Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa

New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra.

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Útoky si vyžádaly přes 3000 obětí

Teroristické útoky si vyžádaly 2974 obětí, navíc zahynulo i plus 19 únosců. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2603 osob. Z nich je dodnes přes 1000 obětí neidentifikováno. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla.

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Grand Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Odškodnění - 38 miliard dolarů

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů. Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.

Za útoky stojí zřejmě al-Káida

K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni kteří zahynuli spolu s oběťmi.

V souvislosti s útoky 11. září 2001 byly zatím odsouzeny dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích (letos v lednu podal nové odvolání proti rozsudku) a 11. května 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení za spoluúčast na útocích Maročan Munír Mutasádik. Dalších pět osob čelí obžalobě z přípravy teroristických akcí proti USA.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který je považovaný za číslo tři v hierarchii al-Káidy, se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 teroristických akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko v roce 1993 a atentátů na Bali v roce 2002. Alí Abdal Azíz, synovec Šajcha Muhammada je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 45 mminutami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 6 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 6 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...