Nasazení rezervistů je otázka minimálně týdnů, možná měsíců, komentují experti ruskou mobilizaci

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je evidentní, že potenciál ruských vojsk pro válku na Ukrajině se vyčerpal a už se nedokáží bránit ukrajinské ofenzivě. „Rusové cítí, že situace je natolik vážná, že nejsou schopni do budoucna bez částečné mobilizace udržet ani oblast, kterou dobyli,“ konstatuje Šedivý pro ČT24.

Ukrajina má podle něj kvalitní a schopné velení a Kyjev je schopen Moskvu porazit, což je pro Kreml nepřijatelné. Je ale otázkou, nakolik budou povolaní rezervisté účinní. „Pokud Rusové povolají tyto vojáky a dají jim krátký stmelovací výcvik, budou to lidé, kteří budou umírat na frontě v poměrně velkých počtech,“ je přesvědčen generál.

Připomíná, že ruská základní služba trvá dvanáct měsíců. Za takovou dobu dle něj není možné efektivně vycvičit například posádku tanku či jiné odbornosti potřebné na frontě. Mobilizace je proto víceméně číselným vyrovnáním převahy, kterou nyní mají ukrajinské síly. „Rusové ani nemají čas vojáky dlouho vycvičovat a stmelovat. Ze současné situace se navíc zdá, že Rusové mají nedostatek velitelského sboru,“ doplňuje.

Podle Šedivého byla tato mobilizace pro Rusko nezbytná. „To bylo zcela evidentní. Rusově nebyli schopni provést nějakou velmi ofenzivní a zároveň efektivní operaci,“ okomentoval.

Za překvapivý krok nepovažuje částečnou mobilizaci ani zvláštní zmocněnec pro východní partnerství ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst. „Zvláště když vidíme tu obrovskou defenzivu Ruska – vojenskou, ale nakonec i politickou,“ podotkl ve středečních Událostech, komentářích. Podle něj se Putin dostává do izolace. „A zcela zřejmé jsou vojenské neúspěchy,“ doplnil.

Domnívá se, že psychologicky jde o přiznání porážky, respektive neúspěchu ve válce. „Najedou se speciální operace (jak Kreml nazývá invazi na Ukrajinu), která měla trvat tři dny, mění na válku, která se prodlužuje, jsou povoláváni mladí muži ze zálohy,“ řekl.

Michal Smetana z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy považuje rozhodnutí Kremlu za výraz toho, že se situace na bojišti v uplynulých týdnech zásadně změnila. „A že Ukrajina má aktuálně iniciativu, a že Putin a jeho blízcí stáli před určitými dilematy, kterými mohou na tu situaci reagovat, aby nedošlo v nějakém střednědobém horizontu k ruské prohře,“ míní.

Upozornil ale, že krok neznamená, že se situace obrátí. „Že bude mít nějaký výsledek ve velmi krátkodobém horizontu, ale samozřejmě v nějakém střednědobém tam budou implikace – jak politické, tak strategicko-vojenské,“ uvedl.

Kofroň: Rusku by na podzim či v zimě došli vojáci

Také politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že nasazení rezervistů nějakou dobu potrvá.

„I u těch, kteří mají za sebou vojenskou službu v nedávné době nebo jsou to vojáci, kteří nedávno ukončovali kontrakt, si myslím, že se bavíme v řádu minimálně nižších týdnů. U těch ostatních, kteří jsou pět šest let od své vojenské zkušenosti a jejichž jednotky třeba reálně neexistují, nebo jsou jenom na papíře a je třeba je znovu konstituovat, se bavíme o dlouhých týdnech, ne-li měsících.“

Putin podle něj musel na současnou situaci reagovat, neboť jinak by Rusku na podzim či v zimě došli vojáci. Vyhlášená mobilizace je omezená, aby ji byl režim schopný ustát, je ale otázka, jestli bude stačit, podotýká Kofroň. Ohlášená mobilizace znamená navýšení počtu vojáků zhruba o třicet procent, což podle něj není málo, ale není to extrémní číslo, které by zasáhlo každou ruskou rodinu.

Ukrajina není kvůli ruské mobilizaci v kritické situaci, díky své vlastní mobilizaci nyní Rusko personálně přečísluje. „Rusy pravděpodobně přečíslují dva, možná tři ku jedné. Největší otázka je, kolik mají těžké techniky,“ dodává Kofroň. Podstatné podle něj je, zda vydrží dodávky západních zbraní a munice.

Bahenský: Ukrajina svou strategii moc měnit nemusí

Reálné dopady mobilizace budou záležet na tom, kolik vojáků a jak rychle se Rusku skutečně podaří na Ukrajinu nasadit, podotýká Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Rusku by to určitě pomohlo zabránit další úspěšné (ukrajinské) ofenzivě, průlomu, jak se to Ukrajině povedlo u Charkova, kde to, že Rusové neměli dostatek vojáků, bylo jedním ze zásadních problémů.“

„Mohlo by to pomoci Rusku zafixovat frontovou linii tam, kde je nyní, možná pro nadcházející zimu, byť i tam záleží na tom, kolik vojáků se jim podaří mobilizovat a jak rychle,“ dodává analytik. Pokud budou mobilizovaní vojáci provádět jen obranné operace, může je Rusko nasadit poměrně rychle, pokud by z nich ale chtělo vytvářet jednotky pro ofenzivní operace, zabralo by to minimálně nekolik měsíců, odhaduje Bahenský. 

Ukrajinci podle něj kvůli ruské mobilizaci nutně nemusí výrazně měnit svou strategii. „Oni se do značné míry opírají o snahu o narušování ruské logistiky a tyto snahy počet nasazených ruských vojáků příliš neovlivní. Naopak pokud Rusko nasadí více vojáků, může to ještě napnout jeho schopnosti logisticky je na frontě zajistit,“ míní Bahenský.

Petráš: Putin musí mobilizaci zaobalit, proto mluví o ohrožení Západem

Také podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany je mobilizace důkazem toho, že invaze Kremlu nevychází podle plánu. „Putin to ale musí zaobalit do něčeho jiného, nesmí otevřeně říct ruské veřejnosti, že konflikt na Ukrajině podle plánu nejde,“ řekl Petráš. Putin se podle něj musí snažit o to, aby mobilizace nevyvolala averzi v ruské společnosti. Proto podle něj Putin mluví o tom, že Západ ohrožuje Rusko a jeho celistvost. 

Hovoří se o 300 tisících rezervistech, podle Petráše je ale otázkou, kolik skutečně se jich podaří zmobilizovat. Neví se podle něj také, zda rezervisti vytvoří samostatné jednotky nebo budou přiřazeni k současným jednotkám jako posily.

Podle Petráše se rezervisté na frontu každopádně nedostanou v nejbližších dnech. „Jde o jejich přípravu, logistiku, musí se vystrojit, uskutečnit nějaké stmelovací cvičení. Nejde o hodiny, ani o dny, je to věc minimálně několika týdnů,“ řekl Petráš.

Macko: Putin konečně přiznal, že je ve válce

Souhlasí s ním i generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Mobilizace podle něj svědčí o tom, že Putin válku prohrává a sahá k zoufalým krokům. „Vojenský aspekt jeho rozhodnutí spočívá v tom, že definitivně přiznal, že vede válku na Ukrajině a tu válku prohrává. Žádné další prostředky, kterými by mohl zvrátit vývoj na bojišti, mu totiž nezbyly,“ uvedl bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO v pořadu 90´ČT24. 

Putinův středeční projev byl podle Macka vzkazem Západu. Ruský prezident se také svojí rétorikou snaží vyvolat reakce a vnitropolitické pohyby uvnitř západních států, míní Macko.

„Je to vzkaz, že Putin je odhodlaný pokračovat bez ohledu na všechny okolnosti a jde vabank. Používá ale rétoriku, že Rusko je ohrožené a musí se bránit Západu, a přitom vynechává ten fakt, že to jsou ruská vojska, která útočí a začala útočit na ukrajinská města. Referenda mají vytvořit zdání legitimity, že Rusko chrání svoje území, což je samozřejmě absurdní,“ doplňuje Macko. 

Romancov: Putinův režim je zřejmě pořád pevný

Postavení Putina v Rusku mobilizace moc neovlivní, míní politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Vypadá to, že lidé, na kterých je závislý, kteří s ním ten režim vytvořili, jsou mu nadále zcela loajální,“ uvedl s tím, že jak náčelník armádního generálního štábu Valerij Gerasimov, tak ministr obrany Sergej Šojgu zůstávají na svých místech. „Pokud se něco zásadního neděje v zákulisí, kam není vidět, tak se obávám, že Putinův režim je pořád pevný v základech.“

Politolog Hynek Melichar z Univerzity Palackého v Olomouci očekává určité projevy odporu vůči mobilizaci, jako třeba snahy vyhnout se odvodu, což bude mít určitý vliv i na postoj k válce. Nyní je ale podpora Putina i války mezi Rusy stále vysoká. „Podpora Vladimira Putina by se měla pořád pohybovat přes osmdesát procent, podpora války kolem tří čtvrtin ruské populace. Roste i počet lidí, kteří válku nepodporují, v současnosti by to měla být přibližně jedna pětina. Ale tato data nejsou zcela spolehlivá.“

Bříza: Jaderným zbraním se Putin bude chtít vyhnout

Putin ve svém projevu také naznačil, že je v případě potřeby připraven použít jaderné zbraně. Odborník na tento typ zbraní Vlastislav Bříza zdůrazňuje, že zatímco konvenční ruské síly selhávají, jaderný arzenál Moskvy je mimořádně bojeschopný. Ohlášená mobilizace podle něj naznačuje, že sám Putin se snaží použití jaderných hlavic vyhnout, v případě přetrvávajících vojenských neúspěchů by ho ale někteří jestřábi v ruském vedení mohli k použití taktických jaderných zbraní přesvědčovat.

Mechanismus, jak jadernou zbraň použít, je přesně daný předem. „Jednodušší a přímější systém je u USA, kde výhradní pravomoc má prezident. V Rusku vrchní velitel ozbrojených sil, prezident Putin, vydá rozkaz. Ale než ten rozkaz dojde k vykonání, musí ho ještě kontrasignovat náčelník generálního štábu Gerasimov a ministr obrany Šojgu. Asi nepochybujme, že by to učinili. Nicméně pak je ještě několik stupňů velení, než (rozkaz) dojde k tomu poslednímu kapitánovi, poručíkovi, který zbraň odpálí,“ popsal Bříza.

Problém vidí v tom, že současné jaderné zbraně je možné na cíl dostat mnoha způsoby. „To nejsou jen bombardéry, to jsou stíhačky, dělostřelectvo, rakety typu Kalibr s plochou dráhou letu, balistické rakety Iskander. To jsou všechno nosiče jaderných zbraní, které jsou relativně jednoduché k odpalu, to zvládne jeden, dva tři vojáci,“ uzavřel Bříza.

Havlíček: Putin se pokouší o transformaci na celoruskou válku

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček považuje částečnou ruskou mobilizaci za zásadní krok a pokus o transformaci Putinovy války na potenciálně celoruskou válku proti Ukrajině. 

„(Mobilizace) se pojí s velmi odlišným charakterem zapojení ruské společnosti do této války, kdy se po dlouhé době represí, strachu a snahy o vynucení loajality a kontroly nad ruskou společností najednou Putinův režim zajímá a usiluje o přímou podporu pro své výboje na Ukrajině,“ uvedl. Z mimořádně pasivního obyvatelstva sledujícího válku z pohodlí domovů musí tak Kreml učinit svého partnera v boji. 

V případě mobilizovaných rezervistů ale podle něj nepůjde o síly, které by v krátkém horizontu dokázaly kvalitativně nahradit ztráty. Půjde spíše o zvýšení počtu. „Ruská armáda dnes ani nedisponuje dostatečně rozvinutým systémem školicích a výcvikových středisek, která by mohla připravit nové síly na to, čemu budou na Ukrajině čelit,“ vysvětlil Havlíček.