Italský premiér Draghi oznámil rezignaci. Prezident Mattarella ji ale odmítl

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Italská vláda se otřásá kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard korun). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasí a ohlásilo, že se proto v Senátu zdrží hlasování. Vláda ovšem podle pravidel horní komory spojila hlasování o finančním balíku s návrhem na vyslovení důvěry, a postoj M5S tedy znamená, že hnutí odepřelo podporu kabinetu jako celku.

„Koalice národní jednoty, která podporovala tuto vládu, již neexistuje. Za těchto podmínek už nemůžu pokračovat,“ uvedl Draghi v prohlášení.

Prezident Mattarella se ale rozhodl rezignaci šéfa vlády nepřijmout. Požádal ho, aby vystoupil v parlamentu a získal tak jasný obraz o politické situaci. Agentura AP poznamenala, že pokud se vládní krizi nepodaří rychle vyřešit, mohl by Mattarella parlament rozpustit a připravit tak půdu pro volby. Ty by se mohly odehrát už v září.

Postoj Itálie v Evropě zesiluje

Draghi se v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, stává podle některých politiků stále důležitější postavou Evropy, zejména v souvislosti s blížícím se odchodem britského premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura AP. Silvio Berlusconi, bývalý italský premiér, v Senátu oznámil, že pád Draghiho vlády by dokonce mohl vyvolat destabilizaci Evropy.

Současná italská vláda vznikla pod vedením nestraníka a někdejšího šéfa Evropské centrální banky (ECB) Draghiho loni v únoru poté, co se rozpadl předchozí kabinet vedený Giuseppem Contem. Jde o širokou koalici, v níž jsou zastoupeny formace od stran levého středu až po krajně pravicovou Ligu.

Hlavní index milánské burzy FTSE/MIB ve čtvrtek kvůli politické krizi klesl o 3,4 procenta a uzavřel se nejníže od listopadu 2020.

Také v Estonsku se hraje o vládu. Premiérka oznámila demisi

Estonský prezident Alar Karis ve čtvrtek oznámil, že pověřil premiérku Kaju Kallasovou, aby sestavila novou vládu. Stalo se tak poté, co Kallasová ohlásila své odstoupení – a tím i demisi celé menšinové vlády – kvůli změnám ve složení vládní koalice.

„Podepsal jsem demisi premiérky Kallasové, ale také jsem ji požádal o vytvoření nové vlády, aby mohla rychle pracovat,“ uvedl prezident Karis. Doufá, že nová vláda se pustí do práce již příští týden.

Kallasová podle vládního komuniké oficiálně informovala členy vlády o rozhodnutí odstoupit ze své funkce, spolu s celou vládou, a také navrhla na pátek svolat mimořádné zasedání parlamentu, během kterého by požádala o mandát pro novou koaliční vládu, opírající se již o novou parlamentní většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...