Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.
Nepokoje v Dagestánu obnažily problémy ruského režimu, píše think-tank
Poslední říjnový víkend přinesl nepokoje na letišti v Machačkale a další antisemitské exesy. Dav lidí prohledával hotel v dagestánském městě Chasavjurt a pátral po Židech. O několik set kilometrů dál ve městě Nalčik, hlavním městě ruské Kabardsko-Balkarské republiky, útočníci zapálili částečně postavené židovské centrum. Žádná z těchto událostí nevyvolala větší reakci úřadů. Nečinnost ruských bezpečnostních složek byla zarážející, napsal CEIP.
Stejně jako ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny, kterou před několika měsíci vedl dnes již zesnulý Jevgenij Prigožin, i pogrom na letišti v Machačkale obnažil tři palčivé problémy Putinova režimu, které mu brání pohotově reagovat na podobné výzvy, pokračuje think-tank.
Prvním problémem je kritická zaujatost systému. Bojuje pouze proti těm, kteří nesouhlasí s vytyčeným geopolitickým kurzem. Zatímco represivní mechanismy se neustále zdokonalují v brzkém potlačení jakékoliv formy protiputinovských nálad, tak na protesty, které nejdou tímto směrem, zjevně nemyslí.
To je jedna z největších slabin ruského režimu, míní CEIP. Pečlivě vybudované represivní mechanismy jsou účinné jen v konkrétních případech, ale zdaleka nejsou univerzální. Pokud se trestných činů nedopouštějí političtí nepřátelé, ale stoupenci režimu, stávají se tyto mechanismy zbytečnými.
Regionální vůdci v krizi váhají
Druhým problémem je krize politické odpovědnosti, míní CEIP. Tváří v tvář nebezpečí, pro které systém neposkytl návod, státní instituce raději jednoduše nedělají nic. Teoreticky by těmito instrukcemi měly být zákony, které by se uplatňovaly bez ohledu na politický kontext, ale podle think-tanku ruský režim už dávno opustil i jakékoliv zdání takového přístupu.
Popsaný problém se projevil i během Prigožinovy vzpoury. To, co mnozí interpretovali jako odmítnutí bezpečnostních složek střílet na Wagnerovy žoldáky, bylo ve skutečnosti spíše váhání způsobené nedostatkem ucelených rozkazů, míní CEIP.
V případě událostí na letišti by brutální potlačení nepokojů mohlo vyvolat hněv federálního centra – ani ne tak kvůli samotným nepokojům, ale kvůli neschopnosti regionálních orgánů vyřešit problém v tichosti. Použití síly proti davu by mohlo problém přenést na federální úroveň a Putin dal jasně najevo, že si nepřeje být obtěžován regionálními záležitostmi.
Bez prezidenta systém nefunguje
Třetím problémem je sám Putin. Když neexistuje návod pro rozhodování a regionální orgány jsou paralyzovány krizí odpovědnosti, všichni čekají na reakci jediné osoby: prezidenta. V případě machačkalského letiště však k žádné reakci nedošlo až do následujícího dne, kdy nejprve prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov z incidentu obvinil „vnější vlivy“, i když neposkytl žádné důkazy, zdůraznil CEIP.
Poté Putin na schůzi s členy ruské bezpečnostní rady prohlásil, že nepokoje v Machačkale byly mimo jiné spuštěny „prostřednictvím sociálních sítí z ukrajinského území západními zpravodajskými službami“. Šéf Kremlu dále vinil Západ ze snahy využít regionálních konfliktů k rozložení Ruska zevnitř.
Nicméně poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak agentuře Reuters řekl, že Kyjev nemá s násilnostmi v Machačkale „nic společného“, připomněl server The Jerusalem Post. Na Putinova obvinění reagoval i mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov. „Všechny tyto akce, kterých jsme svědky, všechny tyto excesy a provokace antisemitismu a xenofobie, jsou dílem ruských zvláštních služeb,“ prohlásil podle serveru The New Voice of Ukraine (NVU).
Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov v reakci na incident vyzdvihl prohlášení Putina, že událost zinscenoval Západ, aby destabilizoval Rusko. Dále vyzval své bezpečnostní složky, aby zadržely všechny podezřelé z nepokojů, upozornil server The Kyiv Independent.
„Reakce Kadyrova na dění v Dagestánu naznačují, že mu jde v první řadě o to, aby udržel dojem své neochvějné podpory Putina, a v druhé řadě o to, aby demonstroval sílu své autoritářské vlády nad Čečenskem hrozbou násilné reakce na případné budoucí nepokoje,“ napsal americký Institut pro studium války (ISW).
Roste radikalizace ruské společnosti
To vše je z hlediska politické prognózy velmi poučné, píše CEIP. Prigožinova vzpoura i pokus o lynč na severním Kavkaze ukazují, že ruský režim se může zdát brutální a neohrožený, ale ve skutečnosti je slabý a nerozhodný, jakmile je konfrontován s jakýmikoliv neprotiputinovskými nepokoji. Regionální administrativa se totiž bude obracet na Moskvu, Moskva bude od regionálních vůdců očekávat „odpovědné chování“, zatímco Putin a vyšší vedení se stáhnou s tím, že takové rutinní záležitosti považují pod svou úroveň, míní think-tank.
Nepokoje také poukazují na rostoucí radikalizaci a roztříštěnost ruské společnosti, které jsou důsledkem silně nacionalistických ideologií, jež posílila ruská válka na Ukrajině, dodal ISW.
Antisemitismus v Rusku
Vývoj situace vyvolává znepokojení mezi zbývajícími ruskými Židy, oživuje bolestné historické vzpomínky a zároveň vyvolává debatu o budoucí bezpečnosti židovské komunity v Rusku.
Rabín Pinchas Goldschmidt byl vrchním moskevským rabínem téměř třicet let, ale v březnu 2022 byl nucen opustit zemi poté, co odmítl žádost státních úředníků, aby veřejně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Od té doby vyzývá ruské Židy, aby zemi opustili, zmínil think-tank Atlantic Council (AC).
„Když se podíváme zpět do ruské historie, kdykoli byl politický systém v nebezpečí, viděli jste, jak se vláda snaží přesměrovat hněv a nespokojenost mas na židovskou komunitu,“ řekl rabín Goldschmidt v prosinci 2022 deníku The Guardian. „Jsme svědky rostoucího antisemitismu, zatímco Rusko se vrací k novému druhu Sovětského svazu a krok za krokem se opět stahuje železná opona. Proto si myslím, že nejlepší možností pro ruské Židy je odejít,“ dodal.
Terčem antisemitských výpadů se stali také ruští Židé s úzkými vazbami na Kreml. Nejvýznamnější ruský propagandista Vladimir Solovjov nedávno čelil kritice, že jeho mediální síť zaměstnává příliš mnoho židovských pracovníků, napsal Atlantic Council. Sám Solovjov se silně ohradil proti událostem v Dagestánu a požadoval pro jejich účastníky tvrdé tresty.
Dagestán a okolní severokavkazský region se dlouhodobě potýkají s etnickým nacionalismem a náboženským extremismem, zejména po importu wahhábismu v dekádách po rozpadu Sovětského svazu. Konflikty mezi nacionalistickými a náboženskými extremistickými skupinami sužují region již řadu let.
Pokus o pogrom na letišti v Machačkale byl také ozvěnou ruského nacionalismu, který má za sebou stovky let antisemitismu. Samotný termín „pogrom“ lze vysledovat až do carského Ruska, které bylo svědkem častých výbuchů násilí namířeného proti židovským komunitám, napsal think-tank.