Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Podle agentury Reuters je v Tádžikistánu, přesné místo ale odmítla jeho kancelář z bezpečnostních důvodů oznámit. Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Talibanu mezitím vstoupili do prezidentského paláce. Mluvčí hnutí Suhajl Šahín předpokládá, že k pokojnému předání moci v zemi dojde během následujících dní. Z Kábulu před 23:30 vystartovalo první letadlo, na jehož palubě je 46 Čechů a místních spolupracovníků.
Taliban postupuje Afghánistánem
- 22:17
Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.
- 21:43
Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.
- 20:47
"Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.
Útěk Ghaního potvrdil šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh. Agentura AP uvedla, že spolu s prezidentem odcestoval i jeho bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb. Stanice BBC informovala, že do zahraničí se uchýlil i viceprezident Amrulláh Sálih.
Na Facebooku zveřejnil Abdulláh video, v němž požaduje, aby afghánské síly spolupracovaly a zajistily bezpečnost. Zároveň vyzval Taliban, aby jeho jednotky nevstupovaly do Kábulu, což by umožnilo další jednání.
Radikální hnutí však dalo svým bojovníkům rozmístěným na okrajích metropole rozkaz, aby postoupili směrem do města. Podle Talibanu ve městě nefunguje policie a je potřeba zabránit rabování. Podle agentury Reuters byla na některých místech v Kábulu slyšet střelba.
Povstalci vzápětí vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Talibanu. Televize al-Džazíra pak odvysílala záběry, na kterých jsou podle ní velitelé Talibanu a s nimi desítky ozbrojených bojovníků tohoto islamistického hnutí. Mluvčí řekl televizi, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii.
Zástupce NATO potvrdil, že mezinárodní letiště v Kábulu už odbavuje pouze vojenské lety. Všechny ostatní civilní spoje jsou do odvolání zrušeny. Taliban mezitím oznámil, že má pod kontrolou už 11 obvodů v centru afghánské metropole.
Krátce před 23:30 odstartovalo z kábulského letiště první vojenské letadlo, které má do Česka přepravit 46 lidí. Na palubě jsou Češi i afghánští spolupracovníci, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na Twitteru.
Jste v bezpečí, vzkázal Taliban obyvatelům Kábulu
Podle Šahína v nové přechodné vládě nebudou zastoupeni jen představitelé Talibanu. Během neděle má do Kataru odletět hlavní vládní mírový vyjednávač Abdulláh Abdulláh, aby se setkal se zástupci Talibanu, uvedla agentura Reuters. Jednání probíhají i v Kábulu.
„Ujišťujeme obyvatele, zejména ty v Kábulu, že jejich majetky a životy jsou v bezpečí. Naše vedení vydalo příkaz, aby síly zůstaly na okrajích Kábulu a do města nevstupovaly,“ řekl Suhajl Šahín v rozhovoru pro stanici BBC. Nic podle něj nehrozí ani ženám, diplomatům a novinářům „Jsme služebníky lidu a této země,“ dodal.
Taliban vyzval současné vedení země i další představitele, aby s ním do budoucna spolupracovali. Očekává se, že v přechodné vládě budou zastoupena všechna etnika, která se na území Afghánistánu vyskytují.
Taliban chce vytvořit v Afghánistánu chalífát, podotýká novinářka, která v zemi žila
„Kdo bude do budoucna řídit Afghánistán, teprve uvidíme. Rozhodně to bude na nějakou dobu vláda složená z Talibanu a lidí z končící vlády. Tato vláda má zajistit přechod k novému režimu,“ uvedla ve vysílání ČT24 redaktorka Deníku N Petra Procházková, která v minulosti v Afghánistánu žila. Slibům, že budou do budoucna zajištěna práva žen, však nevěří. Poukazuje na to, že už nyní jsou v řadě míst zavírány školy, kam chodily dívky.
„Taliban chce vytvořit v Afghánistánu chalífát, islámský stát. A to, co nyní zaručuje afghánská ústava, tomu absolutně neodpovídá,“ dodala novinářka s tím, že výraznější změny ve fungování společnosti, v soudnictví, podobě médií či dodržování práv žen, očekává v horizontu půl roku.
„Zcela v šoku sledujeme, jak Taliban přebírá kontrolu nad Afghánistánem. Velmi se obávám o ženy, menšiny a obhájce lidských práv,“ napsala nositelka Nobelovy ceny a bojovnice za vzdělání žen Malala Júsufzaiová, která jako dívka přežila útok Talibanu. „Globální, regionální i místní síly musí požadovat okamžité příměří, poskytnout urgentní humanitární pomoc a ochránit uprchlíky a civilisty,“ dodala.
V čele přechodné vlády by mohl podle spekulací zahraničních agentur stanout Alí Ahmad Dželalí. V letech 2003 až 2005 zastával post ministra vnitra, v letech 2017 a 2018 byl velvyslancem Afghánistánu v Německu. Teď působí na vysoké škole ve Spojených státech.
Bojovníci radikálního islamistického hnutí Taliban v neděli obsadili okrajové části afghánské metropole. Povstalci tak mají pod kontrolou už většinu afghánského území.
Albánie a Kosovo přijmou uprchlíky z Afghánistánu
Albánie a Kosovo jsou připraveny přijmout na žádost USA na přechodnou dobu afghánské uprchlíky. Na Balkáně by měli podle albánského premiéra Ediho Ramy čekat na víza do Spojených států amerických. „Neřekneme ne nejen proto, že nás žádá náš skvělý spojenec, ale protože jsme Albánie,“ napsal Rama na Facebook.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena před časem požádala Albánii, zda by mohla sloužit jako tranzitní země pro afghánské uprchlíky, jejichž cílovou destinací jsou Spojené státy, řekl ministerský předseda. Albánie je členem NATO.
Podle zdrojů agentury Reuters vedla Bidenova vláda rozhovory o ochraně spřízněných Afghánců, kterým hrozí odveta od povstalců z hnutí Taliban, se zeměmi jako Albánie nebo Kosovo. A to do doby, než dokončí schválení jejich amerických víz.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová uvedla, že vláda její země byla kvůli tomu v kontaktu s USA od poloviny července. „Bez jakéhokoliv zaváhání jsem souhlasila s touto humanitární operací,“ uvedla Osmaniová na Facebooku.
Pomoc od Poláků
Varšava oznámila, že vydá humanitární víza 45 Afgháncům a jejich příbuzným, kteří spolupracovali s Polskem a s delegací Evropské unie v Kábulu. Na Twitteru to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.
K pomoci Afgháncům, kteří v minulosti spolupracovali s polským velvyslanectvím v Kábulu, vojenským kontingentem nebo nevládními organizacemi, vyzvali polskou diplomacii mimo jiné někteří bývalí polští ministři zahraničí, obrany a někdejší velvyslanec Varšavy v Afghánistánu.
Polská vojenská mise v Afghánistánu oficiálně skončila na konci června, kdy se ze země vrátili poslední polští vojáci, poznamenala agentura PAP. V Afghánistánu podle ní v posledních dvaceti letech působilo přibližně 33 tisíc polských vojáků.
