Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.
Zelenskyj v rozhovoru pro japonské noviny Jomiuri Šimbun řekl, že Ukrajina nemůže zahájit protiofenzivu bez další vojenské pomoci. Situace podle něj „není dobrá,“ chybí zejména munice.
„Zatím nemůžeme začít, nemůžeme svoje statečné vojáky poslat na frontu bez tanků, dělostřelectva a raket s dlouhým doletem,“ řekl. Znovu apeloval na spřízněné státy, aby dodaly zbraně a střelivo co nejrychleji. „Pokud máte vůli, dokážete najít způsob, jak nám pomoci,“ vzkázal Zelenskyj politikům.
O tom, že by v jarních měsících mohla Ukrajina začít s protiofenzivou a pokusit se znovu získat pod kontrolu okupovaná území, se mluví už měsíce. Naznačilo to vedení armády, třeba velitel pozemních sil Oleksander Sirskyj řekl, že by mohla přijít „velmi brzy“.
Teď se ale zdá, že tento plán se zdrží. Poradce prezidenta Mychaljo Podoljak 10. března řekl, že by mohla přijít přibližně do dvou měsíců. „Nespěcháme, přeskupíme se během následujících dvou měsíců. Vyčerpáme Rusy u Bachmutu a pak se zaměříme jinam,“ řekl tehdy v rozhovoru pro italský deník La Stampa.
Boje o Bachmut určují výchozí pozici obou zemí
Ruský postup u Bachmutu se skutečně podařilo Ukrajincům zastavit. Sirskyj minulý týden prohlásil, že podobně jako u Kyjeva, Charkova nebo Kupjansku toho armáda brzo využije k dalšímu postupu.
Oficiální ruské kanály boje u Bachmutu nekomentovaly, vůdce wagnerovců Jengenij Prigožin se o situaci vyjadřoval pesimisticky a varoval před ukrajinským protiútokem. Právě Wagnerova skupina tvořená žoldáky se z velké části na bojích v oblasti podílí.
Podle Josefa Krause z brněnské Univerzity obrany je velmi pravděpodobné, že i když se ukrajinští představitelé ohledně plánované ofenzivy tváří spíše pesimisticky, ve skutečnosti se na ni ve skrytu chystají.
„Je to dáno situací nejen vojenskou, ale také politickou. Dlouhodobě sílí tlak na Ukrajinu, aby ukázala že má šanci válku vyhrát, a v takové situaci si zaslouží tu ohromnou míru západní podpory. V momentě, kdy by ta šance nebyla a Ukrajinci by světu nedokázali demonstrovat svoji schopnost vytlačit ruské ozbrojené síly, byl by ten tlak jiný, směrem k uznání nějakého statu quo, vyjednávání, nebo vzdání se části území.“
Kraus zmiňuje, že pro Ukrajinu je důležité před nepřítelem své plány na protiofenzivu utajit. „Moment překvapení je pro ně naprosto klíčový (…). V tuhle chvíli na Ukrajině máme jaro, roztávání půdy, období bahna, takže moc nejde používat těžkou techniku. Ale za několik týdnů to už může být jinak,“ vysvětluje a dodává, že právě až půda vyschne, budou ideální podmínky pro použití moderní techniky, kterou Ukrajině dodali západní spojenci.
Putin ze svých cílů neustupuje
Exprezident Ruské federace a místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medvěděv v pátek potvrdil, že Ruská armáda počítá s tím, že bude v blízké době muset odrážet ukrajinský protiútok. „Připravují ofenzivu, to ví každý. Náš generální štáb s tím počítá a připravuje svůj postup,“ řekl na obhajobu pomalého postupu armády své země.
Medveděv také řekl, že je Rusko připraveno použít „naprosto jakékoli zbraně“, pokud by se Ukrajina pokusila znovu dobýt Krym, který je pod ruskou okupací od roku 2014 a který Moskva považuje za neoddělitelnou součást ruského území s velkým strategickým i symbolickým významem.
I přes masivní ztráty Kreml tvrdí, že chce dosáhnout absolutního vítězství a Ukrajinu ovládnout. Podle Institutu pro studium války chce Vladimir Putin buďto zemi porazit silou, nebo tím, že zlomí její vůli se bránit. Tak či tak to znamená, že je ochoten vést dlouhotrvající konflikt.
O tom, pro kterou stranu by protažení války na léta bylo výhodnější, se vedou spory. Podle bývalého operačního důstojníka CIA Douglase Londona si Putin uvědomuje, že dlouhá válka by pro Kreml byla potupná a podkopala by jeho autoritu. Rusko totiž čelí ekonomickým výzvám ve světle sankcí a schopnost režimu „uplácet“ vlastní obyvatelstvo slábne.
„Putin pravděpodobně nedoufá v opotřebovací válku, ale svět si myslí, že ano. Jeho dezinformační kampaň měla vykreslit jeho i Rusko jako silnější, než jsou,“ píše London ve svém komentáři pro Wall Street Journal. „Pokud bude stát před válkou, kterou nemůže vyhrát, nejlepším východiskem pro něj je zamaskovat slabost a zastrašit své nepřátele, aby cukli první.“
