Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.
RB OSN hlasovala o ukončení mise poté, co vojenská vláda západoafrického Mali před dvěma týdny nečekaně vyzvala síly čítající třináct tisíc vojáků, aby „bez prodlení“ odešly.
Konec operace známé pod označením MINUSMA následuje po letech napětí a vládních omezení, které mařily vzdušné i pozemní operace mise od doby, co se Mali v roce 2021 spojilo s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou.
Spojené státy nyní uvedly, že měly obavy z destabilizujících aktivit Wagnerovy skupiny v Africe a obvinily jejího vůdce Prigožina, že pomohl zosnovat odchod mírových sil OSN.
Mluvčí Bílého domu pro záležitosti národní bezpečnosti John Kirby řekl, že Spojené státy mají informace, které naznačují, že malijská přechodná vláda zaplatila wagnerovcům od konce roku 2021 více než dvě stě milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
Patnáctičlenná RB přijala rezoluci vypracovanou Francií, v níž žádá misi, aby v sobotu zahájila „ukončení svých operací, předání svých úkolů, jakož i spořádané a bezpečné stažení a odchod svého personálu s cílem dokončit tento proces do 31. prosince 2023.“
Mise chránila civilisty před islamisty
Mírovým silám OSN je připisována zásadní role při ochraně civilistů v Mali před islamistickým povstáním, které si podle dostupných odhadů vyžádalo tisíce mrtvých.
Někteří odborníci mají obavu, že se po odchodu mírových sil bezpečnostní situace v Mali zhorší, když tu zůstane jen špatně vybavená malijská armáda společně se zhruba tisíci žoldáky z Wagnerovy skupiny, aby bojovala proti ozbrojencům, kteří kontrolují rozsáhlé části území na severu a v centrální části země.
Ozbrojený boj islamistů v Mali vypukl po povstání v roce 2012. Rada bezpečnosti OSN vyslala v roce 2013 misi MINUSMA, aby podpořila zahraniční a místní úsilí o obnovení stability. Frustrace z rostoucí nejistoty podnítila v Mali dva převraty v letech 2020 a 2021.
