Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa

New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra.

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Útoky si vyžádaly přes 3000 obětí

Teroristické útoky si vyžádaly 2974 obětí, navíc zahynulo i plus 19 únosců. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2603 osob. Z nich je dodnes přes 1000 obětí neidentifikováno. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla.

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Grand Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Odškodnění - 38 miliard dolarů

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů. Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.

Za útoky stojí zřejmě al-Káida

K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni kteří zahynuli spolu s oběťmi.

V souvislosti s útoky 11. září 2001 byly zatím odsouzeny dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích (letos v lednu podal nové odvolání proti rozsudku) a 11. května 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení za spoluúčast na útocích Maročan Munír Mutasádik. Dalších pět osob čelí obžalobě z přípravy teroristických akcí proti USA.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který je považovaný za číslo tři v hierarchii al-Káidy, se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 teroristických akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko v roce 1993 a atentátů na Bali v roce 2002. Alí Abdal Azíz, synovec Šajcha Muhammada je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kosovo v předčasných volbách rozhoduje o nové vládě

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 3 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 1 hhodinou

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 2 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 3 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...