Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.
Přesun ruských invazních jednotek na levý břeh Dněpru jde podle mluvčího ruského ministerstva obrany přesně podle stanoveného plánu. A jako naplánovaná vyhlíží i reakce z různých oblastí tamního veřejného života, která je tentokrát nebývale uniformní.
„(Sergej Surovikin, velitel ruských jednotek na Ukrajině, pozn. red.) jednal jako muž, který se nebojí převzít odpovědnost,“ uvedl ke stažení vojáků z Chersonu zakladatel Wagnerovy skupiny a blízký spolupracovník Vladimira Putina Jevgenij Prigožin.
Podle šéfredaktorky prokremelské televize RT Margarity Simonjanové to rozhodnutí nebylo jednoduché pro nikoho. „Ani pro ty, kdo ho přijali, ani pro ty z nás, kteří chápali, že přijde, ale modlili se, aby se tak nestalo,“ uvedla.
Jde prý o „ochranu lidských životů“
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov naopak zmínil, že není správné hovořit o „vzdání se“ Chersonu. „Vzdává se společně s bojovníky. Ale Surovikin vojáky chrání a přesouvá na výhodnější, strategickou pozici,“ podotkl.
Oficiální místa tak ústup vojsk domácímu publiku komunikují jasně – v první řadě jako ochranu lidských životů. Podle nejnovějších odhadů už Rusko na Ukrajině přišlo o sto tisíc vojáků a do války odcházejí stále další.
„Reputační politická rána je větší než vojenská, protože z vojenského hlediska je to krok logický, který ruská armáda udělat musela, pokud chtěla zabránit porážce na jižní frontě. Z politického hlediska je to porážka nesporná,“ uvedla v pořadu Horizont ČT24 Procházková.
Procházková: Rusko se zapletlo do vlastních hesel
Zmínila, že situace je zajímavá také tím, jak se Rusko zapletlo do vlastních propagandistických hesel. „Před týdny a měsíci vykládali veřejnosti, že v Chersonu jsou navždy, že jde o ruskou zemi, kterou nikdy neopustí a lidi tam nenechají napospas ukrajinským nacionalistům,“ podotkla a dodala, že nyní to ruští občané svému vedení připomínají. „Ptají se: ,Jak je to možné, že jste nás takhle balamutili, jak je možné, že jste tam nechali umřít tolik vojáků a teď se potupně stahujete?‘“
Dodala, že část ruské veřejnosti není natolik odříznutá od informací. „Stále tam funguje síť Telegram, Youtube a kdo jen trochu ovládá počítač, tak se dozvídá podobné informace jako my,“ uvedla a dodala, že o tom svědčí i reakce Rusů na odevzdání Chersonu na sociálních sítích. „Ruskému politickému i vojenskému velení se zde dostalo opravdu tvrdé kritiky i velmi sprostých nadávek.“
Zdůraznila však, že pokud se hovoří o divákovi ruské televize, ten se nedozví nic relevantního. „Dozví se to, že jde v rámci zachování života ruských vojáků o přeskupení, o sice těžký krok, ale nejde o vzdávání. Jde o taktický krok k přeskupení ruské armády,“ zmínila.
Zopakovala, že úder do prestiže politického vedení je obrovský, mnohem větší než vojenské ztráty. „Dá se očekávat, že nějakého obětního beránka se Kreml pokusí hledat,“ uvedla s tím, že si ale nemyslí, že by mělo jít o Surovikina. „Je oblíbený a je brán jako rozumný, jako někdo, kdo nyní přebírá pragmatické velení a kdo může situaci na frontě stabilizovat,“ podotkla.
Zmínila rovněž, že se ruský prezident Vladimir Putin během středy či čtvrtka neobjevil ve veřejném prostoru. „Nechce být spojován se ztrátou Chersonu. Chce být spojován pouze s vítězstvím a úspěchy. Umožnil generálům i ministrovi obrany, aby opanovali obrazovky a sociální sítě, a sám zůstal v ústranní,“ uvedla.
