Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.
Šéf diplomacie USA přiletěl do Afghánistánu představit plán stažení vojáků
Blinken se v Kábulu sešel s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním a dalšími afghánskými představiteli a na americkém velvyslanectví rovněž s americkými vojáky.
Šéf Bílého domu Joe Biden ve středu oznámil, že USA začnou společně se svými spojenci stahovat své poslední vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze začala.
„Důvodem, proč jsem tak krátce po projevu prezidenta (Bidena) tady, je, abych doslova, svou přítomností, demonstroval naši pokračující oddanost Afghánistánu. Naše partnerství se sice mění, ale přetrvává,“ řekl Blinken při schůzce s Ghaním.
Afghánský prezident podle novinářů uvedl, že rozhodnutí Spojených států respektuje, a vyjádřil vděčnost za americké oběti.
Dvacet let války
Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100 tisíc). V rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nyní působí v Afghánistánu celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo několik tisíc příslušníků českých ozbrojených složek, 14 jich tam zemřelo.
Americký prezident prohlásil, že „cíle USA byly v Afghánistánu splněny“. Odborník na Spojené státy, Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je ale přesvědčen, že USA určitě doufaly v lepší výsledek své dvacetileté investice.
„Po Velké Británii a Sovětském svazu budeme moci USA připsat na seznam zemí, které si v Afghánistánu vylámaly zuby. Biden ví, že trochu riskuje. Taliban se možná pokusí získat vládu v Kábulu a nastolit jiné zákony. Jeho plán je odvážný, armádní generálové byli ostře proti tomu, chtěli zanechat alespoň symbolickou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl.
Porušení dohody
K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě s islamistickým hnutím Tálibán stanovila termín jejich odchodu do 1. května výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.
Tálibán ve svém prohlášení Bidenův plán stáhnout americké vojáky z Afghánistánu do 11. září označil za jasné porušení dohody a pohrozil protiopatřeními. Spojené státy a další země byly vyzvány, aby okamžitě a bez dalších výmluv Afghánistán opustily, napsal Tálibán.
Blinken na tiskové konferenci na americké ambasádě v Kábulu poznamenal, že USA nikdy neplánovaly zůstat v Afghánistánu natrvalo, a varoval Tálibán, že jakýkoli útok na americké jednotky před jejich odchodem ze země vyvolá „velmi silnou odpověď“.
Dodal rovněž, že Spojené státy budou nadále podporovat afghánské jednotky, které bojují s islamistickými povstalci. USA proto zintenzivní diplomatické vztahy s Afghánistánem a udělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily mírovou dohodu mezi Kábulem a Tálibánem. Washington rovněž podle Blinkena zachová humanitární pomoc Afghánistánu a bude podporovat práva žen a dívek v zemi, poznamenal ministr zahraničí.
Politolog Slavomír Horák, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je přesvědčen, že Američané změnili náhled určité skupiny Afghánců na to, jak by měla dobře fungující společnost vypadat. Nezměnili ale například to, že některé hrozby v zemi dále figurují, že některé teroristické skupiny nepřestaly působit.
Afghánci mají strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Taliban. Ne každý se ale dle politologa odchodu Američanů bojí. Pro některé obyvatele to může být i pozitivní. „Řada lidí se těší na to, že bude zaveden pořádek. Každopádně společnost, která si přivykla určitému standardu, se má čeho obávat,“ řekl.