Italský premiér Draghi oznámil rezignaci. Prezident Mattarella ji ale odmítl

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Italská vláda se otřásá kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard korun). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasí a ohlásilo, že se proto v Senátu zdrží hlasování. Vláda ovšem podle pravidel horní komory spojila hlasování o finančním balíku s návrhem na vyslovení důvěry, a postoj M5S tedy znamená, že hnutí odepřelo podporu kabinetu jako celku.

„Koalice národní jednoty, která podporovala tuto vládu, již neexistuje. Za těchto podmínek už nemůžu pokračovat,“ uvedl Draghi v prohlášení.

Prezident Mattarella se ale rozhodl rezignaci šéfa vlády nepřijmout. Požádal ho, aby vystoupil v parlamentu a získal tak jasný obraz o politické situaci. Agentura AP poznamenala, že pokud se vládní krizi nepodaří rychle vyřešit, mohl by Mattarella parlament rozpustit a připravit tak půdu pro volby. Ty by se mohly odehrát už v září.

Postoj Itálie v Evropě zesiluje

Draghi se v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, stává podle některých politiků stále důležitější postavou Evropy, zejména v souvislosti s blížícím se odchodem britského premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura AP. Silvio Berlusconi, bývalý italský premiér, v Senátu oznámil, že pád Draghiho vlády by dokonce mohl vyvolat destabilizaci Evropy.

Současná italská vláda vznikla pod vedením nestraníka a někdejšího šéfa Evropské centrální banky (ECB) Draghiho loni v únoru poté, co se rozpadl předchozí kabinet vedený Giuseppem Contem. Jde o širokou koalici, v níž jsou zastoupeny formace od stran levého středu až po krajně pravicovou Ligu.

Hlavní index milánské burzy FTSE/MIB ve čtvrtek kvůli politické krizi klesl o 3,4 procenta a uzavřel se nejníže od listopadu 2020.

Také v Estonsku se hraje o vládu. Premiérka oznámila demisi

Estonský prezident Alar Karis ve čtvrtek oznámil, že pověřil premiérku Kaju Kallasovou, aby sestavila novou vládu. Stalo se tak poté, co Kallasová ohlásila své odstoupení – a tím i demisi celé menšinové vlády – kvůli změnám ve složení vládní koalice.

„Podepsal jsem demisi premiérky Kallasové, ale také jsem ji požádal o vytvoření nové vlády, aby mohla rychle pracovat,“ uvedl prezident Karis. Doufá, že nová vláda se pustí do práce již příští týden.

Kallasová podle vládního komuniké oficiálně informovala členy vlády o rozhodnutí odstoupit ze své funkce, spolu s celou vládou, a také navrhla na pátek svolat mimořádné zasedání parlamentu, během kterého by požádala o mandát pro novou koaliční vládu, opírající se již o novou parlamentní většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...