Zahraniční mise

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Kriminalisté podali návrh na obžalobu ze zpronevěry na bývalou účetní jedné z olomouckých základních škol. Ta podle policie zpronevěřila více než 14,5 milionu korun z prostředků školy, řekl policejní mluvčí Libor Hejtman. Žena na sociálních sítích uvěřila podvodníkovi, kterému později peníze určené na výplaty zaměstnanců školy posílala.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

První skupina vojáků z mise UNPROFOR se v neděli 11. října vrátila z Jugoslávie do Českého Krumlova. Českoslovenští vojáci na Balkáně měli spolu s Francouzi a Keňany odpovědnost za tzv. sektor Jih v okolí Plitvických jezer. Obměna československých vojáků v misi se uskutečnila celkem ve třech etapách tak, aby byla dodržena kontinuita práce československé jednotky a noví vojáci měli možnost převzít odpovědnost vyplývající za zastávané funkce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

První železniční spoj s vojáky československé mírové jednotky OSN pro Jugoslávii odjel z nádraží Velešín do Mariboru. Zbytek československých vojáků se pak do Jugoslávie dopravil dalšími dvěma transporty. Jednotka měla na starost dohled nad dodržováním příměří v šedesátikilometrovém úseku severně od Plitvických jezer.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila generální štáb české armády. Vyzdvihla význam armády při zvládání covidové pandemie a zopakovala, že cílem nové vlády je dostat se do roku 2025 s armádním rozpočtem na dvě procenta HDP. Nerozhodla však ještě, jaký bude osud zakázky na nová bojová vozidla pěchoty. Chce tak učinit počátkem ledna.

Britská vláda oznámila, že v rámci modernizace armády plánuje snížit počet vojáků. Armáda se má více zaměřit na použití dronů či kybernetických technologií a její početní stav se má do roku 2025 snížit o 9500 armádních příslušníků na 72 500. Podle deníku The Guardian tak bude armáda co do počtu vojáků nejmenší od roku 1714, kdy skončila válka o španělské dědictví.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Zákon o liniových stavbách, který má urychlit výstavbu klíčové infrastruktury, prošel sněmovnou ve znění, v němž z ní již jednou odešel. Senátní návrhy poslanci nepřijali.

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.