Vítězem afghánských voleb je podle předběžných výsledků dosavadní hlava státu Ghaní

V zářijových prezidentských volbách v Afghánistánu zvítězil ziskem 50,64 procenta hlasů dosavadní prezident Ašraf Ghaní. Jde o předběžný výsledek, který nyní oznámila afghánská volební komise. Ghaního hlavní volební soupeř premiér Abdulláh Abdulláh ale výsledek neuznal.

Šéfka volební komise Havá Alam Núristáníová na tiskové konferenci řekla, že výsledek voleb se může ještě změnit, až bude oznámen konečný součet. Pokud se po prověření hlasů ukáže, že Ghaní ani jiný kandidát nepřekonal hranici 50 procent hlasů, bude se muset konat druhé kolo. Abdulláh získal podle předběžného výsledku 39,52 procenta hlasů.

Ohlášení výsledků bylo kvůli technickým obtížím a podezření z podvodů několikrát odloženo. Volby se konaly už 28. září a kandidovalo v nich 18 lidí.

Abdulláhův úřad oznámil, že premiér s předběžným výsledkem nesouhlasí. Podle něj komise nedokázala vyřešit podvody. „Tento výsledek je založen na podvodu a nebude přijat, pokud nebudou vzaty v úvahu naše legitimní požadavky,“ stojí v prohlášení z nějž citovala agentura Reuters.

K volbám se zaregistrovalo necelých deset milionů Afghánců, hlas ale odevzdalo jenom něco přes dva miliony lidí.

Při útocích během předvolební kampaně a prvního kola voleb zemřelo nejméně 85 civilistů a dalších 373 lidí utrpělo zranění.

Výhru si připisovali oba hlavní kandidáti

Největší šance na úspěch se dávaly právě Ghanímu a Abdulláhovi. Oba se hned po volbách prohlásili za vítěze.

Hlasy sčítá nezávislá volební komise a na ni dohlíží zástupci prezidentských kandidátů. Abdulláh v listopadu své pozorovatele ze sčítání stáhl, což zkomplikovalo oznámení výsledků. V prosinci pak premiér souhlasil s přepočtem hlasů za přítomnosti svých lidí.

Jeho stoupenci v listopadu v Kábulu protestovali proti podvodům. Podle nich byly odevzdány podvržené volební lístky ve prospěch Ghaního.  

Abdulláh a Ghaní byli hlavními kandidáty i ve volbách v roce 2014 a také po nich si oba připsali vítězství. Volební komise nakonec za vítěze označila Ghaního, což vyvolalo ostré protesty z Abdulláhova tábora. Ten výsledek přijal až poté, co byla s pomocí amerických vyjednávačů vytvořena vláda národní jednoty a on získal funkci premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...