Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa

New York - Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa.

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra.

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Útoky si vyžádaly přes 3000 obětí

Teroristické útoky si vyžádaly 2974 obětí, navíc zahynulo i plus 19 únosců. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2603 osob. Z nich je dodnes přes 1000 obětí neidentifikováno. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla.

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Grand Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Odškodnění - 38 miliard dolarů

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů. Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.

Za útoky stojí zřejmě al-Káida

K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni kteří zahynuli spolu s oběťmi.

V souvislosti s útoky 11. září 2001 byly zatím odsouzeny dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích (letos v lednu podal nové odvolání proti rozsudku) a 11. května 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení za spoluúčast na útocích Maročan Munír Mutasádik. Dalších pět osob čelí obžalobě z přípravy teroristických akcí proti USA.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který je považovaný za číslo tři v hierarchii al-Káidy, se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 teroristických akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko v roce 1993 a atentátů na Bali v roce 2002. Alí Abdal Azíz, synovec Šajcha Muhammada je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 2 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 4 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 6 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.