Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.
Lavrov v neděli v rozhovoru s italskou televizí řekl, že fakt, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou prvky nacismu. Následně dodal, že i nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev a že „největší antisemité“ jsou Židé. Zelenskyj sdělil, že Lavrov svými výroky přesunul vinu z nacistů na Židy. Slova šéfa ruské diplomacie důrazně odsoudil rovněž Izrael.
Podle Plachého je blud o Hitlerovi jako Židovi velmi zakořeněným mýtem, který se nepodařilo prokázat. A to ani v době, kdy ještě Hitler nebyl tak známým politikem a nemohl nechat zlikvidovat případné kompromitující podklady. Historik připomíná, že v Rusku je antisemitismus hluboce zakořeněn. Například ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století stát přijímal protižidovské zákony a „pogromy byly na denním pořádku“.
Blíží se 9. květen, podle britských zpravodajců bude chtít v tento den ruský prezident Vladimir Putin předložit významný úspěch, protože se v Moskvě koná velká vojenská přehlídka ke konci druhé světové války. Lavrov nicméně prohlásil, že „armáda nebude své akce uměle přizpůsobovat žádnému datu, včetně Dne vítězství.“
Padevět: Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě
Padevět se obává, že Putin 9. května sáhne ve svém válečném úsilí na „další dno“. „Buď spustí masivní ofenzivu proti ukrajinským liniím, i když si nejsem jistý, že na ni má ještě dostatek techniky, nebo provede nějaký menší jaderný úder,“ uvažuje.
Padevět zdůrazňuje, že „Rusko má dnes největší neonacistickou komunitu na celém světě“, zároveň ale tamní režim kohokoliv, kdo s ním nesouhlasí, označí za nacistu nebo fašistu. Masová popularita Putina je podle spisovatele kombinací ideologie, mediální masáže i ekonomických výhod pro ty, kteří jsou pro něj ochotni pracovat.
„Rusko vždycky za posledních více než sto let potřebovalo silného vůdce, vždycky ho vzývalo. Potřebovalo někoho, kdo ho bude chránit, protože Rusko má neustále pocit ohrožení,“ vyjmenovává Padevět.
Otevřít tabu
Podle Plachého není důvod přehodnocovat závěry druhé světové války, mohla by se ale otevřít tabuizovaná témata. „Jako třeba poválečný několikaměsíční pobyt Rudé armády na československém území, který nebyl vždycky bezproblémový ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu,“ sdělil Plachý.
Padevět dodává, že Rudá armáda vybojovala velkou část Protektorátu Čechy a Morava nad nacistickým Německem, zároveň ale šlo o armádu totalitního státu, která se chovala ke svým občanům podobně jako nacistické Německo.
„Měl funkční systém koncentračních táborů, který stěhoval během války celé národnosti na Sibiř nebo do nějakých stepí a tam je nechával pomalu zemřít v táborech,“ popisuje tehdejší sovětský režim Padevět.
