Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa

New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra.

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Útoky si vyžádaly přes 3000 obětí

Teroristické útoky si vyžádaly 2974 obětí, navíc zahynulo i plus 19 únosců. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2603 osob. Z nich je dodnes přes 1000 obětí neidentifikováno. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla.

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Grand Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Odškodnění - 38 miliard dolarů

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů. Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.

Za útoky stojí zřejmě al-Káida

K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni kteří zahynuli spolu s oběťmi.

V souvislosti s útoky 11. září 2001 byly zatím odsouzeny dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích (letos v lednu podal nové odvolání proti rozsudku) a 11. května 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení za spoluúčast na útocích Maročan Munír Mutasádik. Dalších pět osob čelí obžalobě z přípravy teroristických akcí proti USA.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který je považovaný za číslo tři v hierarchii al-Káidy, se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 teroristických akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko v roce 1993 a atentátů na Bali v roce 2002. Alí Abdal Azíz, synovec Šajcha Muhammada je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...