Šojgu je Putinův důvěrník, armádu má pod palcem už více než dekádu. Experti jeho pád neočekávají

Nahrávám video
Horizont ČT24: Šojgu patří mezi Putinovy nejbližší přátele, experti jeho pád neočekávají
Zdroj: ČT24

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Šojgu v pondělí údajně navštívil ruské vojáky bojující na Ukrajině. Jednalo by se o první veřejnou akci od víkendové ozbrojené vzpoury. Resort obrany ale zveřejnil jen video bez záznamu zvuku, na kterém Šojgu obhlíží situaci z letadla nebo se radí s vojenskými veliteli, takže není jasné, kdy přesně byl záznam pořízen.

„Objevují se tam rozmlžené hodinky jednoho z generálů, který Šojgua doprovází, aby nebylo vidět, kdy bylo video pořízeno, takže se spekuluje, že to bylo ještě před tou sobotou. Ale zveřejnění videa vypovídá o tom, že dnes Šojgu odvolán nebude,“ myslí si novinářka Petra Procházková.

Společné rybaření

Šojgu patří k nejužšímu kremelskému kruhu a také mezi Putinovy blízké přátele. Ruský vládce jezdí se Šojguem na túry, rybařit nebo na daču na Sibiři. Mezi samotnými Rusy je ministr obrany rovněž oblíbený. Podle analytiků je tak nepravděpodobné, že by šéf wagnerovců dosáhl svého cíle.

„Je to pro Putina podnět, aby přemýšlel o restrukturalizaci. Možná restrukturalizaci ministerstva obrany a dosazení někoho mnohem schopnějšího s vojenskými zkušenostmi. Nebo s většími vojenskými zkušenostmi než Šojgu. Ale je to obtížné, protože je těžké najít lidi, kterým můžete věřit a kteří vám nevrazí kudlu do zad. Zvláště v zemi, jako je Rusko,“ vysvětluje analytička obrany z londýnské Kings College Marina Mironová.

Pokud by mělo dojít k velkým kádrovým změnám ve špičkách, tak se to podle Procházkové nestane okamžitě, aby to nevypadalo, že to je na nátlak ze strany Prigožina.

Zatímco se měnili polní velitelé speciální vojenské operace, jak Rusko nazývá okupaci Ukrajiny, pozice Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova se zdá zatím pevná. Nic na tom nezměnilo ani setrvalé Prigožinovo obviňování těchto mužů ze zrady, mimo jiné proto, že jeho mužům údajně odmítali poslat další munici.

Prigožin letos v červnu odmítl podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, a splnit tak Šojguův rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení. „Šojgu neumí dobře řídit vojenské formace,“ opřel se do ministra šéf wagnerovců.

Vojenské hodnosti bez klasické kariéry

Šojguovo postavení je ale neotřesitelné už tři desítky let. Kariéru odstartoval v roce 1991 v administrativě tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na postu ministra pro mimořádné situace. Měl za úkol řízení jednotek civilní obrany, které mají v Rusku tradičně militaristický charakter. V jejich rámci vystoupal až k vysokým vojenským hodnostem, aniž by prošel patřičným vzděláním a klasickou armádní kariérou, za což ho nyní Prigožin kritizuje.

Vyjma půlroční pauzy v roce 2012 je Šojgu od té doby ve vládě jako nejdéle sloužící ministr. V posledním desetiletí byl zodpovědný za restrukturalizaci a modernizaci ruské armády. Rusko-ukrajinská válka i sobotní události však ukázaly, že to byla spíše jen modernizace na papíře.

Vojsko navíc o víkendu nezastavilo kolony wagnerovců, které postoupily stovky kilometrů hluboko. Při obsazování velitelství v Rostově na Donu armáda wagnerovcům téměř ani nekladla odpor.

Výjimkou bylo jen letectvo. Wagnerovci sestřelili v sobotu šest vrtulníků a jedno letadlo. Tyto ztráty, byť bez počtů, nakonec potvrdil i Vladimir Putin. Podle ruských vojenských blogerů zemřelo nejméně 13 letců. Tři stroje byly nedostatkové vrtulníky elektronického boje Mi-8 MTPR. Jeden byl bitevní Ka-52, který se osvědčil při bojích proti Ukrajině.

Putin s případnou výměnou nejspíš počká

Dosud pevná pozice osmašedesátiletého generála bez vojenské kariéry se tak otřásla. Na další dovolenou na Sibiři s prezidentem to tak nyní nevypadá. „Místo Šojgua v tuto chvíli neexistuje žádná životaschopná alternativa. Bude to chvíli trvat, pokud se ho Putin rozhodne nahradit,“ míní analytička Mironová.

Procházková to vidí podobně. „Pokud se ho Putin rozhodne vyměnit, tak bude demonstrovat, že to je jeho rozhodnutí, bez nátlaku, že on to má pevně v rukou a vše řídí,“ domnívá se novinářka. Podle Procházkové se mluví o tom, že místo Šojgua by mohl zaujmout gubernátor Kurské oblasti a Putinův bývalý bodyguard Alexej Djumin. Putin ale v pondělním projevu žádné změny ve vedení resortu obrany neoznámil.

O možném odvolání Šojgua s Gerasimovem se spekulovalo už od loňského léta, kdy bylo jasné, že se ruská „speciální operace“ na Ukrajině nepovedla a Kyjev dokázal osvobodit některé oblasti včetně Charkovské, upozornil politický geograf Michael Romancov z FSV UK.

„Může to znamenat, že Rusko nikoho lepšího nemá, nebo je loajalita pro Putina důležitější než schopnost vést vojenské operace tak, aby to přinášelo Rusku užitek,“ poznamenal Romancov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...