Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Opatření bude zahrnovat zákaz poskytování služeb umožňujících transport ruské ropy a ropných produktů v případě, že bude kupní cena přesahovat stanovený strop.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak už ve čtvrtek označil zavedení stropu za „naprostou absurditu“, která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani výrobky z ní zemím, které opatření stropu podpoří.
Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU. Spojené státy vyhlásily zákaz dovozu ruské ropy již v březnu.
„Dnešní krok pomůže uštědřit velkou ránu ruským financím, podkope schopnost Ruska vést nevyprovokovanou válku na Ukrajině a urychlí zhoršování stavu ruské ekonomiky,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. „Již začínáme vidět dopad cenového stropu v tom, že Rusko zrychluje snahy o sjednání dvoustranných ropných obchodů s obrovskými slevami,“ dodala.
Analytici: Cenový strop musí podpořit velcí kupci ropy
Podle agentury Bloomberg zůstává nejasné, jak účinný cenový strop bude, a to zejména s ohledem na skutečnost, že někteří velcí odběratelé ruské ropy se k němu zatím nepřipojili. Představitelé amerického ministerstva financí nicméně upozornili, že země neuplatňující cenový strop si budou muset hledat alternativní cesty k financování a pojišťování nákupů ruské ropy, které budou nákladnější a rizikovější. To je bude tlačit k tomu, aby po Rusku požadovaly nižší ceny.
Podle analytiků ale zůstává klíčové, aby cenový strop podpořili velcí kupci ruské ropy, jako jsou Čína, Indie a Turecko. „Cenový strop v podstatě nemá žádný dopad, pokud G7 nepřesvědčí další hlavní kupce, aby se přidali,“ uvedl analytik Christopher Haine z poradenské společnosti Energy Aspects. „Ti se však zdráhají, přestože by se tak vyhnuli západním sankcím na financování a pojištění dopravy,“ dodal. Podle amerických představitelů by měl nicméně systém fungovat i bez oficiálního zapojení těchto velkých kupců, protože ti budou moci cenový strop využívat jako páku ke sjednání nižších cen za ruskou ropu.
„Cílem tohoto cenového stropu na ruský export ropy je snížení Putinových příjmů,“ uvedl německý ministr financí Christian Lindner. „Zároveň chceme omezit rostoucí globální ceny energie. Pomůže to snížit inflaci po celém světě,“ dodal.
Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Kreml tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. V letošním roce by mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu korun), což je o osmatřicet procent více než loni. Vyplývá to z dokumentu ruského ministerstva hospodářství, který má k dispozici agentura Reuters.
Ruský vicepremiér Novak rovněž uvedl, že ruské firmy jsou na prosincové embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy připraveny a že mohou zachovat těžbu na dosavadní úrovni. Podle vicepremiérovy prognózy může těžba ke konci roku činit 520 až 525 milionů tun. Loni Rusko vytěžilo 524 milionů tun ropy.
Do České republiky se v loňském roce dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska, vyplývá ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Druhým největším dovozcem byl Kazachstán.
Předsedkyně EK: Zastropujme i plyn
Evropa v současnosti řeší také otázku zemního plynu. „EU by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina,“ sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek během cesty do Německa. Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.
Dalšími způsoby, jak se vypořádat s růstem cen plynu i elektřiny, jsou podle ní vedle úspor také investice do obnovitelných zdrojů.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se krátce po poledni ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 213 eur (5215 korun) za megawatthodinu (MWh). Před rokem činila asi 29 eur a před dvěma lety asi 15 eur za MWh.
Citelněji zvyšovat se začala už loni na podzim, na maximum v blízkosti 345 eur za MWh vystoupila krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu, ještě týž den ale klesla pod 200 eur za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Předsedkyně EK v pátek zdůraznila, že Unie již v zájmu své energetické bezpečnosti a snahy o snižování cen učinila některé důležité kroky. Podařilo se jí například naplnit plynové zásobníky z osmdesáti procent už dva měsíce předtím, než byl původní cíl, dodala.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na slova von der Leyenové reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat. V pátek vpodvečer následně ruský energetický gigant Gazprom oznámil, že údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady a do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz.
