Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje. Představitelé jiných afrických zemí jsou však nespokojení, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Podle agentury AP na dvoudenní akci dorazilo méně hlav státu, než organizátoři čekali.
Snížení počtu nejvyšších státních představitelů Kreml vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně africké země od účasti odrazoval. I tak je na akci podle úterního oznámení poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova zastoupeno 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů. Afričtí lídři během své návštěvy mimo jiné jednali přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Poté, co ruská vojska loni v únoru s plnou silou vtrhla na Ukrajinu, kde už omezeně působila od roku 2014, se důležití zahraniční představitelé s Putinem setkávají jen výjimečně, podotkl ruský nezávislý portál The Moscow Times. Letošní událost, kterou ruská média nazývají buď jako summit Rusko-Afrika nebo jako „ekonomické a humanitární fórum“, se sice koná podruhé, ale poprvé od loňského února.
Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody umožnily vývoz ukrajinského obilí po moři, a loni tak pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.
Putin zveřejnil před summitem článek s titulkem „Rusko a Afrika: spojené úsilí pro mír, pokrok a úspěšnou budoucnost“, v němž mimo jiné tvrdil, že Rusko dokáže nahradit Ukrajinu coby světový vývozce obilí. Ruské síly od chvíle, kdy Moskva vypověděla obilné dohody, opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a sklady zemědělských surovin.
Vztah Afričanů k Rusku
Africký kontinent pohlíží na Rusko shovívavěji než Západ a jeho spojenci. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států. Podle komentáře The Moscow Times má Kreml přibližně polovinu zemí Afriky na své straně nebo je na dobré cestě si je získat.
Africké země však Ruskem nikdy „nebyly okouzleny“, míní Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ony sledují vlastní zájmy, je to pro ně vlastně výhodné, nechtějí si zavírat možnosti,“ řekl.
Podle něj nejsou představitelé afrických států spokojení s tím, že Rusko nechce prodloužit fungování obilné dohody, a tlačí na Moskvu, aby své rozhodnutí změnila. „Nemyslím si, že by v tom bylo něco ideologického… Dokonce i ten pověstný kolonialismus a antikolonialismus na mě spíš působí jako takové rétorické cvičení na téma: Bojujeme proti kolonialismu, a proto se přátelíme s Ruskem. Stejně tak by si našli jakékoliv jiné ospravedlnění,“ dodal Svoboda.
Protiváhu ruskému vlivu v Africe se snaží nabídnout Ukrajina. Zatímco afričtí lídři jednají v Rusku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se vydal na svoji první cestu od začátku války do Afriky. Navštívil Libérii či Rovníkovou Guineu, kde podle svých slov jednal o potravinové bezpečnosti.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo angažuje ve vojenských konfliktech – ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny se zapojují do bojů nebo těžebních a propagandistických aktivit po celém kontinentu od Libye a Súdán po Mali a Mozambik, napsal dříve list The Financial Times. Ruští žoldnéři jsou přítomní také v Burkina Fasu a Středoafrické republice.
