Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.
Přechodný režim boj s džihádisty nezvládá, a to ani po výměně mezinárodního partnera. Francouzskou armádu nahradili před rokem ruští wagnerovci, kteří k chaosu v zemi jen přispívají. Panuje podezření, že jsou zodpovědní i za hromadné vraždy, čímž se teď zabývá Organizace spojených národů.
„Pokud jde o některé experty OSN, kteří provádějí nějaký výzkum o údajně spáchaných válečných zločinech soukromou vojenskou společností Wagner – nejsem si vědom žádných expertů OSN, kteří by byli v takové pozici, aby mohli zvážit jakýkoli aspekt válečných zločinů, ať už je spáchal kdokoli,“ prohlásil v této souvislosti Lavrov.
O válečných zločinech žoldnéřů skupiny Putinova muže Jevgenije Prigožina má prý důkaz i francouzská armáda. Její dron zachytil v dubnu vojáky junty spolu s členy wagnerovců, jak u bývalé francouzské základny kopou masové hroby a plní je těly. Podle Paříže to byl pokus o ruskou operaci pod falešnou vlajkou.
Vyšetřovatele OSN i některé prominentní aktivisty před Lavrovovou návštěvou úřady ze země vykázaly. „Generální tajemník OSN hluboce lituje, že 5. února přechodná vláda Mali prohlásila ředitele divize pro lidská práva humanitární mise OSN pro stabilizaci Mali a zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva za nežádoucí osoby,“ komentoval to mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.
Od začátku plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru Moskvě mnoho přátel v zahraničí nezbývá. I proto se teď Kreml soustřeďuje právě na chudé africké země, jejichž režimy jsou někdy za ruskou podporu vděčné.
Vliv Ruska se může šířit i do dalších zemí regionu
Vojenský režim v Mali se opakovaně brání, že Rusové mají jen bojovat proti islámskému terorismu. V zemi se rozhořel po povstání Tuaregů v roce 2012, které islamisté zneužili pro své účely. „Tím, že jsme se rozhodli prohloubit spolupráci s Ruskem, chce Mali ukázat, že se nehodláme omlouvat za výběr našich partnerů. Toto je rozhodnutí Mali,“ prohlásil ministr zahraničí Abdoulaye Diop.
Mírová mise OSN v zemi zatím trvá, ale její členové si stěžují, že nemohou téměř vůbec normálně působit. Junta například zakazuje létání dronů, čímž se jakákoliv cesta mimo základnu stává pro jednotky mimořádně nebezpečnou.
Německo, které má v zemi tisíc vojáků, už rozhodlo o svém stažení ke květnu příštího roku. S Velkou Británií teď uvažuje o urychlení odchodu ze země. „Situace tam se nijak nezměnila, budeme i nadále zjišťovat, kdy a čím můžeme létat,“ podotkl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Vliv wagnerovců, potažmo Ruska, se může brzy rozšířit i do dalších zemí Sahelu, které mají problém s džihádisty, jako jsou Guinea, Burkina Faso nebo Čad, což Lavrov naznačil během návštěvy. Od počátku ruské přítomnosti v Mali se násobně zvýšil počet civilních obětí konfliktu, meziročně z asi pěti set v roce 2020 na víc než dva tisíce v roce 2021.
