Smrt českých vojáků nesmí odradit od boje s terorismem, říká český prezident. Lítost vyjadřují i další politici

Hlubokou lítost vyjádřil prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Miloš Zeman nad úmrtím tří českých vojáků, kteří se v neděli stali oběťmi sebevražedného útoku v Afghánistánu. Zároveň zdůraznil, že by to podle něj nemělo odradit od úsilí nadále bojovat s mezinárodním terorismem. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opaty jsou tři čeští vojáci hrdinové. Soustrast rodinám vyjádřili také někteří vrcholní politici, například premiér Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar.

V neděli okolo 3:50 SELČ došlo při patrole v okolí základny Bagrám v afghánské provincii Parván k útoku sebevražedného atentátníka, uvedla armáda v tiskové zprávě. V uvedenou dobu prováděla ve stanoveném prostoru běžnou činnost pěší hlídka.

V Afghánistánu padli šestatřicetiletý rotný Martin Marcin a desátnicí Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, kterým bylo 25 a 28 let. Rodiny vojáků byly informovány, k dispozici jsou jim vojenští psychologové a vojenští kaplani.

„Tragická smrt tří našich vojáků mě velmi zasáhla. Všem rodinám a blízkým chci vyjádřit svou hlubokou soustrast,“ uvedl ministr obrany Metnar (nestr. za ANO). Ministr je v telefonickém kontaktu s předsedou vlády i velením Armády ČR.

„Zpráva o úmrtí vojáků je vždy ta nejhorší, velmi mě to zasáhlo. V mých očích jsou to hrdinové, kteří se za hranicemi České republiky podíleli na boji proti terorismu. Celá země by na ně měla být hrdá. Upřímnou soustrast rodinám, příbuzným a kamarádům,“ uvedl náčelník GŠ AČR Opata. 

Za hrdiny je má i premiér Andrej Babiš (ANO). „Je mi moc líto úmrtí našich tří vojáků v Afghánistánu. Hrdinů, kteří bojovali proti teroristům tak daleko od vlasti a které zavraždil sebevražedný útočník. Vážím si toho, co udělali pro naši zemi. Vyslovuji svou nejhlubší soustrast jejich rodinám a pozůstalým,“ napsal na Twitteru.

„Zpráva o smrti tří našich vojáků dnes v Afghánistánu mne hluboce zasáhla. Vyjadřuji upřímnou soustrast jejich rodinám v těchto těžkých chvílích,“ uvedl na Twitteru také ministr vnitra a zastupující ministr zahraničí Jan Hamáček. 

„Naši vojáci mají tu nejlepší možnou výbavu, nicméně ani ta nemůže být stoprocentní. Událost se stala ve chvíli, kdy museli opustit obrněná vozidla a provádět patrolu pěšky a v takovém případě má atentátník výhodu – může si vybrat to místo, a to se bohužel stalo a není to poprvé. Podobným způsobem zahynuli už vojáci v minulosti. Jakkoliv děláte maximum, nemůžete vyloučit takovou událost,“ vysvětlil ve vysílání ČT 24 Hamáček.

Zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR, generál major Jiří Verner nicméně uvedl, že se bude hledat nějaká možnost větší prevence. „To je otázka na velení strážní roty, ona působní na perimetru letecké základny Bagrám, což je velká spojenecká základna, jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost. To znamená, oni se musí pohybovat mimo území té základny, kontrolovat ten perimetr a samozřejmě určitě velení jednotky vyhodnotí tu situaci,  nicméně bez té fyzické přítomností vojáků v terénu se ta služba neobejde,“ dodal Hamáček.

„Skláním se hluboce před vojáky, kteří i za nás a naši bezpečnost položili dnes své životy v Afghánistánu, upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. Měl jsem možnost vidět na vlastní oči náročnou službu na základně Bagrám. R.I.P. těmto hrdinům,“ uvedl na Twitteru exministr zemědělství  a první místopředseda KDU-ČSLMarian Jurečka.

Ztracených životů vojáků v Afghánistánu lituje na Twitteru také předseda ODS Petr Fiala. „Myslím na jejich rodiny a blízké. Jejich hrdinství nebude zapomenuto,“ uvedl. 

I první místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda KSČM Vojtěch Filip vyjádřil rodinám padlých vojáků soustrast. A zdůraznil, že v souladu s mírovou politikou je potřeba zabránit šíření agrese a terorismu po celém světě. 

Čest památce padlých vojáků uctil na Twitteru i předseda KDU-ČSLPavel Bělobrádek .

Šedivý: Mise v Afghánistánu patří mezi nejnebezpečnější

Soustrast všem blízkým a obdiv a úctu těm, kteří slouží v zahraničních misích, vyjádřil také bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a armádní generál v záloze Jiří Šedivý.„Zahraniční mise jsou čím dál víc složitější a nebezpečnější. Zcela určitě ta nejnebezpečnější je v současné době v Afghánistánu. A  jak se tam zhoršuje bezpečností prostředí, tak často vojáci nemají možnost ovlivnit to, co se děje v jejich nejbližším okolí,“ řekl ve vysílání ČT24 Šedivý.

Tato konkrétní mise se podle něho odehrála ve skutečně nejnebezpečnějším prostředí, a to je při ochraně letecké základy Bagrám. Zde čeští vojáci patrolují v prostředí, kdy musí zajistit bezpečnost tak, aby nedocházelo k napadání, ať už konvojů, které přijíždí a odjíždí ze základny, a případně i ostřelování základny.

A musí reagovat na veškeré podněty, které přichází, a zajistit, že se bezpečí bude dodržovat. Anebo provést přímo i aktivity nebo akce, které eliminují některé bojové skupiny nebo útočníky, kteří se pokusí základnu nějakým způsobem ohrozit.

„A v tomto případně je to skutečně normální bojová situace, ve které se naši vojáci ocitají, ale protože je to velmi často prostředí, kde je řada civilů, tak nejsou schopni někdy odlišit, kdo je skutečně přítel a kdo je jenom civil, který se třeba možná chová jenom nepřirozeně, ale přece ne jenom nepřátelsky. A to je pro naše vojáky samozřejmě složité, i pro spojence,“ dodal Šedivý.

Základna Bagrám (ilustrační foto)
Zdroj: Karel Čapek/ČTK

Rozhodná podpora je nebojová mise Severoatlantické aliance. Vojáci NATO při ní podporují afghánské bezpečnostní síly. Její součástí je i 250 českých vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Včetně tří obětí nedělního sebevražedného útoku zahynulo dosud v Afghánistánu třináct českých vojáků, celkově pak v zahraničí 28 vojáků.

Na rok 2019 a 2020 nepředpokládá Generální štáb Armády ČR žádné přehodnocení situace. Letos v červnu se schválilo posílení misí i v Afghánistánu, kam má zamířit dalších 140 vojáků.

O tom, že čeští vojáci dělají v Afghánistánu správnou věc, Hamáček nepochybuje. „Oni bojují s teroristy a bojují s nimi tam, abychom s nimi nemuseli pak bojovat my tady,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 5 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 8 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.