V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti

Nahrávám video

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pseudoreferenda se konají až do úterý v „Doněcké lidové republice (DNR)“ a „Luhanské lidové republice (LNR)“, samozvaných pseudostátních útvarech, které v roce 2014 vyhlásily Ruskem koordinované síly a Moskva je těsně před začátkem letošní plnohodnotné pozemní invaze uznala. Konají se i v částech Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Okupanti do nich „začlenili“ i části dalších oblastí, které nyní drží.

V regionech ovládaných organizacemi DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) připomnělo, že Moskva už léta vydává ukrajinským občanům žijícím na územích pod nadvládou organizací DNR a LNR ruské pasy. Od února Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.

Ukrajinské úřady: Okupanti nutí obyvatele k účasti

První čtyři dny budou členové „volebních komisí“ navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady to zdůvodňují údajnou obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie. Podle ukrajinských úřadů i snímků v ruských médiích ale chodí úředníci okupační správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

„Podle dostupných informací vytvářejí okupanti ozbrojené skupiny, které obcházejí domy a nutí lidi k účasti na pseudoreferendu,“ uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Lidé jsou podle něj nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování.

Ve městě Starobilsk okupační úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj. V některých firmách podle něj „ti, kteří se hlasování nezúčastní, budou automaticky propuštěni z práce“. 

„Teď by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. 

Z centra Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti byl v pátek ráno hlášen výbuch. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu, na Telegramu uvedl, že „lidé se bojí vycházet z domu“. „Takový strach se okupantům hodí – potřebují, aby všichni zticha seděli doma,“ sdělil.

Také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci ,ano‘ nebo ,ne‘ přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty.

Starosta Melitopolu: Okupanti točili ve městě propagandistická videa o „podpoře“ anexe

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do Melitopolu okupační úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva nelegálně anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatelstva „referenda“ o připojení k Rusku.

Odkázala se přitom na exilového starostu Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu.

Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov. 

„Místním obyvatelům jsou slibovány peněžní odměny a vybavení domácnosti za poskytnutí pasových údajů a získání občanství Ruské federace,“ uvedl v pátek podle The Guardian také tajemník záporožské městské rady Anatolij Kurtev. 

Okupanti: Donbas je Rusko

Šéf organizace DNR Denis Pušilin označil falešné referendum za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

„Jako hlava republiky na základě výsledků referenda požádám ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvážil otázku našeho připojení k Ruské federaci v souladu s postupem stanoveným ruskými zákony,“ řekl v ruské státní televizi šéf organizace LNR Leonid Pasečnik.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou okupovaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme.“

Záminka pro anexi

Hlasování se koná na asi patnácti procentech ukrajinského území. Očekává se, že údajné výsledky budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Kreml výsledky využít k tomu, aby doložil údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny a využilo je jako záminku k anexi.

Podobně to udělal v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se pseudoreferenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 4 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 5 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 10 hhodinami
Načítání...