Sven Sakkov.

Část předsunutých sil v Pobaltí Aliance koordinuje z polského Elblagu. „Odstrašit je na prvním místě. A v tomto kontextu ujistit, že NATO je jednotné. Víme, co se dělo v roce 2008 v Gruzii a 2014 na Ukrajině,“ upozornil velitel Mnohonárodní divize severovýchod Krzysztof Motacki.

V Pobaltí působí i stovky Čechů v mezinárodních misích v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, kde budou od září znova střežit vzdušný prostor Baltu gripeny z Čáslavi. Polsko navíc dlouhodobě usiluje o stálou americkou přítomnost.

Naopak turecko-americké vztahy se ochladily. USA mají vůbec nejsilnější armádu v NATO, Turecko hned druhou nejsilnější, státy se přitom rozcházejí v pohledu na Írán, zbrojní výdaje nebo vojenské operace v regionu.

Ankara chce přes výtky Washingtonu a hrozbu sankcí koupit ruský systém protivzdušné obrany S-400. Strategický a jediný člen NATO v bouřlivé oblasti Blízkého východu navíc nelibě nese americkou podporu Kurdů v Sýrii.

Zatímco pro Pentagon představují spojence, pro Ankaru jsou to teroristé. „Turecko nikdy nedopustí teroristický koridor podél své hranice. Zničíme ho za každou cenu. Nejde jen o Sýrii, ale o budoucnost Turecka a tureckého národa,“ konstatoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Aliance také vede tichou válku na poli informací a dezinformací. Třeba sofistikované roboty v Rize vyhodnocují elektronickou stopu uživatelů na sociálních sítích a cílí obsah tak, aby je ovlivnily. „Přemýšlejte, kdo vám tuhle informaci dává, jaký je zdroj, jaký je pravděpodobně jeho záměr,“ říká ředitel Centra strategické komunikace NATO Janis Sarts.

Rozšiřování řad

Pokud jde o rozšiřování NATO, zatím poslední nováček je z Černé Hory. Příslib vstupu získaly už dřív další země: Gruzie, Ukrajina a Makedonie. Ukrajinský parlament ale odhlasoval, že se o členství ucházet nebude, a Makedonie dosud čekala na vyřešení sporu s Řeckem o svůj oficiální název.

Mluví se i o Kypru, tomu ale ve vstupu brání jedna z členských zemí – Turecko. Potenciálním kandidátem na přijetí je i Bosna a Hercegovina.