Ruský velitel Gerasimov se objevil na veřejnosti poprvé od wagnerovské vzpoury

4 minuty
Horizont ČT24: Gerasimov se poprvé od vzpoury wagnerovců ukázal na veřejnosti
Zdroj: ČT24

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Gerasimov na videu z bílého koženého křesla pozorně poslouchá zprávu o zmaření útoku na Krymský most. Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany mají ukazovat nedělní poradu s nejvyššími generály.

Ruští blogeři už začali spekulovat o personálních změnách na nejvyšší armádní úrovni. Videem se zřejmě ruský režim snaží vyvrátit spekulace, že by Gerasimova nahradil. Od února loňského roku už ruský vůdce Vladimir Putin podle odhadů expertů na vysoce postavených postech vystřídal nejméně sedmnáct velitelů. Gerasimov se chopil funkce letos v lednu.

Záhadou zůstává osud jeho zástupce Sergeje Surovikina, který by na takové poradě neměl chybět. Podle nepotvrzených informací byl zatčen a vyšetřován za napomáhání wagnerovcům. Americká CNN dokonce tvrdí, že byl v žoldnéřské skupině prominentním členem. Pokus o vzpouru Prigožina přece jenom mohl v ruské armádě vyvolat zemětřesení, které nakonec nemusel ustát právě Surovikin.

Wagnerovci jednali s Putinem

Tažení wagnerovců na Moskvu skončilo dvě stě kilometrů před branami metropole. Jejich zakladatel se do Kremlu nakonec dostal, jenom později a tajně: o schůzce žoldnéřů s ruským prezidentem veřejnost doteď nevěděla. Na koberečku u Vladimira Putina bylo podle mluvčího Kremlu pětatřicet mužů z Prigožinovy milice, kteří zdůraznili svou loajalitu vůči prezidentovi.

„Schůzka se konala v Kremlu 29. června. Trvala skoro tři hodiny. (…) Putin si vyslechl vysvětlení velitelů a navrhl jim možnosti dalšího pracovního a bojového uplatnění,“ oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Původně měli bouřící se wagnerovci přesídlit do Běloruska, čímž se na oplátku zbavili trestního stíhání v Rusku. Běloruský režim dokonce ukázal zahraničním novinářům stanový tábor, kde se měli hostující žoldnéři na nějakou dobu usadit.

Později ale tamní hlava státu Alexandr Lukašenko tvrdil, že Prigožin v zemi není a že je v Petrohradu, „nebo možná odletěl do Moskvy.“ Podle BBC se vůdce wagnerovců ve svém azylu pod křídly Alexandra Lukašenka zdržel jenom několik hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...