Česko bude moci vyslat až 290 vojáků do mnohonárodních bojových uskupení NATO v Pobaltí. Schválil to Senát. Sněmovna dodala potřebný souhlas minulý týden. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšku celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku.
Mise je podle vlády reakcí na „změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině“. V rámci akce budou v pobaltských zemích a také v Polsku mechanizované prapory v celkovém počtu asi 1200 vojáků v každé zemi.
Česká mise je podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) konkrétním příspěvkem k posílení spojenců na východním křídle Aliance. „Bude se jednat o silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany,“ uvedl ministr.
Z Česka pojede do Litvy do bojového uskupení, které sestavuje Německo, mechanizovaná rota do 250 lidí spolu s vojáky z dalších šesti zemí. Do kanadského uskupení v Lotyšsku, v němž budou také vojáci z osmi zemí, bude poslána minometná četa o velikosti do 40 lidí. Počet vojáků bude asi o něco nižší, obrana si nechává rezervu pro případ potřeby.
Za misi ministerstvo zaplatí do 362 milionů korun, řekl senátorům Stropnický. V Estonsku budou podle něj operovat francouzští a dánští vojáci, v Polsku pak Američané, Britové, Chorvaté a Rumuni.
Misi podpořilo 57 ze 68 přítomných členů horní komory, proti byli jen sociální demokrat Radko Martínek a tři členové klubu kolem předsedy Strany práv občanů Jana Veleby. Jedním z nich byl exkomunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy), který neúspěšně požadoval odmítnutí mise a v souvislosti s ní mluvil o ohrožení míru. Šest senátorů ČSSD a lidovec Jiří Čunek se hlasování zdrželi.
V Litvě už čeští vojáci působili na začátku letošního roku na společném cvičení zemí Visegrádu, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, a Pobaltí. V minulosti také hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. České stíhačky by se do ochrany pobaltského nebe měly znovu zapojit přespříští rok.
Čeští piloti budou moci zasáhnout na Slovensku a naopak
Senát také schválil smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru mezi Českou republikou a Slovenskem. Sněmovna ji zatím jen podpořila, souhlas s ratifikací by měla dát v září. Horní komorou prošla dohoda bez diskuse a hladce hlasy 59 senátorů, ostatních šest se hlasování zdrželo.
Smlouva umožní pilotům z jedné země zasáhnout za použití zbraní na území druhého státu bývalého Československa proti narušiteli vzdušného prostoru. Šlo by například o situaci, kdy by teroristé unesli civilní letadlo a chystali se s ním zaútočit.
Dohoda zároveň předpokládá vzájemnou výpomoc pro případ, že by jedna ze zemí nebyla s to zajistit ochranu svého vzdušného prostoru. Smlouvu podepsali ministři obrany obou zemí Martin Stropnický a Peter Gajdoš letos v únoru.
Spolupráce Česka a Slovenska při ochraně vzdušného prostoru tak bude širší, než předpokládá společný systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance, který je určen k obraně před vojenskými hrozbami.
Slovenský parlament doporučil ratifikaci dohody už v polovině června. Pokud ji schválí i český parlament, ratifikační proces završí podpisy prezidentů.
Zatímco české vojenské letectvo využívá nadzvukové stoje Gripen, Slovensko provozuje starší ruská letadla MiG-29. Gajdoš už dříve řekl, že rozdílný typ letounů není překážkou pro naplnění smlouvy s Českem. Bratislava v minulosti zahájila se Švédskem vyjednávání ohledně možnosti obstarat gripeny.
