Ve středu Kyjev, ve čtvrtek Washington. Moskva mění teorie o údajném dronovém útoku na Kreml

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Kreml v oficiálním středečním prohlášení uvedl, že cílem útoku dronu na sídlo ruského vládce Vladimira Putina byla přímá snaha ho zabít. Podle tamní prezidentské kanceláře byl útok zmařen a údajné bezpilotní letouny zneškodněny. Úřad doplnil, že útok považuje za terorismus. „Rusko si vyhrazuje právo přijmout odvetná opatření, kdy a kde to uzná za vhodné,“ doplnila Putinova administrativa.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov však ve čtvrtek označil za viníka dronového útoku Spojené státy, informovala ruská zpravodajská agentura TASS. Washington prý podle Peskova podsouvá Kyjevu, na jaké cíle má útočit. „Rozhodnutí o takových krocích, takovýchto teroristických útocích, se nedělají v Kyjevě, ale přímo ve Washingtonu. A Kyjev už jen plní to, co mu přikážou,“ citovala Peskova agentura.

Ruský exprezident vyzývá k likvidaci Zelenského

Šéf Kremlu Putin se v době útoku ve svém sídle podle svého mluvčího nezdržoval, údajně pracoval ve své rezidenci v Novo-Ogarjovu poblíž Moskvy. Ruské státní zpravodajské agentury o incidentu informovaly se zhruba dvanáctihodinovým zpožděním, doplnila CNN.

Údajný útok bezpilotními letouny přišel v době, kdy se Rusko chystá na vojenskou přehlídku k příležitosti oslav Dne vítězství, který se v Rusku slaví 9. května.

„Po dnešním (středečním, pozn. red.) teroristickém útoku nezbývají jiné možnosti než fyzická likvidace Zelenského,“ prohlásil na adresu ukrajinské hlavy státu exprezident Ruské federace Dmitrij Medvěděv. „Zelenskyj není potřebný ani k podpisu listiny o bezpodmínečné kapitulaci,“ řekl.

Majitel ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovci Jevgenij Prigožin se na dotaz ohledně incidentu odmítl vyjádřit. „Nemohu tuto věc nijak komentovat. Možná to byl blesk,“ uvedl Prigožin v příspěvku na svém oficiálním telegramovém kanálu.

Putin prohrává, útoky jsou vymyšlené, reaguje Zelenskyj

Kyjev popřel, že by se na údajném nočním útoku podílel. „Ukrajina používá všechny dostupné prostředky k osvobození vlastního území, nikoli k útokům na jiné,“ doplnil ve středu pro americkou stanici CNN mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Sergej Nykyforov. „Je to trik, který se dá od našich protivníků čekat,“ dodal mluvčí.

„Neútočíme na Putina ani na Moskvu. Bojujeme na svém území, bráníme své vesnice a města. Na Putina jsme neútočili,“ komentoval ruská obvinění ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, aby je mohla použít kdekoli.

Podle Zelenského Rusko válku prohrálo a Putin se teď uchyluje k „vymyšleným dronovým útokům“. „V Rusku se nevyhrává. On (Putin, pozn. red.) už nemůže motivovat svou společnost a nemůže jednoduše poslat své vojáky na smrt,“ prohlásil Zelenskyj při návštěvě finských Helsinek.

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak rovněž popřel, že by se Kyjev na přípravě či realizaci útoku jakkoliv podílel. Podle něj obvinění nedává smysl. „Absolutně to neřeší žádné vojenské cíle. Umožnilo by to Rusku ospravedlnit masové útoky na ukrajinská města, civilisty a objekty infrastruktury. K čemu by nám to bylo?“ odmítl ruská nařčení.

Dodal, že tvrzení Moskvy pokládá Kyjev za pokus o odvedení pozornosti od připravované ukrajinské protiofenzivy. „Rusko se bezpochyby velmi obává, že Ukrajina zahájí protiofenzivu na frontové linii, a snaží se chopit iniciativy, odvést pozornost,“ řekl Podoljak.

Za útokem stojí ruští partyzáni, tvrdí opozičník Ponomarjov

Bývalý ruský politik Ilja Ponomarjov uvedl pro CNN, že podle jeho názoru byl útok dílem domácích partyzánů, nikoli ukrajinské armády. „Je za tím jedna z ruských partyzánských skupin. Víc říct nemohu, protože se zatím veřejně nepřihlásili k odpovědnosti,“ tvrdí Ponomarjov.

Ponomarjov žije v součanosti v exilu na Ukrajině a v Polsku, v roce 2014 byl jediným ruským zákonodárcem, který hlasoval proti anexi Krymu. Od té doby jej úřady evidují na seznamu osob podezřelých z terorismu. Partyzánské skupiny, jimž ruský opozičník přisuzuje účast na údajném dronovém útoku, jsou prý obvykle složeny z „mladých lidí, studentů nebo obyvatel velkých měst“. „Jsem si vědom partyzánské činnosti v přibližně čtyřiceti městech po celém Rusku,“ myslí si.

Uvidíme, jaká jsou fakta, zní z Washingtonu

Spojené státy naopak o viníkovi jasno nemají, dementovaly pouze obvinění z vlastního zapojení do údajného útoku. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v reakci na slova Peskova uvedl, že tvrzení Moskvy je lživé a že USA Ukrajinu k útokům mimo její území nenabádají ani je nepodporují.

Američtí vojenští představitelé podle CNN uvedli, že incident stále vyhodnocují a nemají žádné informace o tom, kdo by za něj mohl být zodpovědný. Šéf americké diplomacie Antony Blinken sdělil, že viděl zprávy z Moskvy o údajném útoku, ale nemůže je nijak potvrdit. „Prostě to nevíme,“ komentoval Blinken ve středu na akci Washington Post Live.

„Uvidíme, jaká jsou fakta. A je opravdu těžké to komentovat nebo o tom spekulovat, aniž bychom skutečně znali fakta,“ dodal americký ministr. Vše, co podle Blinkena zazní z Kremlu, bude prý „vnímat s velmi velkou rezervou“.

Pravost údajného útoku ve středu odmítla potvrdit také mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Mluvčí zdůraznila, že od začátku války Spojené státy nepodněcovaly Ukrajinu, aby se uchylovala k útokům mimo své hranice. Zároveň zdůraznila, že Rusko „má za sebou historii“ provádění operací pod falešnou vlajkou.

Nahrávám video

Útok naplánovalo samo Rusko, analyzuje americký institut

Takový postoj prezentuje i analýza amerického Institutu pro studium války (ISW), podle nějž stojí pravděpodobně za útokem přímo Rusko. Ukrajinská účast na akci je podle ISW velmi nepravděpodobná, jelikož by se dvěma dronům stěží podařilo proniknout moskevskou protivzdušnou obranou.

Podle analýzy ruské úřady nedávno podnikly několik kroků k tomu, aby posílily protivzdušnou obranu, včetně přímé obrany ruské metropole. „Rusko velmi pravděpodobně zinscenovalo útok ve snaze přenést válku domů pro domácí ruské publikum,“ konstatuje analýza. „Dronového útoku také využili ruští nacionalisticky orientovaní blogeři, kteří pak vyzvali k dalšímu stupňování ruské agrese, i když k tomu země v současnosti postrádá vojenské kapacity,“ stojí v analýze.

„Při představě použití sebevražedného dronu, který má dost limitující parametry z hlediska výdrže, doletu a to, že bude použit přímo v Moskvě, v Kremlu, bez jakékoli identifikace protivzdušnou obranou, to vyvolává otázku, proč obrana zareagovala na dron až těsně nad budovou,“ komentuje ruská obvinění prezident Asociace pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas. Podle něj to zavání provokací.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled