Ve středu Kyjev, ve čtvrtek Washington. Moskva mění teorie o údajném dronovém útoku na Kreml

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Kreml v oficiálním středečním prohlášení uvedl, že cílem útoku dronu na sídlo ruského vládce Vladimira Putina byla přímá snaha ho zabít. Podle tamní prezidentské kanceláře byl útok zmařen a údajné bezpilotní letouny zneškodněny. Úřad doplnil, že útok považuje za terorismus. „Rusko si vyhrazuje právo přijmout odvetná opatření, kdy a kde to uzná za vhodné,“ doplnila Putinova administrativa.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov však ve čtvrtek označil za viníka dronového útoku Spojené státy, informovala ruská zpravodajská agentura TASS. Washington prý podle Peskova podsouvá Kyjevu, na jaké cíle má útočit. „Rozhodnutí o takových krocích, takovýchto teroristických útocích, se nedělají v Kyjevě, ale přímo ve Washingtonu. A Kyjev už jen plní to, co mu přikážou,“ citovala Peskova agentura.

Ruský exprezident vyzývá k likvidaci Zelenského

Šéf Kremlu Putin se v době útoku ve svém sídle podle svého mluvčího nezdržoval, údajně pracoval ve své rezidenci v Novo-Ogarjovu poblíž Moskvy. Ruské státní zpravodajské agentury o incidentu informovaly se zhruba dvanáctihodinovým zpožděním, doplnila CNN.

Údajný útok bezpilotními letouny přišel v době, kdy se Rusko chystá na vojenskou přehlídku k příležitosti oslav Dne vítězství, který se v Rusku slaví 9. května.

„Po dnešním (středečním, pozn. red.) teroristickém útoku nezbývají jiné možnosti než fyzická likvidace Zelenského,“ prohlásil na adresu ukrajinské hlavy státu exprezident Ruské federace Dmitrij Medvěděv. „Zelenskyj není potřebný ani k podpisu listiny o bezpodmínečné kapitulaci,“ řekl.

Majitel ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovci Jevgenij Prigožin se na dotaz ohledně incidentu odmítl vyjádřit. „Nemohu tuto věc nijak komentovat. Možná to byl blesk,“ uvedl Prigožin v příspěvku na svém oficiálním telegramovém kanálu.

Putin prohrává, útoky jsou vymyšlené, reaguje Zelenskyj

Kyjev popřel, že by se na údajném nočním útoku podílel. „Ukrajina používá všechny dostupné prostředky k osvobození vlastního území, nikoli k útokům na jiné,“ doplnil ve středu pro americkou stanici CNN mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Sergej Nykyforov. „Je to trik, který se dá od našich protivníků čekat,“ dodal mluvčí.

„Neútočíme na Putina ani na Moskvu. Bojujeme na svém území, bráníme své vesnice a města. Na Putina jsme neútočili,“ komentoval ruská obvinění ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, aby je mohla použít kdekoli.

Podle Zelenského Rusko válku prohrálo a Putin se teď uchyluje k „vymyšleným dronovým útokům“. „V Rusku se nevyhrává. On (Putin, pozn. red.) už nemůže motivovat svou společnost a nemůže jednoduše poslat své vojáky na smrt,“ prohlásil Zelenskyj při návštěvě finských Helsinek.

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak rovněž popřel, že by se Kyjev na přípravě či realizaci útoku jakkoliv podílel. Podle něj obvinění nedává smysl. „Absolutně to neřeší žádné vojenské cíle. Umožnilo by to Rusku ospravedlnit masové útoky na ukrajinská města, civilisty a objekty infrastruktury. K čemu by nám to bylo?“ odmítl ruská nařčení.

Dodal, že tvrzení Moskvy pokládá Kyjev za pokus o odvedení pozornosti od připravované ukrajinské protiofenzivy. „Rusko se bezpochyby velmi obává, že Ukrajina zahájí protiofenzivu na frontové linii, a snaží se chopit iniciativy, odvést pozornost,“ řekl Podoljak.

Za útokem stojí ruští partyzáni, tvrdí opozičník Ponomarjov

Bývalý ruský politik Ilja Ponomarjov uvedl pro CNN, že podle jeho názoru byl útok dílem domácích partyzánů, nikoli ukrajinské armády. „Je za tím jedna z ruských partyzánských skupin. Víc říct nemohu, protože se zatím veřejně nepřihlásili k odpovědnosti,“ tvrdí Ponomarjov.

Ponomarjov žije v součanosti v exilu na Ukrajině a v Polsku, v roce 2014 byl jediným ruským zákonodárcem, který hlasoval proti anexi Krymu. Od té doby jej úřady evidují na seznamu osob podezřelých z terorismu. Partyzánské skupiny, jimž ruský opozičník přisuzuje účast na údajném dronovém útoku, jsou prý obvykle složeny z „mladých lidí, studentů nebo obyvatel velkých měst“. „Jsem si vědom partyzánské činnosti v přibližně čtyřiceti městech po celém Rusku,“ myslí si.

Uvidíme, jaká jsou fakta, zní z Washingtonu

Spojené státy naopak o viníkovi jasno nemají, dementovaly pouze obvinění z vlastního zapojení do údajného útoku. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v reakci na slova Peskova uvedl, že tvrzení Moskvy je lživé a že USA Ukrajinu k útokům mimo její území nenabádají ani je nepodporují.

Američtí vojenští představitelé podle CNN uvedli, že incident stále vyhodnocují a nemají žádné informace o tom, kdo by za něj mohl být zodpovědný. Šéf americké diplomacie Antony Blinken sdělil, že viděl zprávy z Moskvy o údajném útoku, ale nemůže je nijak potvrdit. „Prostě to nevíme,“ komentoval Blinken ve středu na akci Washington Post Live.

„Uvidíme, jaká jsou fakta. A je opravdu těžké to komentovat nebo o tom spekulovat, aniž bychom skutečně znali fakta,“ dodal americký ministr. Vše, co podle Blinkena zazní z Kremlu, bude prý „vnímat s velmi velkou rezervou“.

Pravost údajného útoku ve středu odmítla potvrdit také mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Mluvčí zdůraznila, že od začátku války Spojené státy nepodněcovaly Ukrajinu, aby se uchylovala k útokům mimo své hranice. Zároveň zdůraznila, že Rusko „má za sebou historii“ provádění operací pod falešnou vlajkou.

3 minuty
Události: USA odmítly tvrzení Moskvy, že stály za údajným útokem drony na Kreml
Zdroj: ČT24

Útok naplánovalo samo Rusko, analyzuje americký institut

Takový postoj prezentuje i analýza amerického Institutu pro studium války (ISW), podle nějž stojí pravděpodobně za útokem přímo Rusko. Ukrajinská účast na akci je podle ISW velmi nepravděpodobná, jelikož by se dvěma dronům stěží podařilo proniknout moskevskou protivzdušnou obranou.

Podle analýzy ruské úřady nedávno podnikly několik kroků k tomu, aby posílily protivzdušnou obranu, včetně přímé obrany ruské metropole. „Rusko velmi pravděpodobně zinscenovalo útok ve snaze přenést válku domů pro domácí ruské publikum,“ konstatuje analýza. „Dronového útoku také využili ruští nacionalisticky orientovaní blogeři, kteří pak vyzvali k dalšímu stupňování ruské agrese, i když k tomu země v současnosti postrádá vojenské kapacity,“ stojí v analýze.

„Při představě použití sebevražedného dronu, který má dost limitující parametry z hlediska výdrže, doletu a to, že bude použit přímo v Moskvě, v Kremlu, bez jakékoli identifikace protivzdušnou obranou, to vyvolává otázku, proč obrana zareagovala na dron až těsně nad budovou,“ komentuje ruská obvinění prezident Asociace pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas. Podle něj to zavání provokací.

5 minut
Prezident Aliance pro bezpilotní průmysl Karas o ruských útocích dronů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...