Americký prezident Donald Trump u příležitosti svátku Dne díkůvzdání dorazil za americkými vojáky v Afghánistánu. Během neohlášené návštěvy se sešel také se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním. Trump prohlásil, že radikální hnutí Taliban dle jeho názoru usiluje o dohodu a příměří, což později islamisté potvrdili. Trump také oznámil, že USA výrazně sníží počty vojáků v Afghánistánu.
Americká média už před rokem uváděla, že Spojené státy chtějí stáhnout až polovinu ze současného počtu 14 tisíc vojáků. Americký ministr obrany Mark Esper pak letos v říjnu během návštěvy Afghánistánu hovořil o tom, že kontingent by mohlo tvořit 8600 vojáků. Trump se teď ke konkrétním číslům nevyjádřil.
Trump si dal s vojáky tradičního krocana
„Neexistuje místo, kde bych raději slavil Den díkůvzdání,“ vzkázal americký prezident na základně Bagrám asi 1500 amerických vojáků. Letěl prý 8331 mil (13 400 kilometrů), aby jim sdělil, že Spojené státy nikdy nebyly silnější. Na pódium pozval i Ghaního, který vojákům rovněž popřál pěkné díkůvzdání.
Prezident s vojáky povečeřel v kantýně, kde se podával krocan, šunka, bramborová kaše a sladké brambory, tedy obvyklý pokrm o díkůvzdání.
Šéf Bílého domu přiletěl prezidentským speciálem s volacím znakem Air Force One na základnu Bagrám krátce po 20:30 místního času (17:00 SEČ), uvedla agentura AP. Za přísných bezpečnostních opatření v zemi strávil asi dvě a půl hodiny. Podobně neohlášenou cestu vykonal loni o Vánocích, kdy s manželkou Melanií navštívili americké vojáky v Iráku.
Zástupci Talibanu vedli v posledních měsících dialog s představiteli americké vlády o podmínkách ukončení téměř dvacetileté války v zemi. Islamisté ale zároveň pokračovali v násilnostech. Trump po útoku z 5. září, při kterém zahynul americký voják, mírové rozhovory zrušil. Nyní ale prohlásil, že radikálové si přejí dohodu a klid zbraní.
Podle Talibanu Trump nemá na výběr
Lídři Talibanu agentuře Reuters řekli, že zástupci hnutí od minulého víkendu absolvovali vícero schůzek s americkými diplomaty v katarském Dauhá a že brzy by mohlo znovu začít formální vyjednávání. Mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid dodal, že jeho skupina je „připravena restartovat rozhovory“.
„Náš postoj je stále stejný. Pokud mírové rozhovory začnou, bude se pokračovat od stádia, ve kterém skončily,“ řekl. Reuters také cituje nejmenovaného vysoce postaveného velitele Talibanu, podle kterého je povstalecké hnutí přesvědčeno, že Trump v tomto ohledu „moc nemá na výběr“.
S afghánskou vládou Taliban doposud jednat odmítal, protože ji považuje za loutkový režim v područí USA.
- Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali Korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
- Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena. Radikální hnutí ale i přes veškerou snahu mezinárodního společenství dál ovládá rozsáhlé oblasti v zemi.
