Rozpočet české armády se meziročně navýšil o 10 procent. Pokud vláda v příštích letech ještě přidá, má rozpočet armády šanci dosáhnout do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Česko by tak splnilo svůj závazek vůči Severoatlantické alianci. Tu považuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO) za klíčovou k zajištění české bezpečnosti.
Situace v NATO se ale podle ministra Stropnického zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie změnila.
„Vzhledem k mezinárodním souvislostem se domnívám, že bude stoupat význam Německa, a jsem rád, že strategické partnerství rozvíjíme i na poli armád,“ dodal Stropnický. Česká armáda se podle něj má aktivně zapojovat do postupného budování obranné spolupráce zemí Evropské unie.
Splnit závazky vůči NATO zvládneme, myslí si Stropnický
„Rozumím tlaku Donalda Trumpa na to, aby země NATO dávaly na obranu tolik, kolik se zavázaly. Stejná kritika zazněla i ze strany Baracka Obamy a tajemníka Jense Stoltenberga,“ řekl Stropnický.
Pokud ale tempo, jakým se zvyšuje armádní rozpočet, zůstane na 5 miliardách ročně, nebude to podle Stropnického stačit. „V příštích týdnech začnou rozhovory na ministerstvu financí o rozpočtu na rok 2018 a o výhledu pro roky 2019 a 2020,“ uvedl Stropnický s tím, že stanovený cíl, ke kterému se koalice v roce 2014 zavázala, tedy 1,4 procent HDP na armádu ročně, je realistický a Česko ho může dosáhnout.
„Je to v ekonomické kapacitě naší země,“ dodal. V roce 2020 by tak Česko mohlo na armádu dávat 76 miliard korun. V loňském roce měl úřad k dispozici 49,7 miliard korun, letošní rozpočet poprvé po několika letech překročí 50 miliard korun, tedy hranici označovanou za limitní pro rozvoj armády.
Podle 1. místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška ale důvod k optimismu není. „Pan ministr moc dobře ví, že ani ten cíl, který si stanovila vláda a který nedosahuje našeho závazku vůči NATO, není reálné splnit, pokud v posledním roce nedojde ke skokovému nárůstu,“ myslí si Ženíšek.
Ženíšek zdůraznil, že 1,4 procenta HDP coby rozpočet armády je pouze cíl, který si stanovila vláda – český závazek vůči NATO pak má dosáhnout 2 procent HDP.
Obrana bude letos hospodařit s 52,5 miliardy korun, na příští rok se počítá s růstem na 57,8 miliardy korun a v roce 2019 na 62,7 miliardy. Stropnický doufá, že přesvědčí ministerstvo financí k vyššímu růstu. Na příští rok by ministr obrany rád získal 59,6 miliardy a o rok později 68 miliard korun.
Ministerstvo obrany přesto nedokázalo v loňském roce vyčerpat 4,05 miliardy korun. Většina z těchto peněz byla podle úřadu určena na už vysoutěžené zakázky a tendry, které byly vloni zahájeny.
Stropnický už dříve uznal, že úřad má s rychlostí uzavírání zakázek problémy, podle něj je ale důležité, aby resort nakupoval bez chyb. Odmítl také kritiku, že se armáda modernizuje pomalu. Za jeho funkční období se podařilo uzavřít zakázky za 42 miliard korun.
V příštích deseti letech plánuje obrana investovat 180 miliard korun, z toho většina – 130 miliard – půjde do pozemních sil. Ještě letos má vláda posoudit zakázky za 26 miliard korun.
Podle náměstka Daniela Koštovala má obrana v úmyslu uzavřít smlouvy na nákup 62 obrněných vozidel Pandur a Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Počítá se také s nákupem 12 víceúčelových vrtulníků, mobilních radiolokátorů, 5500 balistických vest nebo se zadáním komplexní servisní smlouvy na vrtulníky řady Mi.
Podle Ženíška ani tak nezvládne současná vláda dostatečně modernizovat armádu. „Je to promarněná šance této vlády, a to v době nebývalého hospodářského růstu a nebývalé podpory modernizace armády napříč politickými stranami,“ tvrdí Ženíšek.
Miliardy korun si vyžádá zlepšení stavu vojenských základen
Peníze by v příštích letech mohly jít na zlepšení stavu 11 vojenských základen. Jejich vybavení by se mělo přiblížit standardu, který je obvyklý u západoevropských spojenců. Projekt Základny 21. století by si mohl vyžádat „jednotky miliard až nižší desítky miliard korun“., řekl náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Ministerstvo nyní zpracovává analýzy tak, aby se předešlo podle Berana „nenadálým a unáhleným opravám“, které se dělaly v minulosti. Analýzy mají zjstit, co která základna potřebuje.
Mezi vybranými základnami jsou tři letiště Kbely, Náměšť nad Oslavou a Čáslav, ze základen pozemního vojska byly určeny Přáslavice, Bučovice, Chrudim nebo základna logistické podpory Štěpánov. „U těch ostatních stále ještě analyzujeme, do jaké hloubky půjdeme. Je to pilotní projekt, který bude v nějaké době rozšířen na všechny základny,“ dodal Beran.
NATO je pro naši bezpečnost klíčové, říká Stropnický. Nemyslím si, odporuje Černý
Ačkoliv ministr Stropnický vyzdvihl význam Severoatlantické aliance pro českou bezpečnost, podle místopředsedy výboru pro obranu Alexandera Černého (KSČM) je ale samotná aliance zdrojem bezpečnostních rizik. „NATO není pilířem bezpečnosti, naopak mnohdy vytváří bezpečnostní rizika svým jednáním. A to třeba zvyšováním své přítomnosti ve východní Evropě. O americké jednotky v Pobaltí si mohl říct sám prezident Obama,“ uvedl Černý.
- Byla založena v dubnu 1949. Zakládajícími zeměmi je Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené státy americké a Velká Británie.
- Podle článku 10 Washingtonské smlouvy už proběhlo šest kol rozšíření, během nichž se Severoatlantická aliance rozrostla na současných 28 členů.
- 18. února 1952: přistoupení Řecka a Turecka
6. května 1955: vstup Spolkové republiky Německo - v reakci na to vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy
30. května 1982: přistoupení Španělska
12. března 1999: přistoupení České republiky, Maďarska a Polska; šlo o první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
29. března 2004: přistoupení celkem sedmi států - Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska; jedná se o největší kolo rozšíření
1. dubna 2009: vstup Albánie a Chorvatska
5. června 2017: vstup Černé Hory. - Zdroj: natoaktual.cz
S takovými názory ministr obrany nesouhlasí. „Pro obranu České republiky je funkční, silná a dynamicky se rozvíjející Severoatlantická aliance zásadní, je alfou a omegou. Zpochybňovat to je hazardování s bezpečností naší země a našich občanů,“ zdůraznil Stropnický.
Roste počet vojáků i záloh
Počet vojáků se v loňském roce zvýšil o 1214 na 23 184 lidí. Ministerstvo obrany přitom letos počítá ještě s vyšším nárůstem, a to se 1725 vojáky a také téměř 250 civilními zaměstnanci úřadu.
„Do záloh se zapsalo už téměř 1500 lidí a zájem je také o dobrovolná cvičení,“ řekl Stropnický s tím, že složení zájemců o zálohy a cvičení považuje za sociologickou sondu toho, „kdo z občanů se chce aktivně podílet na obraně země“.
Ze zahraničních misí vyzdvihl ministr misi v Iráku, kde působí letecký i zdravotní tým. „Zdravotní tým bude letos nahrazen jiným. Jakou specializaci v Iráku potřebují, o tom zatím jednáme,“ vysvětlil Stropnický.
Irácká armáda si podle něj také pochvaluje letouny L-159, které nasadila v bojích o Mosul. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) plánuje, že v únoru do Iráku zamíří pět policejních instruktorů, kteří se budou podílet na výcviku tamních bezpečnostních sil.
- Bitevníky L-159 Alca, které jsou vzdálenými nástupci cvičných, popř. lehkých bitevních letadel L-39 a L-59 vyvíjené od 60. do 80. let minulého století.
- Na přelomu století vyrobilo Aero 72 těchto strojů pro českou armádu. Část z nich však šla rovnou do skladu, vojsko pro ně využití nemělo.
- Vzdušné síly AČR v současnosti používají 19 letadel Alca, z nichž část byla navíc upravena z bojové verze L-159A na cvičnou L-159T1.
- Irák od Česka kupuje patnáct bitevních letadel.
Česko pomáhá v boji proti Islámskému státu také finančně nebo materiálně. Ministerstvo obrany například poslalo irácké a kurdské armádě přes 6500 nových i použitých samopalů a přes sedm milionů nábojů.
Armáda letos plánuje vyslat na misi 810 vojáků
Na misi letos vyjede 810 vojáků, tedy o 50 méně než v loňském roce. Do pohotovostních sil NATO pak ministerstvo obrany vyčlení přes 800 lidí, 700 jich bude k dispozici pro řešení mimořádných událostí a dalších 670 by mohlo pomáhat při zhoršení migrační vlny.
Vojáci se letos dostanou na 113 zahraničních cvičení, v loňském roce jich měli v plánu 115. Vojáci budou vedle evropských zemí cvičit například ve Spojených státech, v Izraeli, Jordánsku, Keni, Iráku a v Gruzii.
V Česku se má konat rovněž zhruba stejný počet vojenských cvičení jako minulý rok. Podle informace, kterou od vlády dostali poslanci, se v tuzemsku uskuteční 70 vojenských výcviků, loňská zpráva pojednávala o 68 cvičeních.
Plán vojenských cvičení na letošek odráží podle zprávy čtyři priority české armády, a to přípravu k nasazení v operacích, rozvoj pohotovostních sil, zvyšování schopností a bilaterální a regionální spolupráci.
Mezi poměrně nákladná cvičení patří výcvik v Litvě pojmenovaný Training Bridge 2017, na němž se loni dohodly státy visegrádské čtyřky s pobaltskými zeměmi kvůli obavám z Ruska. Cvičení už začalo, náklady se odhadují na téměř 17,7 milionu korun. K nejdůležitějším cvičením armáda řadí přípravu pilotů vrtulníků a příslušníků pozemního zabezpečení pro operaci v Afghánistánu, která se uskuteční v prašném vysokohorském prostředí Chorvatska. Obdobné cvičení bude i ve Francii.
