Wagnerovci hlásí, že Bachmut je obklíčen. Ukrajinci ničí mosty a ustupují

Více než půlroční boje o Bachmut jsou, zdá se, u konce. Ukrajinští obránci se podle dostupných informací stahují a armáda informuje o odrážení ruských útoků v místě poslední přístupové cesty. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že město, jehož předválečná populace čítala více než 70 tisíc obyvatel, je obklíčeno. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k evakuaci Bachmutu.

Ruské jednotky v kooperaci s wagnerovci uzavřely během pátečního dopoledne poslední přístupové cesty do obleženého Bachmutu a zdá se, že jsou na prahu nejdůležitějšího strategického postupu od loňského května, kdy se jim podařilo dobýt Mariupol.

„Kleště se zavírají,“ prohlásil šéf wagnerovců Prigožin na videu, které bylo dle Reuters natočeno v Paraskoviivce, jež se nachází asi sedm kilometrů severně od centra okupovaného města.

Reuters s odvoláním na ukrajinské vojenské zdroje dále píše, že ruské jednotky za posledních 24 hodin provedly téměř 200 útoků, které doprovázela dělostřelecká palba, v pěti klíčových oblastech frontové linie u Bachmutu. Na jihu země v Chersonské a Záporožské oblasti ostřelovaly kolem 40 obcí.

Ukrajinci podle renomovaného německého novináře Juliana Röpckeho i proto ustupují. „Ukrajinská armáda už odpálila most přes poslední zásobovací trasu k Bachmutu, což naznačuje úplné stažení z města. Obrněná vozidla se z něj přesunula už ve čtvrtek v noci. Bachmut už je pravděpodobně prázdný a připraven k úplnému ruskému převzetí,“ napsal v pátek dopoledne Röpcke na Twitteru.

Později informace s odkazem na dva zdroje upřesnil s tím, že ve městě stále zůstávají ukrajinští vojáci, kteří se snaží opravit poškozené silnice. Město tedy ještě není zcela vyprázdněno a připraveno se vzdát.

Tezi o stahování z Bachmutu umocňuje i příspěvek velitele ukrajinské bezpilotní jednotky, která ve městě působí, Roberta Brovdiho, jenž na sociálních sítích vystupuje pod jménem „Madyar“. Ve videu zveřejněném na Telegramu konstatoval, že jeho jednotka dostala rozkaz k okamžitému ústupu.

Odrazový můstek k zisku Donbasu?

Rusové předem deklarovali, že zisk Bachmutu může být odrazovým můstkem k dobytí Donbasu a příležitostí k zahájení leteckých útoků na další oblasti, zejména na průmyslová centra Kosťantynivku a Kramatorsk. Ukrajinci dle Reuters naopak tvrdí, že Bachmut nemá velkou strategickou hodnotu a že obrovské ztráty nepřítele by mohly průběh války ovlivnit.

Ve stejném duchu hovořil v průběhu tohoto týdne i Volodymyr Nazarenko, zástupce velitele ukrajinské Národní gardy. „Rusové při pokusech dobýt Bachmut neberou v úvahu absolutně žádné ztráty. Úkolem našich vojáků ve městě je způsobit jim jich co nejvíce. Každý metr ukrajinské půdy stojí nepřítele stovky životů,“ zdůraznil Nazarenko.

V lednu dobyla Wagnerova skupina nedaleký Soledar a od té doby navzdory četným ztrátám obsadila jak řadu vesnic severně od Bachmutu, tak přístupové cesty do města, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. 

Cílem okupačních sil je Bachmut více než půl roku. I proto, že pro ruskou armádu představuje důležité silniční spojení s ostatními částmi Doněcké oblasti – východně s Luhanskem, severozápadně se Slovjanskem a jihozápadně s Kosťantynivkou.

Putin bude muset učinit obtížná rozhodnutí, píše ISW

Pro ruského vůdce Vladimira Putina by bylo získání Bachmutu vítanou vzpruhou, protože jeho „speciální vojenská operace“ zdaleka neprobíhá tak, jak si představoval.

V dalších týdnech a měsících ho však podle amerického Institutu pro studium války (ISW) čeká spousta zásadních rozhodnutí. „Přízrak neomezené ruské vojenské síly je mýtus. Putin už byl nucen činit obtížná rozhodnutí, aby vyvážil strašlivé ztráty, které jeho válka způsobila ruské armádě. A bude v nich muset pokračovat, pokud setrvá ve svém odhodlání použít veškerou sílu k vynucení své vůle,“ napsal americký Institut pro studium války (ISW) s ohledem na stav ruských palebných sil.

„Rusko může mobilizovat více vojenských sil a Putin to pravděpodobně udělá, než aby se vzdal. Ale náklady na opatření, která bude nucen pravděpodobně přijmout, začnou rychle narůstat,“ doplnil americký institut.

Válečný konflikt, jenž trvá ve své plnohodnotné podobě už déle než rok, bude v pátek mimo jiné ústředním tématem návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Bílém domě.

Spojené státy mají dle médií zároveň oznámit další balík vojenské pomoci pro ukrajinskou armádu v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun). Ten bude obsahovat především zvláštně upravenou munici GMLRS do raketových systémů HIMARS, munici pro bojová vozidla Bradley nebo pontonové mosty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...