Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.
Když v sobotu obsadila Wagnerova skupina město Rostov na Donu, které leží poblíž ukrajinských hranic, podle ruského exilového serveru Meduza se její vůdce Jevgenij Prigožin snažil spojit přímo s prezidentem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl.
Prigožin se svými vojáky se z Rostova na Donu vydal směrem k tisíc kilometrů vzdálené Moskvě. K bojové konfrontaci ale nakonec nedošlo. Závěrečného kola vyjednávání se údajně zúčastnili náčelník kremelského generálního štábu Anton Vajno, tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov – Lukašenko navenek převzal hlavní roli.
Prigožin podle Meduzy nakonec na vzpouře prodělal. „Byl vyhoštěn z Ruska. Prezident mu to neodpustí,“ vysvětlil jeden ze zdrojů. Přesné detaily Prigožinovy budoucnosti se sice ještě musí doladit, ale „nebude mít takový vliv a zdroje jako dříve“.
Kde je Prigožin teď, není jasné. Naposledy byl viděn v sobotu večer, kdy autem opouštěl Rostov na Donu. Dostal nabídku azylu v Bělorusku, nejsou ale žádné zprávy o tom, že by tam do pondělka dorazil. Ruská tajná služba FSB ho stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury, píše ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Vladimir Putin
Putin se vyjednávání s wagnerovci zúčastnit odmítl. Podle prohlášení Kremlu zůstal v Moskvě. Zpravodajský portál Nexta nicméně zaznamenal, že Putinovo letadlo Il-96-300PU odstartovalo z Moskvy v sobotu odpoledne směrem na Petrohrad. Nexta připomněla, že v okolí je jedna z Putinových rezidencí, ukrajinské zdroje na sociální síti Telegram uváděly, že letadlo zřejmě přistálo na vojenské základně Chotilovo asi na půl cesty mezi Moskvou a Petrohradem.
V sobotu ráno se ruský vůdce nechal slyšet, že probíhající povstání je zradou Ruska. „Udělám vše pro to, abych ochránil zemi, ústavní pořádek, život, bezpečnost a svobodu občanů,“ řekl v televizním projevu.
Putin slíbil tvrdé postihy organizátorů ozbrojeného povstání, které vedl jeho někdejší chráněnec. „Všichni, kdo povstání připravovali, budou nevyhnutelně potrestáni,“ řekl. „Ozbrojené síly a další státní orgány obdržely nezbytné rozkazy.“ Po dohodě zprostředkované oficiálně Lukašenkem ale slíbil, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni.
Alexandr Lukašenko
Běloruská platforma Reform.by v sobotu psala, že služební letadlo, které používají vysoce postavení úředníci a Lukašenkovi rodinní příslušníci, přistálo v Turecku, kam doletělo „neobvyklou trasou“. Není ale známo, zda byl běloruský diktátor v letadle. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle Kremlu vyjádřil „plnou podporu krokům ruského vedení“ a řekl, že je připraven se podílet na mírovém řešení.
Podle běloruské státní a Lukašenkovým režimem ovládané agentury Belta, která se odvolává na sdělení Lukašenkovy tiskové služby, si Putin v sobotu ráno s běloruským vůdcem telefonovali a dohodli se na dalším společném postupu. Večer si podle Belty Putin a Lukašenko volali ještě jednou. Běloruský vůdce ruského prezidenta zpravil o výsledku svých jednání s Prigožinem.
Lukašenko si „vlastními kanály dál vyjasnil situaci“, napsala Belta, a pak po dohodě s Putinem začal vyjednávat s Prigožinem. Rozhovory trvaly celý den, ale nakonec vedly podle Lukašenkovy tiskové služby k dohodě o nemožnosti „začínat krvavou válku na ruském území“. Šéf wagnerovců přijal návrhy na zastavení postupu na Moskvu a další kroky k uklidnění situace.
„Prigožin potřeboval důvěryhodnou třetí stranu, aby mohl odejít a zachovat si tvář. V tu chvíli přišel Lukašenko. Má rád publicitu – proto souhlasil,“ uvedl zdroj Meduzy. Lukašenkovi to zjevně prospívá, protože umí těžit z publicity, když se stane tím, kdo „zachrání Rusko před krveprolitím, nebo ještě hůře – potenciální občanskou válkou,“ dodal zdroj.
Sergej Šojgu
Prigožin se od začátku domáhal také setkání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Ti na jeho požadavek ale nepřistoupili. Ministerstvo slíbilo wagnerovcům, kteří se vzdají, bezpečnost.
Na veřejnosti se Šojgu objevil až v pondělí, když navštívil ruské jednotky bojující na Ukrajině. Podle agentury RIA Novosti navštívil předsunuté kontrolní stanoviště Západního vojenského okruhu.
Americká televize NBC upozornila, že někteří ruští váleční blogeři naznačili, že záběry byly pořízeny před Prigožinovou vzpourou.
Valerij Gerasimov
Gerasimov je podobně jako Šojgu jedním z nejbližších spolupracovníků Vladimira Putina v oblasti armády a také jedním z těch, s kým měl Prigožin neshody. Od sobotních událostí o něm žádné zprávy nejsou. Strategičtí experti se domnívají, že on nebo Šojgu pravděpodobně přijdou o své vysoké pozice.
„Šojgu a Gerasimov jsou ve svých funkcích tak špatní, že je pro Putina nebezpečné nechat je na místě,“ řekla Financial Times Dara Massicotová, vedoucí politoložka americké Rand Corporation. „Ale loajalita a stabilita jsou pro Putina na prvním místě. Jen nechápu, jak si může nechat tyto podmínky takto nadiktovat.“
„Šojgu a Gerasimov jsou nyní zjevně slabé kusy a myslím, že budou odstraněni,“ řekl listu Ruslan Puchov, ředitel Centra pro analýzu strategií a technologií, moskevského obranného think-tanku.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na bezpečnostní službu SBU píše, že je možné, že Prigožin dostal výměnou za stažení svých vojáků slib, že Šojgu a Gerasimov budou odvoláni.
Anton Vajno
Klíčovou osobou při jednání byl podle Meduzy také šéf administrace ruského prezidenta Anton Vajno. Toho Putin jmenoval do čela své kanceláře v srpnu 2016 po čtyřech letech, kdy působil ve funkci zástupce šéfa administrace. Byl to celkem překvapivý výběr, Vajno byl neznámým diplomatem a byrokratem, který veřejně téměř nevystupoval. Předtím pozici zastávaly vždy „těžké váhy“.
Vnuk komunistického lídra sovětského Estonska Vajno absolvoval stejně jako řada potomků sovětské nomenklatury elitní moskevskou školu MGIMO. Pak se vydal do diplomacie, pracoval mimo jiné na velvyslanectví v Tokiu.
Vajno je také spojen s řadou offshorových firem napojených na Kreml, jak vyšlo najevo při zveřejnění velkého množství dokumentů známých jako Pandora Papers, upozorňuje RFE.
Ramzan Kadyrov
Ostře se proti wagnerovcům vyjádřil čečenský lídr Ramzan Kadyrov, který označil vzpouru za zradu a poslal bojovníky své jednotky Achmat do Rostova na Donu. Zároveň přislíbil věrnost Putinovi. O Prigožinovi řekl, že je nebezpečně arogantní, připomněla stanice BBC, a prohlásil, že Prigožina k pokusu o svržení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua motivoval hněv z neúspěšného fungování jeho byznysu.
Jednotka Achmat v neděli město opustila a vrátila se do Marjinky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se už několik měsíců soustředí jedny z nejtvrdších bojů na ukrajinské frontě.
Alexej Djumin
Ruští vojenští blogeři spekulovali o roli Alexeje Djumina, který je gubernátorem Tulské oblasti a bývalým Putinovým bodyguardem. Zároveň má údajně blízký vztah s Prigožinem. Objevily se informace, že se účastnil sobotních jednání, to ale popřel.
Mluví se o něm jako o možném Putinovu nástupci. Byl zástupcem šéfa generálního štábu, když Rusko v roce 2014 zabralo Krym. Stojí za přesunem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska. Na začátku roku spustil tréninkový program, kde se vojáci učí ovládat bezpilotní letouny.
Nikolaj Patrušev
Do vyjednávání se zapojil i tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. S Putinem spolupracoval už v KGB v tehdejším Sovětském svazu. Věří, že Spojené státy si daly za cíl zničit Rusko, a přesvědčuje svými postoji i Putina a jeho okolí.
Patrušev hrál klíčovou roli v rozhodnutí vojensky osadit a anektovat Krym v roce 2014 a poté v plné invazi v roce 2022. Během těchto osmi let jeho autorita neustále rostla, což se od února loňského roku ještě zrychlilo.
V zahraniční politice má podle listu The Spectator větší roli než ministr zahraničí Sergej Lavrov. Hrál klíčovou roli při přípravě půdy pro nedávnou návštěvu čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě, když v únoru hostil ředitele ústřední komise komunistické strany pro zahraniční záležitosti Wanga I, který přijel do Moskvy. Nadále má také nabitý program zahraničních cest, naposledy na Kubě, kde se setkal s Miguelem Díazem-Canelem i bývalým vůdcem Raúlem Castrem.
Nyní tlačí Putina k prohloubení militarizace ekonomiky a podporuje tvrdší zásahy proti sebemenšímu náznaku opozice.
Sergej Surovikin
Zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Sergej Surovikin byl dosud považován za Prigožinova spojence. Působil jako prostředník mezi ministerstvem obrany a wagnerovci. Tento generál velel ruským silám na Ukrajině od října 2022 do ledna 2023, než byl sesazen a nahrazen Valerijem Gerasimovem. Surovikin se v sobotu plně postavil na stranu své země a vyzval wagnerovce, aby se podřídili Putinovu příkazu.
Přezdívá se mu Generál Armagedon. Během svého krátkého vedení ozbrojených sil dohlížel na letecké bombardování kritické infrastruktury na Ukrajině a také na vynucený ústup Ruska z města Cherson, které okupační síly obsadily v prvních měsících války.
Když Surovikin jako mladý kapitán velel prvnímu střeleckému praporu během pokusu o převrat v roce 1991, protestující proti převratu zablokovali cestu vozidlům jeho jednotky. Surovikin nařídil, aby vozidla jela dál, což mělo za následek smrt tří protestujících.
V březnu 2004 obvinil Surovikina jeden z jeho podřízených, že ho zbil. Následující měsíc se v Surovikinově přítomnosti zastřelil jeden z jeho zástupců, Viktor Čibizov. V obou případech Surovikin opět unikl odsouzení a trestu.
Během svého působení v Čečensku začal získávat pověst brutálního vojáka nelítostným přístupem k civilistům. Tvrdě zasahoval později v Sýrii proti povstalcům v roce 2017.
