Provokace Ruska na severu Evropy budou pokračovat, řekl k narušení vzdušného prostoru Šedivý

Nahrávám video
Jiří Šedivý o vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

„Je potřeba věnovat maximální pozornost tomu, jak se chovají ruské vzdušné síly v prostorech, které zatím ještě nejsou ovlivněny bojovou činností, což mimochodem severní Evropa také je,“ uvedl Šedivý s tím, že je nutné sledovat také to, jak se chová ruské námořnictvo, kde se pohybují jeho ponorky či bojové lodě. „Pravděpodobně tam k nějakým provokacím bude docházet také,“ předpokládá. 

Podle Šedivého může mít incident souvislost s potenciálním vstupem Finska a Švédska do NATO. „Tohle bude jeden z dalších kroků, který budou Rusové neustále prezentovat, i když představitelé Ruska v čele s Putinem prohlásili, že odpověď Ruska bude velmi výrazná a razantní. Ale nemyslím si, že by proti Finsku a Švédsku použili vojenské síly,“ sdělil. V současné době je to podle Šedivého nad síly Ruska. Zároveň ale obě skandinávské země musejí prý s provokacemi počítat.

Válkou na Ukrajině je podle Šedivého ovlivněn také fakt, že až 61 procent Finů by povolilo stálou vojenskou základnu Severoatlantické aliance na svém území, a to ještě před podáním žádosti země o vstup do NATO. „Finové do nedávné doby neměli nějaké zásadní požadavky ve vztahu k Alianci, ale to se změnilo po tom, co Rusové napadli Ukrajinu. NATO (Finové) vidí jako garanta bezpečnosti,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. 

Žádost Finska o vstup do NATO je prakticky hotová věc

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová už v neděli prohlásila, že Finsko téměř jiště o vstup do NATO požádá. „Víceméně víme, že (Finsko) o členství v Severoatlantické alianci požádá. To mění rovnováhu… Pokud by totiž požádala jen jedna země, je jasné, že by vzrostlo napětí,“ řekla ve švédské veřejnoprávní televizi SVT.

Také samotné Švédsko, které na rozdíl od Finska nemá s Ruskem společnou hranici, vstup do Aliance zvažuje. Podle analytiků se k tomu ale staví zdráhavěji.  

Finský list Iltalehti s odvoláním na nejmenované vládní zdroje v neděli uvedl, že rozhodnutí by mělo padnout 12. května. Prezident Sauli Niinistö podle deníku v ten den nejprve oznámí, že on sám se vstupem do NATO souhlasí, následně by žádost o členství měly schválit parlamentní skupiny. Rozhodnutí pak má být potvrzeno na schůzce prezidenta s klíčovými vládními ministry.

Finsko sdílí s Ruskem třináct set kilometrů dlouhou hranici a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Rusko už rovněž varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.

Útoky na ukrajinskou infrastrukturu pokračují

Šedivý se také vyjádřil k pokračujícím ruským útokům na infrastrukturu na Ukrajině. „V poslední době už (Rusové) provádějí útoky nejenom na letiště, sklady nebo komunikační uzly, ale také na železnici. To má samozřejmě za cíl zabránit, aby se nestalo, že budou zbraně ze západu Ukrajiny transportovány do prostor bojů,“ sdělil s tím, že takové útoky budou zřejmě pokračovat. 

„Určitě se zvýší intenzita různých průzkumných zpravodajských aktivit Rusů, které budou na tyto transporty (zbraní) zaměřovány,“ upozornil Šedivý. Nejúčinnějším krokem Ukrajiny, aby útokům zabránila, bude podle něj protivzdušná obrana proti leteckým úderům nebo úderům raketami. 

Šedivý si myslí, že problémem pro Ukrajinu nemusí být zbraně, ale to, zda budou mít dost vojáků, kteří budou schopni zbraně ovládat a útoky odrážet. „Tam je podle mě určitý limit, ten je i v oblasti technologické znalosti expertů, kteří jsou schopni ovládat složité zbraňové komplexy. Jednou bude pravděpodobně dostatek těžkých nebo složitých zbraní, ale nebudou lidé, kteří by je mohli obsluhovat,“ míní. Nastat by to údajně mohlo už za několik měsíců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...