Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
„Situace v Kábulu je komplikovaná a našim lidem se podařil malý zázrak, že dostali většinu do bezpečí. Není to samozřejmost, řadě evropských států se nepodařilo realizovat návraty. Všichni jsme byli zaskočeni,“ uvedl ve středu k evakuačním letům Kulhánek.
Přestože se podle Svobody dá souhlasit s označením evakuace českých spolupracovníků za „malý zázrak“, celkový postup označil za „chaotické utíkání“. Pasažéři evakuačních letů podle něj mohli být převezeni o měsíce dřív bez časového tlaku. Připomněl, že tak však nereagovaly ani Spojené státy, ani jiné evropské země.
Také Petříček ocenil práci všech, kteří se podíleli na zajištění leteckého mostu. Vláda podle něj jednala o možných scénářích české diplomatické mise v Afghánistánu po odchodu vojáků od konce loňského roku. „Plány počítaly s tím, že afghánská vláda bude schopná dojednat přechodné období s Talibanem a zajistí jistou stabilitu. To se minulo realitě,“ řekl Petříček.
Rychlejší reakci by podle něj mohlo pomoci obnovení programu pro repatriace a evakuace z Afghánistánu, který skončil v roce 2017. K jeho pokračování ale navzdory předvídatelným potřebám nedošlo. „Bylo možné předjímat, že takováto situace nastane,“ uvedl.
Co věděly zpravodajské služby?
Situace v Afghánistánu podle Svobody musela být dostatečně monitorována a rychlý postup Talibanu tak měl být očekáván. „Zpravodajské služby to přece musely dávno hlásit centrále, Severoatlantické alianci. Vlády by měly vědět, jaká je situace,“ podotkl. Pokud zpravodajci neměli potřebné informace, tak podle něj selhali. Připouští ale, že tajným službám také pouze nemusely vlády naslouchat.
„Buď zpravodajské služby věděly a informovaly, ale vlády nereagovaly. Anebo nevěděly, což by bylo horší,“ uvedl Svoboda. Za pravděpodobnější pokládá variantu, kdy vedení států informace zpravodajců nebrala na vědomí, na což podle něj upozornila i bývalá předsedkyně britské vlády Theresa Mayová.
Podle Petříčka nebyla ze strany afghánské vlády vůle kontrolovat situaci, což dokládá i velmi rychlé opuštění země prezidentem Ašrafem Ghaním. „Běžný voják může být sebeprofesionálnější, ale bez vedení může těžko rozhodovat o tom, jak té komplikované situaci čelit,“ poznamenal Petříček. Ačkoliv se tak podařilo dosáhnout dohody mezi Spojenými státy a Talibanem, nedošlo k dohodě uvnitř Afghánistánu. „Taliban věděl, že má na své straně čas,“ doplnil.
EU i NATO musí zaujmout jasný postoj, shodli se bývalí ministři
V současné době bude třeba koordinovat postup jak Severoatlantické aliance, tak Evropské unie, uvedl. Za jednotný postup obou organizací se vyslovil také Svoboda. Právě pro Evropu je podle Petříčka současná situace v Afghánistánu větším rizikem než třeba pro Spojené státy. „Je tady nebezpečí velké migrační vlny. Ovlivní nepochybně politickou scénu,“ souhlasil Svoboda.
Dle Petříčka je nutné dohlížet zejména na to, zda pod vládou Talibanu v Afghánistánu nezačnou operovat teroristické organizace. Pokud by nedošlo k dodržení těchto dohod, musela by přijít reakce. „Ať už ze strany Evropské unie, nebo NATO,“ řekl.
Má jít o červenou linii, na jejíž překročení by Západ musel odpovědět. Svoboda ovšem připomněl, že v diplomacii se jasné hranice často mění. „Červené linie se stávají růžovými,“ uzavřel.
