Nepokoje v Dagestánu obnažily problémy ruského režimu, píše think-tank

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

Poslední říjnový víkend přinesl nepokoje na letišti v Machačkale a další antisemitské exesy. Dav lidí prohledával hotel v dagestánském městě Chasavjurt a pátral po Židech. O několik set kilometrů dál ve městě Nalčik, hlavním městě ruské Kabardsko-Balkarské republiky, útočníci zapálili částečně postavené židovské centrum. Žádná z těchto událostí nevyvolala větší reakci úřadů. Nečinnost ruských bezpečnostních složek byla zarážející, napsal CEIP.

Stejně jako ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny, kterou před několika měsíci vedl dnes již zesnulý Jevgenij Prigožin, i pogrom na letišti v Machačkale obnažil tři palčivé problémy Putinova režimu, které mu brání pohotově reagovat na podobné výzvy, pokračuje think-tank.

Prvním problémem je kritická zaujatost systému. Bojuje pouze proti těm, kteří nesouhlasí s vytyčeným geopolitickým kurzem. Zatímco represivní mechanismy se neustále zdokonalují v brzkém potlačení jakékoliv formy protiputinovských nálad, tak na protesty, které nejdou tímto směrem, zjevně nemyslí.

To je jedna z největších slabin ruského režimu, míní CEIP. Pečlivě vybudované represivní mechanismy jsou účinné jen v konkrétních případech, ale zdaleka nejsou univerzální. Pokud se trestných činů nedopouštějí političtí nepřátelé, ale stoupenci režimu, stávají se tyto mechanismy zbytečnými.

Regionální vůdci v krizi váhají

Druhým problémem je krize politické odpovědnosti, míní CEIP. Tváří v tvář nebezpečí, pro které systém neposkytl návod, státní instituce raději jednoduše nedělají nic. Teoreticky by těmito instrukcemi měly být zákony, které by se uplatňovaly bez ohledu na politický kontext, ale podle think-tanku ruský režim už dávno opustil i jakékoliv zdání takového přístupu.

Popsaný problém se projevil i během Prigožinovy vzpoury. To, co mnozí interpretovali jako odmítnutí bezpečnostních složek střílet na Wagnerovy žoldáky, bylo ve skutečnosti spíše váhání způsobené nedostatkem ucelených rozkazů, míní CEIP.

V případě událostí na letišti by brutální potlačení nepokojů mohlo vyvolat hněv federálního centra – ani ne tak kvůli samotným nepokojům, ale kvůli neschopnosti regionálních orgánů vyřešit problém v tichosti. Použití síly proti davu by mohlo problém přenést na federální úroveň a Putin dal jasně najevo, že si nepřeje být obtěžován regionálními záležitostmi.

Bez prezidenta systém nefunguje

Třetím problémem je sám Putin. Když neexistuje návod pro rozhodování a regionální orgány jsou paralyzovány krizí odpovědnosti, všichni čekají na reakci jediné osoby: prezidenta. V případě machačkalského letiště však k žádné reakci nedošlo až do následujícího dne, kdy nejprve prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov z incidentu obvinil „vnější vlivy“, i když neposkytl žádné důkazy, zdůraznil CEIP.

Poté Putin na schůzi s členy ruské bezpečnostní rady prohlásil, že nepokoje v Machačkale byly mimo jiné spuštěny „prostřednictvím sociálních sítí z ukrajinského území západními zpravodajskými službami“. Šéf Kremlu dále vinil Západ ze snahy využít regionálních konfliktů k rozložení Ruska zevnitř.

Nicméně poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak agentuře Reuters řekl, že Kyjev nemá s násilnostmi v Machačkale „nic společného“, připomněl server The Jerusalem Post. Na Putinova obvinění reagoval i mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov. „Všechny tyto akce, kterých jsme svědky, všechny tyto excesy a provokace antisemitismu a xenofobie, jsou dílem ruských zvláštních služeb,“ prohlásil podle serveru The New Voice of Ukraine (NVU).

Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov v reakci na incident vyzdvihl prohlášení Putina, že událost zinscenoval Západ, aby destabilizoval Rusko. Dále vyzval své bezpečnostní složky, aby zadržely všechny podezřelé z nepokojů, upozornil server The Kyiv Independent.

„Reakce Kadyrova na dění v Dagestánu naznačují, že mu jde v první řadě o to, aby udržel dojem své neochvějné podpory Putina, a v druhé řadě o to, aby demonstroval sílu své autoritářské vlády nad Čečenskem hrozbou násilné reakce na případné budoucí nepokoje,“ napsal americký Institut pro studium války (ISW).

Roste radikalizace ruské společnosti

To vše je z hlediska politické prognózy velmi poučné, píše CEIP. Prigožinova vzpoura i pokus o lynč na severním Kavkaze ukazují, že ruský režim se může zdát brutální a neohrožený, ale ve skutečnosti je slabý a nerozhodný, jakmile je konfrontován s jakýmikoliv neprotiputinovskými nepokoji. Regionální administrativa se totiž bude obracet na Moskvu, Moskva bude od regionálních vůdců očekávat „odpovědné chování“, zatímco Putin a vyšší vedení se stáhnou s tím, že takové rutinní záležitosti považují pod svou úroveň, míní think-tank.

Nepokoje také poukazují na rostoucí radikalizaci a roztříštěnost ruské společnosti, které jsou důsledkem silně nacionalistických ideologií, jež posílila ruská válka na Ukrajině, dodal ISW.

Antisemitismus v Rusku

Vývoj situace vyvolává znepokojení mezi zbývajícími ruskými Židy, oživuje bolestné historické vzpomínky a zároveň vyvolává debatu o budoucí bezpečnosti židovské komunity v Rusku.

Rabín Pinchas Goldschmidt byl vrchním moskevským rabínem téměř třicet let, ale v březnu 2022 byl nucen opustit zemi poté, co odmítl žádost státních úředníků, aby veřejně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Od té doby vyzývá ruské Židy, aby zemi opustili, zmínil think-tank Atlantic Council (AC).

„Když se podíváme zpět do ruské historie, kdykoli byl politický systém v nebezpečí, viděli jste, jak se vláda snaží přesměrovat hněv a nespokojenost mas na židovskou komunitu,“ řekl rabín Goldschmidt v prosinci 2022 deníku The Guardian. „Jsme svědky rostoucího antisemitismu, zatímco Rusko se vrací k novému druhu Sovětského svazu a krok za krokem se opět stahuje železná opona. Proto si myslím, že nejlepší možností pro ruské Židy je odejít,“ dodal.

Terčem antisemitských výpadů se stali také ruští Židé s úzkými vazbami na Kreml. Nejvýznamnější ruský propagandista Vladimir Solovjov nedávno čelil kritice, že jeho mediální síť zaměstnává příliš mnoho židovských pracovníků, napsal Atlantic Council. Sám Solovjov se silně ohradil proti událostem v Dagestánu a požadoval pro jejich účastníky tvrdé tresty.

Dagestán a okolní severokavkazský region se dlouhodobě potýkají s etnickým nacionalismem a náboženským extremismem, zejména po importu wahhábismu v dekádách po rozpadu Sovětského svazu. Konflikty mezi nacionalistickými a náboženskými extremistickými skupinami sužují region již řadu let.

Pokus o pogrom na letišti v Machačkale byl také ozvěnou ruského nacionalismu, který má za sebou stovky let antisemitismu. Samotný termín „pogrom“ lze vysledovat až do carského Ruska, které bylo svědkem častých výbuchů násilí namířeného proti židovským komunitám, napsal think-tank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 7 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 8 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 13 hhodinami
Načítání...