Vagnerova skupina

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Velení nigerské armády ve čtvrtek vyjádřilo podporu skupině vojáků, která ve středu oznámila, že sesadila prezidenta Mohameda Bazouma. Informovala o tom agentura AFP. Bazoum i ministr zahraničí jeho vlády vyzvali k uchování demokracie v zemi. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, generální tajemník OSN António Guterres a Evropská unie apelovali na okamžité propuštění nigerského prezidenta. Stoupenci převratu mezitím v hlavním městě Niamey zapálili sídlo vládnoucí strany, načež je policie rozehnala slzným plynem, píše agentura Reuters.

Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje. Představitelé jiných afrických zemí jsou však nespokojení, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Podle agentury AP na dvoudenní akci dorazilo méně hlav státu, než organizátoři čekali.

Víkendová vzpoura ruských žoldnéřů, známých jako wagnerovci, která postupně nabrala – navenek – až kabaretních rysů, stále zaměstnává svým nejasným průběhem a výsledkem ruské, ukrajinské i západní vojenské experty či politology. Západní novináři si pak všímají přístupu ruských propagandistů. Ti po počátečním překvapení a nejistotě začali s postupem času význam událostí bagatelizovat. V jejich podání tak nešlo o puč či vzpouru, ale spíše jen o banální spor mezi vysoce postavenými lidmi. A postupně též snižovali roli běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a zdůrazňovali uklidňující i rozhodné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře ukázala sobotní vzpoura wagnerovců mnohé. Šéf zmíněné žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin podle něj přecenil svůj význam i vliv, ruský vůdce Vladimir Putin ze vzpoury vyšel jako poražený, už není mocným vládcem a lidé v zemi mu v tuto chvíli nevěří. Někdejší diplomat a současný poradce českého prezidenta Petra Pavla to uvedl v Interview ČT24.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Ruským jednotkám se spolu s wagnerovci podařilo dobýt Bachmut, uvedlo podle agentury AP ruské ministerstvo obrany. Kyjev to ještě v sobotu popíral, když předtím totéž tvrdil šéf soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ale přiznala, že situace ve městě, o které se bojuje dlouhé měsíce, je pro ukrajinské síly kritická. Pokud se ruské tvrzení potvrdí, půjde podle agentury Reuters o největší ruský bojový úspěch za deset měsíců.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

Wagnerovci vyvěsili ruskou vlajku na budovu samosprávy v Bachmutu, a město tak z „právního hlediska“ dobyli, tvrdí šéf této ruské žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž ale jeho slova nelze nezávisle ověřit. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že Rusové mají k dobytí Bachmutu „velmi daleko“ a že boje kolem sídla jeho samosprávy pokračují.

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

Více než půlroční boje o Bachmut jsou, zdá se, u konce. Ukrajinští obránci se podle dostupných informací stahují a armáda informuje o odrážení ruských útoků v místě poslední přístupové cesty. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že město, jehož předválečná populace čítala více než 70 tisíc obyvatel, je obklíčeno. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k evakuaci Bachmutu.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Půlroční boje o strategicky důležitý Bachmut jsou v posledních týdnech mimořádně intenzivní. Situace ukrajinských sil je dle britského ministerstva obrany kritická. Rusové se totiž přibližují k městu, které se jim postupně daří obklíčit, a výrazně komplikují ukrajinské armádě zásobování vojáků. Ve městě zůstávají poslední tisíce civilistů. Kvůli pokračujícímu ostřelování a odpojeným energiím přežívají ve sklepech zničených domů.

Ruské invazní síly pravděpodobně obsadily většinu, ne-li celé město Soledar v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle jeho analytiků však nejde o operačně významný vývoj – označili ho za „malé vítězství“ pro ruskou armádu, které pravděpodobně není předzvěstí brzkého obklíčení nedalekého většího města Bachmut, které se Rusové pokoušejí dobýt už řadu měsíců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním vystoupení uvedl, že ukrajinské síly pokračují v bojích s ruskými jednotkami v Soledaru i dalších městech na východní Ukrajině.

Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.

Rusko si od únorového začátku invaze na Ukrajinu už několikrát vysloužilo od světových lídrů obvinění z terorismu. V úterý jej oficiálně prohlásil za teroristický stát estonský parlament a stal se tak po Litvě a Lotyšsku třetím národním zákonodárným sborem, který tak učinil. Toto označení má podporu i obou komor amerického Kongresu, USA však Rusko za státního sponzora terorismu zatím neoznačily. Podle odborníků oslovených magazínem Forbes by byl dopad tohoto kroku značný a mohl by ruskou ekonomiku zatížit na desítky let.

Zatímco v podstatě celý západní svět už déle než půl roku rezolutně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, Afrika je v otázce války mezi Moskvou a Kyjevem mnohem roztříštěnější. Řada zemí se přiklání na stranu agresora. Důvodem jsou diplomatické vazby pěstované už od dob Sovětského svazu nebo aktuální potravinová krize, paradoxně způsobená právě ruskou agresí.

Dvakrát se ruský oligarcha Jevgenij Prigožin, přezdívaný jako „Putinův šéfkuchař“, soudil s investigativci z Bellingcat, kteří napsali o tom, že stojí za žoldnéřskou skupinou wagnerovci. Video, jež v posledních dnech koluje na sociálních sítích, kde osobně verbuje vězně, ukazuje, že s ní má určitě mnoho společného. Přítomným mimo jiné sdělil, že je po odsloužení půl roku na frontě čeká propuštění na svobodu. Pokud na Ukrajině padnou, budou pohřbeni jako hrdinové. Na rozmyšlenou měli trestanci pět minut.

V Itálii se naplno rozjela kampaň před předčasnými volbami, které se mají uskutečnit 25. září. Průzkumy favorizují koalici vedenou postfašistickou stranou Bratři Itálie. Na pravici přitom podle všeho dochází k přeskupení sil. Její donedávna hlavní postava, bouřlivák a exministr vnitra Matteo Salvini, rychle ztrácí popularitu. Hlasitý odpůrce migrace se na poslední chvíli snaží získat body.

Tribunál Evropské unie ve středu potvrdil platnost sankcí proti ruskému miliardáři blízkému Kremlu Jevgeniji Prigožinovi. Unie ho v roce 2020 potrestala za porušování zbraňového embarga v Libyi. Soud v Lucemburku zamítl Prigožinovu stížnost, podle níž bylo rozhodnutí unijních zemí neodůvodněné a postrádalo důkazy. Podle soudců vyhlásila EU sankce v souladu s pravidly a důkazy o Prigožinově spojení s žoldnéřskou Wagnerovou skupinou působící v Libyi byly dostatečné.