Nord Stream 1 zůstane mimo provoz, údržba turbíny odhalila závady, tvrdí Gazprom

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. V pátek to uvedla ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Podle německé firmy Siemens Energy nicméně zjištěný problém nepředstavuje důvod k přerušení provozu. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom ale v pátek vpodvečer uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

„Takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla nicméně firma Siemens Energy. „Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,“ upozornila. Navíc dodala, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.

Ruská nespolehlivost podle Německa

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.

Německé zásobníky plynu jsou podle mluvčí naplněny z 84,3 procenta. „Říjnového cíle 85 procent bychom tak měli dosáhnout již začátkem září,“ uvedla mluvčí. Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur také poukázal na větší připravenost země na zastavení ruských dodávek. Zároveň ale vyzval německé obyvatele i podniky ke snižování spotřeby plynu.

Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.

„Pokud se dodávky plynovodem Nord Stream neobnoví a zima bude průměrná, evropské zásoby plynu by na konci března mohly být plné z šestadvaceti procent. To je stále příznivý výhled, protože Evropa tak bude mít vyšší úroveň zásob než na začátku letošního léta,“ uvedl analytik Mauro Chavez ze společnosti Wood Mackenzie.

„Hlavní riziko představuje scénář, ve kterém bude letos Evropa čelit extrémně studené zimě. Pokud se tak stane, odhadujeme, že Evropa by mohla skončit zimu se zásobami na osmi procentech, tedy pod technickými limity,“ dodal. To by podle něj společně s nižší produkcí jaderných, uhelných a vodních elektráren mohlo vést k zavedení přídělového systému u dodávek plynu a elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...