Během povstání wagnerovců zemřeli ruští vojáci, připustil Putin. Běloruská armáda byla připravená k boji

Putin, jehož země loni v únoru proti Ukrajině významně zintenzivnila válku vedenou od roku 2014, se ve svém pondělním projevu věnoval především vzpouře soukromé Wagnerovy skupiny, jejíž členy vyzval, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. „Odvaha a sebeobětování padlých hrdinů-pilotů zachránily Rusko před tragickými a ničivými následky,“ řekl v jedné části proslovu ruský prezident, a potvrdil tak zprávy o obětech na straně ruské armády.

Kolik pilotů zahynulo ani kolik letadel wagnerovci sestřelili, ale nesdělil. Ruský exilový server Meduza už dříve napsal, že si vzpoura, při níž wagnerovci ovládli Rostov na Donu a zároveň pochodovali na Moskvu, vyžádala životy třinácti ruských pilotů. O stejném počtu mluví i některé ruské kanály na Telegramu, píše Reuters.

V úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě Putin piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení wagnerovců na Moskvu, uctil minutou ticha. Prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. 

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. „Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům.

V Kremlu se shromáždilo přes dva a půl tisíce vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS. Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. Agentura Reuters přítomnost Šojgua zdůraznila, šéf wagnerovců Prigožin jej totiž v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže. 

Běloruská armáda byla připravená k boji, uvedl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v úterý prohlásil, že během víkendové vzpoury wagnerovců nařídil běloruské armádě, aby byla „připravena k boji“. Vzpouru wagnerovců ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi Putinem a šéfem žoldnéřů Jevgenijem Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval právě Lukašenko.

„Nebudu skrývat, že bylo bolestivé sledovat události, které se odehrály na jihu Ruska,“ uvedl Lukašenko. „Vydal jsem veškeré rozkazy k tomu, aby byla armáda kompletně připravená k boji. Nikdo, ani usmrkanci na telegramových kanálech, proti tomu neprotestoval. (…) Armáda, všechny ozbrojené síly, včetně policie a speciálních jednotek, byly do poledne uvedeny do plné bojové pohotovosti,“ řekl Lukašenko.

Vytrvalé spory mezi wagnerovci a ruskou armádou byly špatně řešené a vyvolaly víkendovou konfrontaci, řekl podle agentury AFP Lukašenko novinářům. Přiznal, že se situace vymkla z rukou a dodal, že „v tomto příběhu nejsou žádní hrdinové.“

Wagnerovci zůstanou v Africe, řekl Lavrov

Wagnerova žoldnéřská armáda pravděpodobně po vzpouře přestane fungovat jako samostatná organizace a Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády v Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále v obou zemích zůstanou jako instruktoři. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to podle BBC řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

USA informace o povstání s NATO nesdílely

Server televize CNN napsal, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané vzpouře dopředu „extrémně detailní a přesnou“ představu, a to včetně informací, kde a v jakém počtu budou wagnerovci chtít postupovat. Zpravodajská komunita si ale informace střežila a sdílela je jen s nejvyššími americkými činiteli a jen některými spojenci, nikoli v rámci celé Severoatlantické aliance. Proto byli někteří vysoce postavení evropští i američtí činitelé pátečním a sobotním děním zaskočeni.

Server také uvedl, že v sobotu spojenečtí činitelé varovali Kyjev před útoky na cíle uvnitř Ruska, které by mohly budit zdání, že se Ukrajina a Západ staví na stranu wagnerovců a ohrožují ruskou suverenitu. „Je to vnitřní záležitost Ruska,“ slyšeli ukrajinští představitelé. Podobně se západní politici vyjadřují i navenek.

„Vzpoura odhalila špatnou morálku ruských sil,“ řekl v Horizontu ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Armáda má podle něj systémové problémy, chybí jí koordinace, má špatný koncept velení, a navíc utrpěla velké ztráty.

Motivace vojákům v přímých bojích na Ukrajině prý ale nechybí. „Tam jinou možnost nemáte, bojujete o holý život. Ale v momentě, kdy by se Ukrajincům podařilo prorazit obranné linie a postoupit hlouběji do okupovaného území, v kombinaci se systematickým ničením tylových jednotek a zásobovacích tras by mohlo dojít k rychlé ztrátě morálky,“ dodává Macko.