Salvini ztrácí popularitu. Proto před volbami opět sází na migrační kartu

3 minuty
V Itálii se rozjíždí předvolební kampaň
Zdroj: ČT24

V Itálii se naplno rozjela kampaň před předčasnými volbami, které se mají uskutečnit 25. září. Průzkumy favorizují koalici vedenou postfašistickou stranou Bratři Itálie. Na pravici přitom podle všeho dochází k přeskupení sil. Její donedávna hlavní postava, bouřlivák a exministr vnitra Matteo Salvini, rychle ztrácí popularitu. Hlasitý odpůrce migrace se na poslední chvíli snaží získat body.

Matteo Salvini se pokouší zastavit svůj pád. Ještě před třemi lety byl neoddiskutovatelným lídrem pravice. Hlavně díky jeho tvrdému postoji proti migrantům získala Liga ve volbách do Evropského parlamentu 34 procent hlasů. Nyní má v průzkumech necelou třetinu. Populistický politik proto sází na stejnou kartu.

„Příští vláda, pokud si Italové vyberou Ligu nebo pravicovou koalici, znovu začne kontrolovat a chránit hranice. A poskytne nedotknutelné útočiště skutečným válečným uprchlíkům, kterých je mezi příchozími do Itálie menšina,“ řekl Salvini. 

Odhodlání bránit Italy před další vlnou běženců Salvini demonstroval na Lampeduse, ostrově, který leží nejblíž africkým břehům. Jako záminka mu posloužil příliv migrantů z minulého týdne. Uprostřed turistické sezony se jich v azylovém centru pro 350 lidí najednou tísnilo 1500. Většinu z nich úřady odvezly na pevninu ještě před návštěvou bývalého ministra vnitra.

„Lampedusa zůstává pohostinná. Obyvatelé dál pracují, migranti připlouvají a turisté také. Teď je nejdůležitější zajistit pravidelný přesun běženců z ostrova,“ řekl k situaci starosta Lampedusy Filippo Manino. 

Italy nyní přitom daleko víc sužují jiné potíže. Stejně jako jinde v Evropě hlavně dopady covidové pandemie a rostoucí ceny energií a zboží. Migrantů do devětapadesátimilionové země letos přes moře připlulo 41 tisíc. Sice o deset tisíc víc než loni, ale pouhá pětina oproti roku 2015.

„Je to čistá propaganda, která využívá společenská témata k získání hlasů a voličů,“ domnívá se šéf dobrovolnické záchranné lodě Luca Casarini. 

Jak silná bude koalice pravicových stran?

Podle levice přitom pravici pomáhá i Moskva. Za větším přílivem migrantů podle italských médií stojí ruští wagnerovci, kteří ovládají libyjské přístavy a umožňují vyplutí většího počtu člunů. Kreml věří, že pravicová vláda k němu bude vstřícnější. Řada jejích politiků má totiž stále k Vladimiru Putinovi blízko.

„Z naší strany neexistuje možnost, že bychom zmírnili náš postoj k Rusku a Putinovi,“ řekl předseda Demokratické strany Gianni Letta.

Lettova Demokratická strana je sice v průzkumech druhá jen těsně za Bratry Itálie, koalice pravicových stran by ale v parlamentu získala většinu. V jejím čele teď stojí Georgia Meloniová, Matteo Salvini přesto věří, že ještě neřekl poslední slovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...