Konkurenční boj teroristů. IS a al-Káida spolu válčí v africkém Sahelu

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

IS se dostal do křížku se skupinami podporovanými al-Káidou už v minulosti na jiných místech –⁠ v Jemenu, Somálsku nebo Sýrii. Bojoval s nimi o vliv, členy i zdroje.

V květnu vydal o situaci přehled ve svém týdeníku An-Naba a obsah se zásadně liší od předchozího tvrzení, podle nějž IS v Sahelu s al-Káidou spolupracuje, píše web stanice BBC

Jejich soupeření může ovlivnit operace radikálů proti místním i zahraničním armádám nasazeným v Sahelu, kde obě skupiny své akce v poslední době stupňují.

Těžké boje trvají podle IS od poloviny dubna

V nové zprávě stojí, že lidé al-Káidy útočí na členy IS v Mali a Burkině Faso. JNIM na rozkaz svých velitelů od dubna shromáždila velký počet bojovníků s cílem útočit na IS. Tato skupina také blokuje dodávky pohonných hmot pro bojovníky IS a vězní místní obyvatele podezírané z podpory IS.

Stupňování těchto nepřátelských akcí podle IS souvisí s operacemi proti IS vedenými africkými a francouzskými vojáky v Sahelu –⁠ JNIM situace využila k nepřátelským akcím proti IS.

JNIM podle zprávy souhlasila s tím, že bude jednat s malijskou vládou, a uzavřela už mír s provládními i protivládními silami a kmeny v Mali. IS chtěl tuto ochotu JNIM k dialogu s vládou využít k propagandě, která měla oslabit pověst al-Káidy.

Podle zprávy trvají těžké boje obou táborů od 17. dubna. Minulý týden se objevilo prohlášení připisované JNIM. Tvrdí se v něm, že al-Káida rozhodně odmítla návrh IS na příměří podmíněné tím, že JNIM vyplatí odškodné za zabité bojovníky IS a propustí vězně této skupiny.

Al-Káida není podle IS dost radikální

Nejnovější svědectví o bojích mezi IS a al-Káidou jsou pouze další epizodou jejich soupeření a důvody jsou stále stejné: IS se domnívá, že al-Káida není důrazná a odklání se od základních principů svaté války. Al-Káida naopak členy IS líčí jako krvelačné ultraextremisty, kteří porušují islámské právo šaría a poškozují jméno bojovníků svaté války.

IS na podporu svého názoru nedávno zveřejnil video, které obsahuje seznam důvodů, proč lze o al-Káidě a jejích spojencích hovořit jako o odpadlících. IS tento materiál využil jako výzvu ke členům al-Káidy, aby svou skupinu opustili a připojili se k IS.

IS také zintenzivnil slovní výpady proti odnoži al-Káidy působící v Jemenu (AQAP). Obě skupiny tam spolu bojují od roku 2018. Al-Káida podle IS v Mali i Jemenu tajně spolupracuje se sekulárními nebo provládními skupinami a milicemi.

Spory má IS rovněž v Afghánistánu, kde bojuje proti tamnímu Tálibánu. Jeho mírové rozhovory s USA stejně jako ochotu JNIM jednat s vládou v Mali používá IS jako hlavní argument k oslabení pověsti obou skupin v naději, že tím získá bojovníky na svou stranu.

Početní převahu má zřejmě JNIM

V Sahelu radikálové znásobili své útoky, což vedlo k vytvoření regionálních a mezinárodních aliancí a k vojenské kampani. JNIM se jeví jako jedna ze dvou nejnebezpečnějších odnoží al-Káidy. Tou druhou je somálská skupina Šabáb.

IS působící v Sahelu si oficiálně říká Západoafrická provincie, ale známý je také pod názvem Islámský stát větší Sahary (ISGS). V Sahelu se rychle zabydlel, i když ke svým aktivitám se tam hlásí až od loňského března. Přihlásil se k množství útoků s velkým počtem obětí armád v Mali, Nigeru a Burkině Faso.

Soupeření a boj s al-Káidou ovlivní schopnosti obou plánovat útoky proti místním armádám a jejich zahraničním spojencům. Podle zprávy IS jsou boje mezi oběma skupinami prudké a účastní se jich velký počet bojovníků. Dá se také soudit, že početní převahu má JNIM.

Jejich vzájemné soupeření poškozuje pověst obou skupin v regionu a oslabuje jejich schopnost naverbovat nové členy. Získat místní lidi jako spojence pro boj proti znepřáteleným radikálům je těžší než získat je k boji proti vládě nebo cizím vojákům.