Šéf diplomacie USA přiletěl do Afghánistánu představit plán stažení vojáků

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Blinken se v Kábulu sešel s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním a dalšími afghánskými představiteli a na americkém velvyslanectví rovněž s americkými vojáky.

Šéf Bílého domu Joe Biden ve středu oznámil, že USA začnou společně se svými spojenci stahovat své poslední vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze začala.

„Důvodem, proč jsem tak krátce po projevu prezidenta (Bidena) tady, je, abych doslova, svou přítomností, demonstroval naši pokračující oddanost Afghánistánu. Naše partnerství se sice mění, ale přetrvává,“ řekl Blinken při schůzce s Ghaním.

Afghánský prezident podle novinářů uvedl, že rozhodnutí Spojených států respektuje, a vyjádřil vděčnost za americké oběti. 

Dvacet let války

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100 tisíc). V rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nyní působí v Afghánistánu celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo několik tisíc příslušníků českých ozbrojených složek, 14 jich tam zemřelo.

Americký prezident prohlásil, že „cíle USA byly v Afghánistánu splněny“. Odborník na Spojené státy, Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je ale přesvědčen, že USA určitě doufaly v lepší výsledek své dvacetileté investice.

„Po Velké Británii a Sovětském svazu budeme moci USA připsat na seznam zemí, které si v Afghánistánu vylámaly zuby. Biden ví, že trochu riskuje. Taliban se možná pokusí získat vládu v Kábulu a nastolit jiné zákony. Jeho plán je odvážný, armádní generálové byli ostře proti tomu, chtěli zanechat alespoň symbolickou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kryštof Kozák k americké politice
Zdroj: ČT24

Porušení dohody

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě s islamistickým hnutím Tálibán stanovila termín jejich odchodu do 1. května výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Tálibán ve svém prohlášení Bidenův plán stáhnout americké vojáky z Afghánistánu do 11. září označil za jasné porušení dohody a pohrozil protiopatřeními. Spojené státy a další země byly vyzvány, aby okamžitě a bez dalších výmluv Afghánistán opustily, napsal Tálibán.

Blinken na tiskové konferenci na americké ambasádě v Kábulu poznamenal, že USA nikdy neplánovaly zůstat v Afghánistánu natrvalo, a varoval Tálibán, že jakýkoli útok na americké jednotky před jejich odchodem ze země vyvolá „velmi silnou odpověď“.

Dodal rovněž, že Spojené státy budou nadále podporovat afghánské jednotky, které bojují s islamistickými povstalci. USA proto zintenzivní diplomatické vztahy s Afghánistánem a udělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily mírovou dohodu mezi Kábulem a Tálibánem. Washington rovněž podle Blinkena zachová humanitární pomoc Afghánistánu a bude podporovat práva žen a dívek v zemi, poznamenal ministr zahraničí.

Politolog Slavomír Horák, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je přesvědčen, že Američané změnili náhled určité skupiny Afghánců na to, jak by měla dobře fungující společnost vypadat. Nezměnili ale například to, že některé hrozby v zemi dále figurují, že některé teroristické skupiny nepřestaly působit.

Afghánci mají strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Taliban. Ne každý se ale dle politologa odchodu Američanů bojí. Pro některé obyvatele to může být i pozitivní. „Řada lidí se těší na to, že bude zaveden pořádek. Každopádně společnost, která si přivykla určitému standardu, se má čeho obávat,“ řekl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Slavomír Horák k situaci v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...