Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.
Lotyšská armáda monitoruje ze vzduchu hranici s Běloruskem. Ta z velké části probíhá hustě zalesněným územím. Kvůli nelegální migraci a hrozbám ze strany ruského spojence úřady nechaly vykácet už 57 kilometrů dlouhý pruh v tamních lesích.
„Lukašenkův režim používá migranty proti nám. A v Bělorusku působí skupina teroristů z Wagnerovy skupiny. Musíme být připraveni na provokace,“ řekl lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.
Tlak ze strany Běloruska nepolevuje
Jen letos napočítala lotyšská pohraniční stráž přes pět tisíc lidí, kteří se pokusili přejít hranice nelegálně. Podle Rigy jim v tom pomáhají běloruské bezpečnostní síly, které opakovaně poškozují hraniční plot. S jeho stavbou začalo Lotyšsko loni v srpnu. Dlouhý bude přes 150 kilometrů. Hotovo má být příští rok.
„Vidíme, že letos v létě tlak ze strany Běloruska nepolevuje, naopak postupně se zvyšuje,“ uvedl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Lotyšsko má ze všech unijních států a zemí NATO s Běloruskem nejkratší hranici.
Podobný plot dostavilo loni v létě Polsko. Pokrylo jím asi polovinu čtyři sta kilometrů dlouhého pomezí. Práce už dokončila i Litva. Její hranice s Běloruskem jsou nejdelší, 680 kilometrů.
Přijmou státy jednotné rozhodnutí?
Vilnius minulý týden navíc uzavřel dva z šesti hraničních přechodů s Běloruskem. To má podle odhadů států Aliance hostit až na čtyři tisíce wagnerovců. Litevská ministryně vnitra nevyloučila uzavření všech přechodů. K takovému kroku by podle ní měly přistoupit všechny dotčené státy naráz. „Pokud by hranice uzavřel jen jeden stát, nebude to efektivní. Musí to být na regionální úrovni,“ soudí litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.
O tom budou jednat baltské státy s Polskem v pondělí. Do rozhovorů je zapojený také Tallin. To v případě, že by Estonsko společně s Lotyšskem učinily totéž i v případě Ruska.
Litva na neděli chystá vojenské cvičení. „První scénář se týká nelegální migrace. Reagovat má na neočekávané situace. Druhý scénář zahrnuje výcvik, jak postupovat v případě určité vojenské hybridní hrozby na státní hranici,“ řekla Bilotaiteová.
Polsko má nový speciální tým
Polsko představilo nový bojový tým svých námořních speciálních sil. Bránit má kritickou infrastrukturu. Konkrétně terminál na zkapalněný plyn na pobřeží Baltského moře u hranic s Německem a plynovod Baltic Pipe, kterým proudí zemní plyn do Polska ze Severního moře.
„Jsme si vědomi nebezpečí, které plyne z agresivní politiky Ruska a musíme počítat s různými provokacemi,“ řekl k tomu polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Zkušeností má nové speciální komando podle ministra dostatek. Jeho členové prošli výcvikem amerických sil Navy SEALS a námořní pěchoty.
