Riziko jaderného konfliktu vzrostlo, Kreml ale zatím jen zastrašuje, míní odborník

Nahrávám video
Horizont ČT24: Riziko jaderného konfliktu narostlo
Zdroj: ČT24

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Smuteční zvon se v Nagasaki v úterý rozezněl na minutu přesně po 77 letech od exploze jaderné bomby – v 11:02 místního času. Americký útok za sebou v Nagasaki nechal na sedmdesát tisíc obětí. Přišel tři dny po obdobném svržení na Hirošimu, v srpnu 1945 definitivně zabrzdil japonskou válečnou mašinerii a ostrovní císařství přiměl k bezpodmínečné kapitulaci.

Pro současný svět jde o jednoznačné memento, jak účinný, ale především extrémně nebezpečný, může jaderný arzenál být. „Dokud existují jaderné zbraně, spolu s chabým úsudkem lidských bytostí, chybami strojů nebo teroristickými útoky, jsme vždy vystaveni riziku,“ prohlásil primátor Nagasaki Tomohisa Taue k příležitosti výročí. 

Zmíněné riziko zesiluje konflikt na Ukrajině, na kterou zaútočilo Rusko, vybavené mohutnou zásobárnou zbraní hromadného ničení. „Kvílení poplašných sirén na Ukrajině mi připomíná strach, který jsem cítil, když byla svržena atomová bomba na Nagasaki,“ nechal se slyšet přeživší tohoto útoku Takaši Miata.

„Dnes je lidstvo vzdálené jen o jedno nedorozumění, o jeden špatný odhad, od jaderné zhouby,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres. Ten volá po důsledném dodržování všech dohod, jež mohou ochladit napětí a zabránit nasazení nukleárních zbraní. K nim patří také Nový START.

Smlouvu mezi USA a Ruskem v Praze podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Měla omezit a kontrolovat strategický arzenál obou států. Rusko ale nyní jednostranně přerušilo americké inspekce.

Moskva tvrdí, že je to kvůli obdobnému kroku ze strany Washingtonu. Krok Kreml zdůvodňuje také mezinárodními sankcemi, které podle něj znemožňují běžný letecký provoz pro ruské stroje a ztěžují tak přístup inspektorů na americké základny.

Dohoda START omezuje počet balistických střel a především jaderných hlavic. Každá země jich může nasadit bezmála šest tisíc a to dohromady představuje zhruba 90 procent veškerého jaderného arzenálu světa.

Kvůli mostu na Krym ne, ruské jaderné síly ale připraveny jsou, říká expert

Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nedomnívá, že samotné omezení inspekcí zvyšuje riziko. Jedná se podle něj o rétoriku, přičemž satelitní pozorování, které vedle inspekcí slouží ke kontrole smluvních závazků, nadále funguje. „Jedná se o další krok Ruské federace, jak zastrašit Západ,“ konstatuje odborník.

Upozorňuje, že ruské jaderné síly jsou v dobré kondici a neměly by se podceňovat. Za vlády Vladimira Putina došlo ke generační obměně a právě jaderné síly jsou elitou ruské armády. „Neviděl bych tam žádnou větší slabinu. Ruské jaderné síly jsou schopny během několika minut odvetné akce a udeřit kdekoliv na světě. Taková je realita,“ říká Bříza.

Zároveň upozorňuje, že ruská vojenská doktrína vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v případě ohrožení celistvosti či samotné existence Ruské federace. Riziko, že by Moskva použila atomovou bombu kvůli válce na Ukrajině, podle Břízy existuje, ale není aktuální. „Nemyslím si, že by nastalo například v případě, že by se Ukrajině podařilo zničit Krymský most nebo kdyby dobývala Donbas nebo jižní teritoria,“ domnívá se expert.

Jinou otázkou by bylo případné ukrajinské dobývání okupovaného Krymu. Kdyby na něj došlo, tak by ale v Kremlu řešili zcela jiné diskuze než ty o jaderných zbraních, protože pro Rusko by ztráta poloostrova byla katastrofální, dodává Bříza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...