Provokace Ruska na severu Evropy budou pokračovat, řekl k narušení vzdušného prostoru Šedivý

11 minut
Jiří Šedivý o vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

„Je potřeba věnovat maximální pozornost tomu, jak se chovají ruské vzdušné síly v prostorech, které zatím ještě nejsou ovlivněny bojovou činností, což mimochodem severní Evropa také je,“ uvedl Šedivý s tím, že je nutné sledovat také to, jak se chová ruské námořnictvo, kde se pohybují jeho ponorky či bojové lodě. „Pravděpodobně tam k nějakým provokacím bude docházet také,“ předpokládá. 

Podle Šedivého může mít incident souvislost s potenciálním vstupem Finska a Švédska do NATO. „Tohle bude jeden z dalších kroků, který budou Rusové neustále prezentovat, i když představitelé Ruska v čele s Putinem prohlásili, že odpověď Ruska bude velmi výrazná a razantní. Ale nemyslím si, že by proti Finsku a Švédsku použili vojenské síly,“ sdělil. V současné době je to podle Šedivého nad síly Ruska. Zároveň ale obě skandinávské země musejí prý s provokacemi počítat.

Válkou na Ukrajině je podle Šedivého ovlivněn také fakt, že až 61 procent Finů by povolilo stálou vojenskou základnu Severoatlantické aliance na svém území, a to ještě před podáním žádosti země o vstup do NATO. „Finové do nedávné doby neměli nějaké zásadní požadavky ve vztahu k Alianci, ale to se změnilo po tom, co Rusové napadli Ukrajinu. NATO (Finové) vidí jako garanta bezpečnosti,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. 

Žádost Finska o vstup do NATO je prakticky hotová věc

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová už v neděli prohlásila, že Finsko téměř jiště o vstup do NATO požádá. „Víceméně víme, že (Finsko) o členství v Severoatlantické alianci požádá. To mění rovnováhu… Pokud by totiž požádala jen jedna země, je jasné, že by vzrostlo napětí,“ řekla ve švédské veřejnoprávní televizi SVT.

Také samotné Švédsko, které na rozdíl od Finska nemá s Ruskem společnou hranici, vstup do Aliance zvažuje. Podle analytiků se k tomu ale staví zdráhavěji.  

Finský list Iltalehti s odvoláním na nejmenované vládní zdroje v neděli uvedl, že rozhodnutí by mělo padnout 12. května. Prezident Sauli Niinistö podle deníku v ten den nejprve oznámí, že on sám se vstupem do NATO souhlasí, následně by žádost o členství měly schválit parlamentní skupiny. Rozhodnutí pak má být potvrzeno na schůzce prezidenta s klíčovými vládními ministry.

Finsko sdílí s Ruskem třináct set kilometrů dlouhou hranici a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Rusko už rovněž varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.

Útoky na ukrajinskou infrastrukturu pokračují

Šedivý se také vyjádřil k pokračujícím ruským útokům na infrastrukturu na Ukrajině. „V poslední době už (Rusové) provádějí útoky nejenom na letiště, sklady nebo komunikační uzly, ale také na železnici. To má samozřejmě za cíl zabránit, aby se nestalo, že budou zbraně ze západu Ukrajiny transportovány do prostor bojů,“ sdělil s tím, že takové útoky budou zřejmě pokračovat. 

„Určitě se zvýší intenzita různých průzkumných zpravodajských aktivit Rusů, které budou na tyto transporty (zbraní) zaměřovány,“ upozornil Šedivý. Nejúčinnějším krokem Ukrajiny, aby útokům zabránila, bude podle něj protivzdušná obrana proti leteckým úderům nebo úderům raketami. 

Šedivý si myslí, že problémem pro Ukrajinu nemusí být zbraně, ale to, zda budou mít dost vojáků, kteří budou schopni zbraně ovládat a útoky odrážet. „Tam je podle mě určitý limit, ten je i v oblasti technologické znalosti expertů, kteří jsou schopni ovládat složité zbraňové komplexy. Jednou bude pravděpodobně dostatek těžkých nebo složitých zbraní, ale nebudou lidé, kteří by je mohli obsluhovat,“ míní. Nastat by to údajně mohlo už za několik měsíců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 26 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...