Ghaní poprvé promluvil o útěku z Afghánistánu. Chtěl zabránit krveprolití

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Část Afghánců Ghaního viní z toho, že je vydal do rukou islamistů. Viceprezident Amrulláh Sálih náhlý a utajený útěk z 15. srpna označil za „ostudný“.

„Když jsem se to ráno vzbudil, vůbec jsem netušil, že později odpoledne odletím,“ uvedl Ghaní v rozhovoru, ve kterém poprvé podrobně popsal své poslední chvíle v Afghánistánu. Prezidentův bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb Ghaního tehdy informoval o kolapsu prezidentské stráže. Na rozhodnutí, zda zemi opustit či zůstat, dal hlavě státu dvě minuty.

Podle předchozích instrukcí se měl Ghaní vydat do východoafghánského Chóstu, „vyděšený“ Mohíb ho však upozornil, že toto město i o něco severněji položený Dželálábád už také padly. „Nevěděl jsem, kam zamíříme. Až když jsme vzlétli, bylo jasné, že opouštíme Afghánistán. Bylo to tedy opravdu velmi náhlé,“ uvedl Ghaní.

Taliban převzal kontrolu nad Afghánistánem v srpnu po bleskové ofenzivě v době, kdy ze země po dvacet let trvající válce odcházeli poslední vojáci Spojených států a jejich spojenců. 

„Obětní beránek“

Ghaního předchůdce Hámid Karzaj tento měsíc agentuře AP řekl, že útěk prezidenta zmařil šance vládních vyjednavačů dosáhnout dohody s Talibanem. Islamisté se zavázali, že do města nevstoupí, po odchodu prezidenta však nad metropolí převzali kontrolu, aby podle nich nevzniklo bezpečnostní vakuum, napsala agentura DPA.

Ghaní se v rozhovoru označil za obětního beránka, na kterého byla svalena veškerá vina za současnou krizi a chaos v Afghánistánu. Sám sebe prý ale viní z toho, že „chybně“ důvěřoval mezinárodním partnerům, kteří na něj údajně vyvíjeli velký tlak a snižovali jeho autoritu. Opět také odmítl, že by z Afghánistánu utekl s velkou sumou peněz.

Exprezident je od svého útěku s rodinou ve Spojených arabských emirátech. Afghánistán od srpna vede vláda Talibanu v čele s Muhammadem Hasanem Achundem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...