Auta ucpala silnici ke kábulskému letišti, policisté a vojáci v obavě z odvety vyměňují uniformu za tradiční oděv

Afghánskou metropoli Kábul kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos, mnozí obyvatelé se pokoušejí s vypětím sil získat víza, aby mohli ze země odcestovat. Obchody a tržiště zejí prázdnotou a na silnicích se tísní tisíce automobilů, popsali atmosféru na místě zpravodajové zahraničních médií.

V sídlech afghánských úřadů v metropoli panuje ticho, někde jsou opuštěné i policejní stanice a běžný život v metropoli se téměř zastavil, uvedl reportér stanice BBC. Obyvatelé podle něj neskrývají obavy, i když ve městě se zatím nebojuje a Taliban slíbil mírumilovné předání moci.

Stanice CNN uvedla, že v ulicích města nastal „naprostý chaos“, auta jezdila po špatné straně ulic ve snaze proklestit si co nejrychleji cestu, zatímco lidé se zoufale snažili připravit na možnou ofenzivu Talibanu.

Reportér NBC Richard Engel napsal, že vojáci a policisté svlékali uniformy a brali si na sebe tradiční oděv, aby se vyhnuli očekávané odvetě ze strany islamistů. Engel na Twitteru sdílel i fotografii přeplněné kanceláře, kde se Afghánci pokoušeli získat víza pro cestu do USA.

„Každý se zabednil doma.“ V Kábulu se roztahuje strach

Fronty se stály i před bankami a velvyslanectvími dalších západních zemí, která ale ve stejnou chvíli chvatně opouštěli jejich pracovníci, uvedl zpravodaj listu The New York Times. Silnice ke kábulskému letišti byla kvůli množství aut prakticky neprůjezdná a mnozí lidé se proto směrem k letišti vydali raději pěšky.

„Lidé mají strach. Bojí se o své rodiny, své manželky a zejména o své dcery,“ řekl reportérovi deníku The Guardian obyvatel Kábulu jménem Sajíd. „Ráno jsem byl ve městě, viděl jsem ženy, jak pláčou u kraje silnice. Lidé utíkali, každý se snažil najít vozidlo, kterým by se dostal domů. Nebyly žádné taxíky.“

V Kábulu podle něj panuje zlověstný klid. „Každý se zabednil doma, obchody a banky, které měly předtím napilno, jsou většinou zavřené. Školáci měli mít zkoušky, ty se nekonají,“ dodal.

Před bankami v Kábulu se tvoří fronty kvůli výběru peněz
Zdroj: ČTK/AP/Rahmat Gul

„Situace je zlá. Nemám žádné peníze a čtyři děti… Nemám peníze, abych utekl a hranice jsou zavřené,“ řekl Sajíd a dodal, že nevěří zárukám Talibanu, že se nebude mstít. „Vidím to skepticky… Víme, co se stane. Začnou hledat 'zrádce' – každého, kdo sloužil v armádě nebo pomáhal NATO a Američanům,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 42 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...