„Matička Rus“ nebo „Máša“. Kdo je žena, která s Putinem čelí zatykači za únosy ukrajinských dětí

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Argumentace ICC je podle Lvovové-Bělovové „abstraktní“ a neobsahuje jména či adresy, nelze ji proto ověřit. Podezření soudu dementovala s tím, že se neopírají o žádný konkrétní důkaz. „Neobdrželi jsme jedinou žádost, která by potvrdila, že jsou děti odloučené od rodičů, že by bylo některé z dětí například deportováno, tedy násilně odvlečeno na ruské území,“ dodala.

Lvovová-Bělovová na sociální síti Telegram připomněla, že Moskva jurisdikci ICC i tak neuznává. Kromě Ruska zastávají stejný názor na haagský soud Spojené státy, Čína nebo Izrael.

Stíhána spolu s Putinem

Soud v Haagu Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obviňuje ji z toho, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva toto tvrzení nepopírá, program ale označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí.

Deportace se podle ICC odehrávají na ukrajinském území nejméně od 24. února 2022, kdy ruská vojska otevřeně vpadla na Ukrajinu. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan dříve uvedl, že podle zjištění soudu byly z Ukrajiny odvezeny „stovky dětí“.

Shromáždění smluvních stran (ASP ICC), které sdružuje 123 členských zemí ICC, podle agentury AFP odsoudilo „výhrůžky“ a „opatření proti prokurátorovi a soudcům“, které přicházejí z Ruska od oznámení vydání zatykačů. Ruské úřady v pondělí zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu a Karima Khana. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv také pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu.

Připravena pro funkci

Současná ruská zmocněnkyně pro práva dětí se ujala úřadu 26. října 2021, ve funkci vystřídala Annu Kuzněcovovou, která byla zvolena do Státní dumy. O den později telefonovala Lvovová-Bělovová se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle serveru Meduza se jí dotázal, kolik má sama dětí. „Mám jich devět, pět z nich se mi narodilo, čtyři jsem adoptovala a také mám v pěstounské péči dalších třináct dětí s postižením,“ odvětila mu prý.

S šéfem Kremlu se následně setkala 9. března 2022, více než dva týdny po ruském napadení Ukrajiny. V té době vydala zmocněnkyně nařízení, které deklarovalo „evakuaci a záchranu ukrajinských dětí před ostřelováním“. Ukrajinské děti měly dostat v Rusku podle jejich tvrzení „novou budoucnost“.

Po devíti měsících od invaze přiznala, že se situace od jejího nástupu do funkce stala „pekelnou“. „Toho roku ale nelituji, protože jsme se tomu s mým týmem věnovali ne na 100, ale na 150 procent,“ komentovala. Tehdy už figurovala na sedmi mezinárodních sankčních seznamech za nezákonné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Marija Lvovová-Bělovová na jednání s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Cesta do vrcholné politiky

Původně vyučovala děti hře na kytaru, u profese ale dlouho nezůstala. V roce 2014 se Lvovová-Bělovová připojila k hnutí Všeruská lidová fronta, politické organizaci Vladimira Putina, která v současnosti figuruje na sankčním seznamu Evropské rady. Podle Meduzy se angažovala v pomoci postiženým dětem z ruských dětských domovů a získávala vysoké granty od regionálního ministerstva práce. Později její aktivity finančně podporovala i ruská vláda, regionální dotace a desítky dárců, mezi nimiž byla například banka Sberbank nebo oligarcha Roman Abramovič.

Působila také jako jedna z Putinových zmocněnkyň, které měly na starosti agendu prezidentských voleb. Aby jí prý umožnil větší kariérní růst, vzdal se její manžel profese softwarového inženýra a rozhodl se stát knězem.

V říjnu 2021, kdy byla Lvovová-Bělovová jmenována zmocněnkyní pro práva dětí, působila také ve radě Jednotného Ruska, strany, která momentálně v Rusku vládne. Podle zdroje serveru Meduza podporovala její jmenování také ruská pravoslavná církev.

Odvlečené děti nabízí v Rusku k adopci

Putin kroky Lvovové-Bělovové dlouhodobě podporuje. Po ruských útocích na Donbas opakovala kremelskou propagandu, že tamní děti je potřeba zachránit. „Děti postižené ostřelováním přebývají na hranici mezi tmou a světlem. Rusové jim dokáží poskytnout přístřeší a zahřát je láskou,“ odůvodňovala první zprávy o tom, že z okupovaných oblastí mizí ukrajinské děti.

Odvlečené děti následně kolegové Lvovové-Bělovové nabízeli v Rusku k adopci, což ona rovněž netajila, popisuje server Meduza. Na ruské straně byl o adopce zájem, ve vyhledávači Yandex se v únoru loňského roku objevila klíčová slova „adopce dítěte z Donbasu“ 218krát, v březnu a v dubnu se toto číslo zvýšilo na třináct tisíc, celkový počet vyhledávání přesáhl ke konci roku 2022 třicet tisíc.

Zmocněnkyně v reakci vypracovala zvláštní návod, jak dítě z Luhanské nebo Doněcké oblasti adoptovat. Zákonnými zástupci dětí mohou být ruské rodiny od května 2022, kdy Putin podepsal nařízení o zjednodušeném postupu pro získání občanství Ruské federace.

„Říkejte mi Mášo“

K říjnu 2022 žilo podle oficiálních údajů v ruských rodinách 380 dětí z Luhanské a Doněcké oblasti. Kolik jich ještě žije v zařízeních pro nezletilé bez doprovodu, je obtížné určit. Lvovová-Bělovová tvrdí, že její tým pracuje nejen na umístění ukrajinských dětí do ruských adoptivních rodin, ale také na jejich opětovném spojení s jejich biologickými rodinami. „Rozhodně nepracujeme na tom, abychom odebírali děti rodičům a dávali je do ruských rodin,“ prohlásila.

Zmocněnkyně následně jedno z ukrajinských dětí sama adoptovala, získala patnáctiletého Filipa z Mariupolu. Ten se do Ruska dostal v květnu, toho využila ruská televize Tsagrad k natočení dokumentu „To je moje dítě“.

V médiích se prezentuje jako schopná matka. Na ruských sociálních sítích se šíří fotky, na nichž si s dětmi hraje a objímá je. Při rozhovorech žádá novináře, aby jí říkali Máša. Výchova ukrajinských dětí v Rusku musí být podle ní „vlastenecká“. Pro děti pořádá takzvané tábory, na nichž se prý učí třeba ruské dějiny nebo sportují. „Chceme je myšlenkově odvést od těch hrozných událostí a vzpomínek,“ tvrdí zmocněnkyně.

Je to morální zneužívání dětí, tvrdí psycholog

„Připomíná to analogii za nacistického Německa, tam se děti také věnovaly třeba sportu, hudbě a různým nepolitickým aktivitám. Když je ale úřady potřebovaly, podporovaly stát a armádu,“ řekl pro server Vjorstka psycholog a učitel Daniil Ken. „Je to morální zneužívání dětí,“ dodal.

Lvovová-Bělovová sehrála podle zprávy Humanitární výzkumné laboratoře (HRL) Yaleovy univerzity klíčovou roli při organizování rozsáhlých deportací dětí v rozporu s mezinárodními normami.

„Je skvělé vědět, že si naší práce na pomoc dětem všimlo mezinárodní společenství,“ reagovala zmocněnkyně na mezinárodní zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský úder na Záporoží nepřežilo třináct lidí

Při ruském vzdušném útoku na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně třináct lidí, informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Úřad ukrajinského generálního prokurátora informoval o tom, že kromě toho bylo při úderu zraněno 63 lidí. Záchranné akce na místě už skončily.
před 39 mminutami

Trumpa na Grónsku lákají suroviny i strategická poloha

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem, jelikož na jeho území leží klíčová americká vojenská základna.
16:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zásoby plynu v Podněstří vystačí pouze 24 dní, tvrdí tamní úřady

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.
před 1 hhodinou

Plameny v Los Angeles si vyžádaly dva životy

Tisíce obyvatel amerického města Los Angeles a jeho okolí prchaly v úterý a ve středu před rychle se šířícími požáry, které rozdmýchává silný vítr. Katastrofa si zatím vyžádala dva životy. V oblasti během několika hodin vypukly plameny na čtyřech různých místech, úřady nařídily evakuaci desítek tisíc lidí. Oheň ohrožuje tisíce budov a některé z nich již pohltil, informují americká média.
05:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Soustřeďme se na oběti a přeživší.“ O případech znásilňování dětí se Starmer přel s opozicí

Britský premiér Keir Starmer letos poprvé odpovídal na otázky poslanců během tradičních interpelací. Poslanci se jej hlavně ptali na otázky ohledně více než deset let starého případu pákistánských gangů, které páchaly sexuální násilí na anglických dívkách. Vláda se s opozicí přela o to, zda byly případy dostatečně vyšetřeny, či zda je má policie znovu otevřít.
před 3 hhodinami

V Drážďanech pod zříceným mostem našli bombu z války, je nařízena evakuace

Při bourání zříceného mostu v centru Drážďan ve středu ráno dělníci narazili na nevybuchlou bombu. Podle pyrotechniků se jedná o 250kilogramovou britskou leteckou pumu z druhé světové války. Kvůli jejímu zneškodnění se musí evakuovat lidé z okruhu jednoho kilometru, ve kterém se nachází i celé historické jádro města včetně nejznámějších památek, ale také mnoho bytů, škol a domovů pro seniory.
13:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Poláky čekají v květnu prezidentské volby. Ví se už o řadě kandidátů

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.
16:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
před 8 hhodinami
Načítání...