Šéf diplomacie USA přiletěl do Afghánistánu představit plán stažení vojáků

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Blinken se v Kábulu sešel s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním a dalšími afghánskými představiteli a na americkém velvyslanectví rovněž s americkými vojáky.

Šéf Bílého domu Joe Biden ve středu oznámil, že USA začnou společně se svými spojenci stahovat své poslední vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze začala.

„Důvodem, proč jsem tak krátce po projevu prezidenta (Bidena) tady, je, abych doslova, svou přítomností, demonstroval naši pokračující oddanost Afghánistánu. Naše partnerství se sice mění, ale přetrvává,“ řekl Blinken při schůzce s Ghaním.

Afghánský prezident podle novinářů uvedl, že rozhodnutí Spojených států respektuje, a vyjádřil vděčnost za americké oběti. 

Dvacet let války

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100 tisíc). V rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nyní působí v Afghánistánu celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo několik tisíc příslušníků českých ozbrojených složek, 14 jich tam zemřelo.

Americký prezident prohlásil, že „cíle USA byly v Afghánistánu splněny“. Odborník na Spojené státy, Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je ale přesvědčen, že USA určitě doufaly v lepší výsledek své dvacetileté investice.

„Po Velké Británii a Sovětském svazu budeme moci USA připsat na seznam zemí, které si v Afghánistánu vylámaly zuby. Biden ví, že trochu riskuje. Taliban se možná pokusí získat vládu v Kábulu a nastolit jiné zákony. Jeho plán je odvážný, armádní generálové byli ostře proti tomu, chtěli zanechat alespoň symbolickou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl. 

Nahrávám video

Porušení dohody

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě s islamistickým hnutím Tálibán stanovila termín jejich odchodu do 1. května výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Tálibán ve svém prohlášení Bidenův plán stáhnout americké vojáky z Afghánistánu do 11. září označil za jasné porušení dohody a pohrozil protiopatřeními. Spojené státy a další země byly vyzvány, aby okamžitě a bez dalších výmluv Afghánistán opustily, napsal Tálibán.

Blinken na tiskové konferenci na americké ambasádě v Kábulu poznamenal, že USA nikdy neplánovaly zůstat v Afghánistánu natrvalo, a varoval Tálibán, že jakýkoli útok na americké jednotky před jejich odchodem ze země vyvolá „velmi silnou odpověď“.

Dodal rovněž, že Spojené státy budou nadále podporovat afghánské jednotky, které bojují s islamistickými povstalci. USA proto zintenzivní diplomatické vztahy s Afghánistánem a udělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily mírovou dohodu mezi Kábulem a Tálibánem. Washington rovněž podle Blinkena zachová humanitární pomoc Afghánistánu a bude podporovat práva žen a dívek v zemi, poznamenal ministr zahraničí.

Politolog Slavomír Horák, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je přesvědčen, že Američané změnili náhled určité skupiny Afghánců na to, jak by měla dobře fungující společnost vypadat. Nezměnili ale například to, že některé hrozby v zemi dále figurují, že některé teroristické skupiny nepřestaly působit.

Afghánci mají strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Taliban. Ne každý se ale dle politologa odchodu Američanů bojí. Pro některé obyvatele to může být i pozitivní. „Řada lidí se těší na to, že bude zaveden pořádek. Každopádně společnost, která si přivykla určitému standardu, se má čeho obávat,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...