Šéf diplomacie USA přiletěl do Afghánistánu představit plán stažení vojáků

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Blinken se v Kábulu sešel s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním a dalšími afghánskými představiteli a na americkém velvyslanectví rovněž s americkými vojáky.

Šéf Bílého domu Joe Biden ve středu oznámil, že USA začnou společně se svými spojenci stahovat své poslední vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze začala.

„Důvodem, proč jsem tak krátce po projevu prezidenta (Bidena) tady, je, abych doslova, svou přítomností, demonstroval naši pokračující oddanost Afghánistánu. Naše partnerství se sice mění, ale přetrvává,“ řekl Blinken při schůzce s Ghaním.

Afghánský prezident podle novinářů uvedl, že rozhodnutí Spojených států respektuje, a vyjádřil vděčnost za americké oběti. 

Dvacet let války

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100 tisíc). V rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nyní působí v Afghánistánu celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo několik tisíc příslušníků českých ozbrojených složek, 14 jich tam zemřelo.

Americký prezident prohlásil, že „cíle USA byly v Afghánistánu splněny“. Odborník na Spojené státy, Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je ale přesvědčen, že USA určitě doufaly v lepší výsledek své dvacetileté investice.

„Po Velké Británii a Sovětském svazu budeme moci USA připsat na seznam zemí, které si v Afghánistánu vylámaly zuby. Biden ví, že trochu riskuje. Taliban se možná pokusí získat vládu v Kábulu a nastolit jiné zákony. Jeho plán je odvážný, armádní generálové byli ostře proti tomu, chtěli zanechat alespoň symbolickou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl. 

Nahrávám video

Porušení dohody

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě s islamistickým hnutím Tálibán stanovila termín jejich odchodu do 1. května výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Tálibán ve svém prohlášení Bidenův plán stáhnout americké vojáky z Afghánistánu do 11. září označil za jasné porušení dohody a pohrozil protiopatřeními. Spojené státy a další země byly vyzvány, aby okamžitě a bez dalších výmluv Afghánistán opustily, napsal Tálibán.

Blinken na tiskové konferenci na americké ambasádě v Kábulu poznamenal, že USA nikdy neplánovaly zůstat v Afghánistánu natrvalo, a varoval Tálibán, že jakýkoli útok na americké jednotky před jejich odchodem ze země vyvolá „velmi silnou odpověď“.

Dodal rovněž, že Spojené státy budou nadále podporovat afghánské jednotky, které bojují s islamistickými povstalci. USA proto zintenzivní diplomatické vztahy s Afghánistánem a udělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily mírovou dohodu mezi Kábulem a Tálibánem. Washington rovněž podle Blinkena zachová humanitární pomoc Afghánistánu a bude podporovat práva žen a dívek v zemi, poznamenal ministr zahraničí.

Politolog Slavomír Horák, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je přesvědčen, že Američané změnili náhled určité skupiny Afghánců na to, jak by měla dobře fungující společnost vypadat. Nezměnili ale například to, že některé hrozby v zemi dále figurují, že některé teroristické skupiny nepřestaly působit.

Afghánci mají strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Taliban. Ne každý se ale dle politologa odchodu Američanů bojí. Pro některé obyvatele to může být i pozitivní. „Řada lidí se těší na to, že bude zaveden pořádek. Každopádně společnost, která si přivykla určitému standardu, se má čeho obávat,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 2 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 5 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.