Ašraf Ghaní strana 2 z 2

Svět s napětím očekává historický podpis první fáze mírové dohody mezi Američany a hnutím Taliban. Postupně by tak mohla skončit osmnáctiletá afghánská občanská válka. Taliban slibuje, že země nebude základnou pro teroristy, USA zase nabídly odchod cizích vojsk. V čele amerických vyjednavačů stojí od roku 2018 zkušený diplomat Zalmay Khalilzad, který z administrativy Bílého domu rozumí Afghánistánu nejlépe. Sám z něj totiž pochází.

V afghánských prezidentských volbách obhájil mandát Ašraf Ghaní. Výsledky hlasování z loňského září oznámila ústřední volební komise. Ghaní získal 50,64 procenta hlasů, a porazil tak premiéra Abdulláha Abdulláha. Konečné výsledky zbrzdily spory, technické problémy a podezření z podvodů.

V zářijových prezidentských volbách v Afghánistánu zvítězil ziskem 50,64 procenta hlasů dosavadní prezident Ašraf Ghaní. Jde o předběžný výsledek, který nyní oznámila afghánská volební komise. Ghaního hlavní volební soupeř premiér Abdulláh Abdulláh ale výsledek neuznal.

Americký prezident Donald Trump u příležitosti svátku Dne díkůvzdání dorazil za americkými vojáky v Afghánistánu. Během neohlášené návštěvy se sešel také se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním. Trump prohlásil, že radikální hnutí Taliban dle jeho názoru usiluje o dohodu a příměří, což později islamisté potvrdili. Trump také oznámil, že USA výrazně sníží počty vojáků v Afghánistánu.

V Afghánistánu se v sobotu ráno otevřely volební místnosti. Prezidentské volby provází zvýšená bezpečnostní opatření a obavy z volebních podvodů. Asi hodinu po začátku hlasování zranila exploze u volební místnosti v jihoafghánském Kandaháru patnáct lidí. Žádná skupina se ale k útoku nepřihlásila, uvedl vysoce postavený vládní činitel. Podle agentury Reuters se před volbami registrovalo více než devět milionů voličů. Hlavními favority jsou dosavadní prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh.

Nejméně 48 lidí zahynulo a téměř sedm desítek utrpělo zranění při dvou sebevražedných útocích v Afghánistánu. Jeden atentát byl spáchán v provincii Parván poblíž předvolebního shromáždění afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který ale neutrpěl žádné zranění. Druhý bombový útok se odehrál v Kábulu nedaleko amerického velvyslanectví a základny afghánské armády. Informovaly o tom tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump překvapivě zrušil mírové rozhovory s afghánským islamistickým hnutím Taliban. Za důvod označil čtvrteční útok talibanského sebevražedného atentátníka v afghánské metropoli Kábulu, při kterém zemřel příslušník americké armády a jedenáct dalších lidí. Trump také řekl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl odděleně sejít s představiteli hnutí a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Taliban reagoval pohrůžkou tvrdé odvety.

Dvacet mrtvých a pět desítek zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu. Sálih, který bude v zářijových volbách po boku prezidenta Ašrafa Ghaního kandidovat na funkci prvního viceprezidenta, údajně vyvázl s lehkým poraněním. Kdo za útokem stojí, není zatím jasné.

Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl v rozhovoru pro sobotní Právo. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků.

Odchod mezinárodních sil z Afghánistánu může výrazně změnit životy lidí v zemi zmítané válkou, kde i navzdory pokračujícímu každodennímu násilí jdou mladí Afghánci za svými sny. Několikadenní rozhovory mezi povstalci z řad Talibanu a americkými představiteli přitom mohou pomoci tento sedmnáct let trvající krvavý konflikt ukončit. K jednacímu stolu pozval islamisty i afghánský prezident Ašraf Ghaní.

Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili. Jeho slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu chce vysvětlení.