Ukrajina v pondělí oznámila, že byl při útoku zraněn náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov. Zpráva byla později vyvrácena, ruská armáda ale i tak od začátku invaze přišla už o více než deset vysoce postavených ruských velitelů, včetně nejméně šesti generálů. Jde o neobvykle vysoké ztráty klíčových důstojníků, které jsou srovnatelné s nejhoršími měsíci druhé světové války na východní frontě.
Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého už jen přítomnost náčelníka generálního štábu tak blízko bojům signalizuje, že Rusové „mají skutečně vážné problémy, které vyžadují jeho přítomnost.“
Bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lubomír Němec se domnívá, že vrchní velitelé okupačních vojsk jezdí do oblastí bojů proto, aby zjišťovali faktický stav situace.
„Zvláštní je, že Rusové nejsou schopni utajit ani tak vysokou návštěvu,“ říká Šedivý s tím, že armáda nedokázala udržet v tajnosti ani jeho polohu. „Jednoduše je to řada různých chyb, kterých se Rusové dopouští dlouhodobě, a ukazuje to na stav ruské armády“ dodává.
Nepřipravenost ruských vojenských sil je i podle týdeníku The Economist hlavním důvodem vysokých ztrát ve velení. Špatná organizace vyústila v situaci, kdy jsou generálové nuceni přesouvat se blíže k bojům.
Druhým problémem je také tristní situace se zabezpečením. Ruští vojáci podle britského týdeníku často kvůli nedostatku vybavení používají nešifrovanou komunikaci nebo dokonce obyčejné mobilní telefony. Taková komunikace pak může být nejen velmi snadno zachycena, ale i lokalizována. Důstojníci se tak stávají snadným terčem ukrajinských odstřelovačů a dělostřelectva.
„Že generálové jezdí blízko linie střetu, to je fakt. Setkal jsem se s tím dokonce i v Afghánistánu, kdy naše základna byla asi patnáct kilometrů od frontové linie. Druhá věc je, že válka na Ukrajině se vede trošku jinak, je to válka, kde nemáte úplně přesně stanovené frontové linie, Ukrajinci se pohybují za nepřátelskými liniemi,“ vysvětluje Němec.
Bránící se jednotky podle Němce navíc získávají stěžejní informace od místního obyvatelstva „V dnešní době chytrých zbraní, pokud zjistíte, že nějaký generál je na nějakém místě, tak pak už není takový problém tam zacílit chytrou bombu,“ dodává bývalý velitel speciálního oddělení SOG.
Pro srovnání, za druhé světové války padlo od června 1941 do listopadu 1942 za měsíc v průměru méně než šest sovětských generálů, což je číslo srovnatelné se současnou invazí. Za více než dvacet let války ve Vietnamu pak zemřelo pouze devět amerických generálů.
Ruská armáda přišla podle Kyjeva na Ukrajině o osm generálů
Již dva dny od začátku invaze padl při bojích o letiště Vasylkivu u Kyjeva velitel čečenské speciální jednotky generál Magomed Tušajev, dva dny na to pak zabil ukrajinský odstřelovač velitele výsadkové divize generálmajora Andreje Suchoveckého.
Podle ukrajinské rozvědky byl 8. března poblíž Charkova zabit také generálmajor Vitalij Gerasimov, který se dříve účastnil i války v Čečensku či v Sýrii. O tři dny později Ukrajina oznámila zabití generálmajora Andreje Kolesnikova.
Při útoku na Mariupol 15. března zahynul generálmajor Oleg Miťajev, velitel 150. motostřelecké divize a veterán ze Sýrie a Tádžikistánu. V průběhu března pak padl ještě generál Andrej Mordvičev a generálporučík Jakov Rezancev.
V dubnu pak byla bez bližších podrobností oznámena smrt velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimira Frolova. Zatím poslední obětí měl být podle nepotvrzených informací generál Andrej Simonov, který pravděpodobně zemřel při dělostřeleckém útoku v blízkosti města Izjum.
Rusko dosud potvrdilo smrt pouze jednoho ze svých generálů – Andreje Suchoveckého.
