Nord Stream 1 zůstane mimo provoz, údržba turbíny odhalila závady, tvrdí Gazprom

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. V pátek to uvedla ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Podle německé firmy Siemens Energy nicméně zjištěný problém nepředstavuje důvod k přerušení provozu. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom ale v pátek vpodvečer uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

„Takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla nicméně firma Siemens Energy. „Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,“ upozornila. Navíc dodala, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.

Ruská nespolehlivost podle Německa

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.

Německé zásobníky plynu jsou podle mluvčí naplněny z 84,3 procenta. „Říjnového cíle 85 procent bychom tak měli dosáhnout již začátkem září,“ uvedla mluvčí. Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur také poukázal na větší připravenost země na zastavení ruských dodávek. Zároveň ale vyzval německé obyvatele i podniky ke snižování spotřeby plynu.

Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.

„Pokud se dodávky plynovodem Nord Stream neobnoví a zima bude průměrná, evropské zásoby plynu by na konci března mohly být plné z šestadvaceti procent. To je stále příznivý výhled, protože Evropa tak bude mít vyšší úroveň zásob než na začátku letošního léta,“ uvedl analytik Mauro Chavez ze společnosti Wood Mackenzie.

„Hlavní riziko představuje scénář, ve kterém bude letos Evropa čelit extrémně studené zimě. Pokud se tak stane, odhadujeme, že Evropa by mohla skončit zimu se zásobami na osmi procentech, tedy pod technickými limity,“ dodal. To by podle něj společně s nižší produkcí jaderných, uhelných a vodních elektráren mohlo vést k zavedení přídělového systému u dodávek plynu a elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 1 hhodinou

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 10 hhodinami

Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
před 11 hhodinami
Načítání...