Italský premiér podal demisi, prezident rozpustil parlament, zemi čekají předčasné volby

Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám 25. září, píší italská média i agentura Reuters. Premiér Mario Draghi podal ve čtvrtek ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.

Mattarella řekl, že nové volby se musí konat do 70 dnů. Stanovení přesného data přenechal vládě. Italská státní televize uvádí, že volby budou 25. září, tedy o půl roku dříve, než se měly konat volby v řádném termínu. 

„Období, kterým si procházíme, nám nepovoluje žádnou prodlevu ve vládnutí. Potřebujeme činy ke zvládaní ekonomické a sociální krize a rostoucí inflace,“ řekl prezident v krátkém projevu z Kvirinálského paláce.

2 minuty
Události ČT: Italský prezident rozpustil parlament
Zdroj: ČT24

Názory komentátorů a politiků k dalšímu vývoji

Komentátoři předních zahraničních médií jsou k politickému vývoji v Itálii skeptičtí. Španělský deník El País označil italský parlament za „sebedestruktivní“. New York Times hovoří o „konci italské éry stability a vlivu“ a vstupu do „chaotické politické sezony“. Podle francouzského Le Monde nemůže být konec éry Draghiho „horším momentem pro Itálii, eurozónu, i celou Evropskou unii“.

Ministr zahraničí Luigi Di Maio ve středu, kdy už bylo možné Draghiho rezignaci očekávat, na svém twitterovém účtu napsal, že Itálie prochází „černým dnem…, kdy politika selhala“. Lídr Ligy Matteo Salvini ve čtvrtek napsal, že „dost bylo šílenství (Hnutí) pěti hvězd a mocenských her Demokratické strany: teď ať si vyberou Italové“. Šéf liberální strany Akce Carlo Calenda naopak vývoj označil jako „nedůstojný konec katastrofálního zákonodárného sboru“ a slíbil, že bude nadále „prosazovat (Draghiho) agendu a politické způsoby“.

Podle pondělního průzkumu, pokud by se nyní v Itálii konaly parlamentní volby, vyhrála by je krajně pravicová strana Bratři Itálie, kterou vede někdejší novinářka, pětačtyřicetiletá Giorgia Meloniová. Tato strana byla od počátku vůči Draghimu v opozici. 

Co tomu předcházelo

„Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší (středeční) diskuzi a hlasování v Senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,“ píše se v prohlášení prezidentského paláce.

Nestraník Draghi již minulý čtvrtek nabídl prezidentovi svoji rezignaci poté, co ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil, populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Mattarella ale šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament a získal tak jasný obraz o politické situaci.

Draghi ve středu při projevu prohlásil, že ve funkci zůstane, pokud se za něj postaví strany široké vládní koalice. Zmínil také podporu veřejnosti, která na něj apelovala, aby z úřadu neodstupoval.

V horní komoře, která má 321 členů, nakonec ve středu pro důvěru hlasovalo 95 senátorů a 38 bylo proti; tři z vládních stran a zároveň nejsilnější strany v Senátu hlasování bojkotovaly. 

Draghiho vláda je třetím kabinetem od posledních parlamentních voleb v roce 2018. První dvě sestavil nynější lídr M5S Giuseppe Conte, tehdy ještě jako nezávislý. První vláda se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Liga Mattea Salviniho, tu pak v druhé Conteho vládě vystřídala do té doby opoziční středolevicová Demokratická strana (PD).

Začátkem loňského roku se Conteho druhá vláda rozpadla zejména kvůli sporům o plán obnovy ekonomiky a rozdělení peněz z unijního covidového fondu obnovy. Draghi tehdy sestavil vládu široké koalice, složenou ze stran od levého středu až po krajně pravicovou Ligu, díky čemuž nebyly nutné předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 50 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...