Tři čeští vojáci, které v neděli u Bagrámu zabil sebevražedný atentátník, působí v Afghánistánu v rámci nebojové mise Rozhodná podpora (Operation Resolute Support). Jejím cílem je vycvičit místní síly, aby dokázaly porazit všechna radikální hnutí včetně Talibanu. Mise běží už čtvrtým rokem a účastní se jí takřka čtyři desítky států. Češi mají několik rolí, jedním z nejtěžších úkolů je ochrana základny v Bagrámu. Hlídkovat musí ve dne v noci.
Češi hlídkují v Bagrámu ve dne v noci. Nebojové mise Rozhodná podpora se účastní desítky zemí
Redaktor ČT Rožánek: Základna Bagrám je takové větší okresní město (zdroj: ČT24)
Konflikt sužuje chudý Afghánistán po celé dekády. Poslední v řadě operací na jeho území nazvaná Rozhodná podpora je následnicí Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF). Ty vznikly z pověření Rady bezpečnosti OSN v roce 2001 po útocích v New Yorku a poté, co USA zaútočily na Afghánistán v rámci operace Trvalá svoboda, když jim islamisté z Talibanu odmítli vydat Usámu bin Ládina.
Nad misí ISAF později převzalo velení NATO. Úkolem těchto sil bylo zajistit bezpečnost v metropoli Kábulu a jeho okolí po svržení vlády Talibanu. Aliance ukončila bojové operace v rámci ISAF k prosinci 2014, čímž přešly pravomoci v oblasti bezpečnosti plně do rukou afghánské vlády.
Hlavní cíl mise: podpora a výcvik pro boj s radikály
Nástupcem ISAF se stala od ledna 2015 právě Rozhodná podpora, která má hlavně poradní funkci a poskytuje afghánským silám podporu a výcvik v boji proti Talibanu, Islámskému státu a dalším radikálním skupinám. Misi nyní velí americký generál John W. Nicholson Jr. z velitelství v Kábulu. K červenci 2018 působilo v jejím rámci přes šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí světa.
Vlajka mise Rozhodná podpora
Počet amerických vojáků v Afghánistánu dosáhl vrcholu v roce 2011, kdy jich tam působilo asi sto tisíc. Od té doby množství nasazených mužů a žen ve zbrani výrazně kleslo a začátkem roku 2018 jich v zemi bylo už jen kolem osmi tisíc. Další tisíce vojáků tvoří síly z ostatních zemí NATO. Konkrétně česká armáda vystřídala v Afghánistánu od roku 2002 více než devět tisíc vojáků. K letošnímu 12. červenci jich v zemi sloužilo 249, uvádí webové stránky www.army.cz.
Ještě letos by se české zapojení v Afghánistánu mohlo zvýšit, jelikož vláda schválila rozšíření mise až o 140 vojáků, souhlas s tím už vyslovily obě komory parlamentu. Čeští vojáci by se nově měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.
Češi mají už v současné době v Afghánistánu celou řadu úkolů. Na letišti v Kábulu sídlí české velitelství, poradní letecký tým nebo tým specialistů v oblasti komunikační technologie. V metropoli jsou i vojenští policisté, kteří střeží českou ambasádu.
Bagrám leží v nebezpečné oblasti severně od Kábulu
Češi také hlídají spojeneckou základnu Bagrám v provincii Parván, což je jedna z nejnebezpečnějších oblastí v Afghánistánu, upozornil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, podle něhož jsou vojenské mise stále náročnější.
Poslední trojice zabitá Talibanem pár kilometrů od Bagrámu byla členy čtvrté brigády rychlého nasazení, konkrétně 42. mechanizovaného praporu v Táboře. Strážní rota má za úkol jezdit na hlídky do okolí základny a předcházet útokům na ni. Při hlídkách narušuje činnost nepřítele a jeho pohyb.
Češi plní své úkoly v Bagrámu spolu s gruzínskou jednotkou a s Američany, připomněl redaktor ČT Karel Rožánek. Základnu chrání v perimetru 15 kilometrů od základny, odkud na ni často létají rakety. „Snaží se vyčistit to místo tak, aby k těmto útokům nedocházelo, a samozřejmě při tom musí vyjíždět ven. Patroly jsou buď pěší, nebo v obrněných vozech MRAP, které jim poskytla americká armáda a které mají velkou odolnost vůči trhavinám,“ doplnil Rožánek s tím, že na sebevražedný útok se plně připravit nedá.
„Bagrám je největší spojenecká základna v této zemi. Představte si ohromné město okolo dvou letištních ranvejí, je to tak třikrát letiště Ruzyně. Je to město, které funguje, kde jsou jídelny, ubytovny, hangáry pro letadla. Jezdí tam autobusy. Je tam i sociální zázemí pro vojáky, jsou tam tělocvičny i prodejny a bary. Tam si ale nekoupíte alkohol, protože všude v Afghánistánu platí suchý zákon,“ podotkl Rožánek, který základnu navštívil.
Běžný den na základně se podle českých vojáků točí zejména kolem plnění operačního úkolu. „To znamená příprava na patrolu, patrola, údržba techniky, pravidelný výcvik,“ podotkl informační důstojník.
obrázek
„Není tady rutina, každý den je jiný. Někdy se jede ve dne, někdy v noci, někdy se dělá příprava, někdy se plánuje, dělají se nácviky se spojenci,“ řekl další z českých vojáků. „Ztrácíme tu přehled o dnech v týdnu a jedeme podle data, podle úkolu. Slovo víkend tady neexistuje,“ dodal.
Včetně tří obětí nedělního sebevražedného útoku zahynulo dosud v Afghánistánu třináct českých vojáků. Celkově česká armáda přišla v zahraničí o 28 mužů.
Již v roce 2014 se čeští vojáci stali u základny Bagrám oběťmi bombového útoku. Tehdy zahynulo pět vojáků – čtyři na místě, jeden později v nemocnici po převozu do Prahy. Při útoku sebevraha zemřel v roce 2008 český vojenský policista, jen měsíc po něm zahynul další český voják v terénním autě, pod kterým vybuchla nastražená nálož.