Šéf diplomacie USA přiletěl do Afghánistánu představit plán stažení vojáků

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Blinken se v Kábulu sešel s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním a dalšími afghánskými představiteli a na americkém velvyslanectví rovněž s americkými vojáky.

Šéf Bílého domu Joe Biden ve středu oznámil, že USA začnou společně se svými spojenci stahovat své poslední vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze začala.

„Důvodem, proč jsem tak krátce po projevu prezidenta (Bidena) tady, je, abych doslova, svou přítomností, demonstroval naši pokračující oddanost Afghánistánu. Naše partnerství se sice mění, ale přetrvává,“ řekl Blinken při schůzce s Ghaním.

Afghánský prezident podle novinářů uvedl, že rozhodnutí Spojených států respektuje, a vyjádřil vděčnost za americké oběti. 

Dvacet let války

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100 tisíc). V rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nyní působí v Afghánistánu celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo několik tisíc příslušníků českých ozbrojených složek, 14 jich tam zemřelo.

Americký prezident prohlásil, že „cíle USA byly v Afghánistánu splněny“. Odborník na Spojené státy, Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je ale přesvědčen, že USA určitě doufaly v lepší výsledek své dvacetileté investice.

„Po Velké Británii a Sovětském svazu budeme moci USA připsat na seznam zemí, které si v Afghánistánu vylámaly zuby. Biden ví, že trochu riskuje. Taliban se možná pokusí získat vládu v Kábulu a nastolit jiné zákony. Jeho plán je odvážný, armádní generálové byli ostře proti tomu, chtěli zanechat alespoň symbolickou přítomnost v Afghánistánu,“ řekl. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kryštof Kozák k americké politice
Zdroj: ČT24

Porušení dohody

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě s islamistickým hnutím Tálibán stanovila termín jejich odchodu do 1. května výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Tálibán ve svém prohlášení Bidenův plán stáhnout americké vojáky z Afghánistánu do 11. září označil za jasné porušení dohody a pohrozil protiopatřeními. Spojené státy a další země byly vyzvány, aby okamžitě a bez dalších výmluv Afghánistán opustily, napsal Tálibán.

Blinken na tiskové konferenci na americké ambasádě v Kábulu poznamenal, že USA nikdy neplánovaly zůstat v Afghánistánu natrvalo, a varoval Tálibán, že jakýkoli útok na americké jednotky před jejich odchodem ze země vyvolá „velmi silnou odpověď“.

Dodal rovněž, že Spojené státy budou nadále podporovat afghánské jednotky, které bojují s islamistickými povstalci. USA proto zintenzivní diplomatické vztahy s Afghánistánem a udělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily mírovou dohodu mezi Kábulem a Tálibánem. Washington rovněž podle Blinkena zachová humanitární pomoc Afghánistánu a bude podporovat práva žen a dívek v zemi, poznamenal ministr zahraničí.

Politolog Slavomír Horák, který byl hostem pořadu Události, komentáře, je přesvědčen, že Američané změnili náhled určité skupiny Afghánců na to, jak by měla dobře fungující společnost vypadat. Nezměnili ale například to, že některé hrozby v zemi dále figurují, že některé teroristické skupiny nepřestaly působit.

Afghánci mají strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Taliban. Ne každý se ale dle politologa odchodu Američanů bojí. Pro některé obyvatele to může být i pozitivní. „Řada lidí se těší na to, že bude zaveden pořádek. Každopádně společnost, která si přivykla určitému standardu, se má čeho obávat,“ řekl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Slavomír Horák k situaci v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...