Kyjev zničil mýtus o neporazitelném Putinovi, řekl Johnson. Scholz varoval, že Ukrajinou násilí nemusí končit

Po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí.

Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.

„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.Kancléř zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu byla momentem zvratu, neboť Rusko zvolilo útočnou válku a chce násilím opět změnit hranice v Evropě, což bylo dosud na kontinentu nemyslitelné. „Nikdo si proto nemůže být jistý, že se ruský prezident s ruskou vládou nerozhodnou při jiné příležitosti násilím porušit dohody a práva dalších národů,“ uvedl.

Scholz rovněž hovořil o tom, že Německo bude nadále finančně, humanitárně i dodávkami vojenského a zbrojního materiálu podporovat Ukrajinu v jejím právu bránit se. A to i přesto, že podle jeho slov bylo dlouholetou zásadou Německa nedodávat zbraně do oblastí konfliktů.

„Po ruské invazi na Ukrajinu bylo správné a důležité, že jsme tuto politiku změnili. Nyní poskytujeme Ukrajině rozsáhlou podporu a budeme tak činit i nadále,“ předeslal. Také uvedl, že podpora Ukrajiny, protiruské sankce a odklon od ruských fosilních energetických surovin budou mít hospodářské následky. „Dlouhodobým cílem ale je modernizovat hospodářství natolik, že se staneme zcela nezávislými na fosilních zdrojích,“ řekl.

Kyjev zničil Putinův mýtus, řekl Johnson

Britský premiér oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině. Nový balíček podle Downing Street zahrnuje radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění za celkem 300 milionů liber (v přepočtu zhruba 8,8 miliardy korun). Spojené království dosud dodalo Ukrajině pět tisíc protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než sto střelami a 4,5 tuny výbušnin.

Před ukrajinským parlamentem Johnson prostřednictvím videohovoru řekl, že Ukrajina válku vyhraje a bude svobodná. „Takzvaně neporazitelná Putinova válečná mašinérie se rozbila o ukrajinské vlastenectví a lásku k zemi,“ řekl Johnson. „Kyjev zničil mýtus Putinovy neporazitelnosti,“ dodal. Downing Street o projevu informovala s tím, že šlo o první řeč zahraničního lídra k ukrajinskému parlamentu od začátku ruské invaze 24. února.

„Je to nejlepší hodina Ukrajiny, na kterou budou vzpomínat a připomínat si ji další generace,“ řekl Johnson a zopakoval tak slova, která pronesl bývalý premiér Winston Churchill v roce 1940, kdy Británii hrozilo napadení a porážka nacistickým Německem. Toho zmiňoval v projevu k britskému parlamentu 8. března i Zelenskyj. Řekl, že Ukrajinci budou za svoji zemi bojovat za každou cenu, a připomněl Churchillův slavný projev ze začátku války s nacistickým Německem.

Šéf německé opozice v Kyjevě

Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterý v Kyjevě přijal šéfa německé opozice Friedricha Merze. Agentura DPA to označila za překvapivé. Merz, předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU), je prvním německým vysoce postaveným politikem, který se do Kyjeva vypravil od začátku ruské invaze. Po setkání se Zelenským na Twitteru poděkoval „za srdečné přijetí a za co do atmosféry i obsahu mimořádně zdařilý rozhovor“. Ukrajinu ujistil, že má plnou solidaritu Německa.

DPA poznamenala, že schůzka Zelenského se šéfem německé opozice je z protokolárního hlediska velmi neobvyklá a může znamenat signál z Kyjeva vůči spolkové vládě tvořené sociálními demokraty, Zelenými a liberály. 

Zájem o setkání se Zelenským v Kyjevě měl už dříve německý prezident Frank-Walter Steinmeier, což ale Ukrajina odmítla kvůli politice, kterou sociální demokrat Steinmeier vůči Rusku dříve zastával. Čelní němečtí politici se dlouhodobě snažili mít s Ruskem dobré vztahy, zejména s ohledem na německé ekonomické zájmy. Steinmeierovo odmítnutí je také důvodem, proč Kyjev zatím nenavštívil kancléř Scholz. 

Rusko zapomnělo ponaučení z druhé světové války, řekl Zelenskyj

Zelenskyj v pondělním večerním projevu kritizoval Lavrova za výroky o židovském původu Hitlera. Šéf ruské diplomacie v neděli v rozhovoru s italskou televizí řekl, že fakt, že je Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou prvky nacismu. Následně dodal, že i nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev a že „největší antisemité jsou Židé“.

„Jak může takovou věc říct v předvečer výročí vítězství nad nacismem? Tato slova znamenají, že šéf ruské diplomacie vinu za nacistické zločiny přesouvá na židovský národ. Nemám slov. Takový antisemitský útok od ministra znamená, že Rusko zapomnělo veškerá ponaučení z druhé světové války. Nebo si možná nikdy žádné neodneslo,“ řekl Zelenskyj.

Lavrovovy výroky ostře odsoudil mimo jiné Izrael. Podobně jako Zelenskyj tamní premiér Naftali Bennett uvedl, že cílem takových slov je obvinit Židy ze zločinů nacistů. Jeruzalém si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance.

Papež nabídl Putinovi schůzku

Papež František v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera uvedl, že už v březnu nabídl Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Zatím od něj nedostal odpověď. „Hned první den války jsem zavolal ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, Putinovi jsem nevolal,“ řekl papež.

„Šel jsem také za ruským velvyslancem (ve Vatikánu, pozn. red.), aby mi to vysvětlil, a řekl jsem mu: Prosím, zastavte to,“ připomněl papež svůj neobvyklý krok, kdy přišel osobně na ruskou ambasádu hned druhý den bojů. „Po dvaceti dnech války jsem požádal kardinála (Pietra) Parolina, aby poslal Putinovi vzkaz, že jsem ochoten jet do Moskvy,“ dodala hlava katolické církve.

Ukrajinští představitelé, včetně Zelenského, papeže už dříve požádali, aby přijel na Ukrajinu. „Do Kyjeva nyní nepojedu. Nejdříve musím jet do Moskvy, nejdříve se musím setkat s Putinem,“ řekl italskému deníku papež.

Někteří se domnívají, že prostředníkem k dojednání schůzky s Putinem by mohl být moskevský patriarcha Kirill. Tento lídr ruské pravoslavné církve, který má blízko Putinovi, ruskou invazi na Ukrajině podporuje. „Mluvil jsem s ním přes internet čtyřicet minut, přečetl mi seznam důvodů pro ospravedlnění této války. Vyslechl jsem ho a řekl mu, že to vůbec nechápu,“ vysvětlil papež, proč Kirill schůzku s Putinem zřejmě nesjedná.

Papež rovněž v rozhovoru s italským deníkem uvedl, že před dvěma týdny mu maďarský premiér Viktor Orbán ve Vatikánu sdělil, že Putin prý plánuje ukončit válku 9. května. Ten den slaví Rusko konec druhé světové války.

Putin podepsal další odvetné sankce

Ruský vůdce Vladimir Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujících na „nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací“. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. 

Zatím není jasné, na koho se sankce budou vztahovat. Ruská vláda má deset dní na sestavení seznamu sankcionovaných osob. Rozhodnutí o odvetných opatřeních bylo podle Kremlu přijato „v souvislosti s nepřátelským jednáním odporujícím mezinárodnímu právu ze strany Spojených států amerických a dalších zemí a mezinárodních organizací, které se k nim připojují.“

Nařízení zakazuje uzavírání obchodů s fyzickými i právnickými osobami, jichž se odvetné sankce budou týkat, a zároveň umožňuje obchodním stranám v Rusku, aby neplnily závazky vůči těmto subjektům. Nařízení také znemožní vývoz výrobků a surovin z Ruska „ve prospěch těchto osob“.

Další hovor Macrona s Putinem

V úterý po více než měsíci telefonicky hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron s ruským protějškem Putinem. Ruský prezident během více než dvouhodinového rozhovoru uvedl, že ohrožení globální potravinové bezpečnosti podle něj vyvolaly především západní protiruské sankce.  

Podle Kremlu Putin také ujistil, že Moskva zůstává otevřena dialogu, přestože Ukrajina, na kterou Rusko na konci února zaútočilo, není připravena k vážnému jednání. Informovala o tom agentura TASS. „Západ by mohl pomoci ukončit tato zvěrstva tím, že uplatní vliv na kyjevský režim a také zastaví dodávky zbraní Ukrajině,“ citovala AFP komuniké Kremlu. 

Za zvěrstva Putin podle agentury Reuters označil ukrajinské ostřelování měst a obcí v Donbasu, tedy části ukrajinského území, které už od roku 2014 ovládají proruští separatisté.

Macron naopak sdělil Putinovi, že je v souvislosti s ohrožením globální potravinové bezpečnosti ochotný spolupracovat s mezinárodními organizacemi, aby pomohl zrušit ruské embargo na vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře.

Macron také vyzval Putina, aby umožnil evakuace z mariupolských železáren a oceláren Azovstal, které jsou obklíčené ruskými silami. Z rozsáhlého hutního komplexu se povedlo evakuovat přes 100 lidí. Podle prohlášení Elysejského paláce Macron na Putina naléhal, aby si evakuovaní lidé mohli sami vybrat svou cílovou destinaci a nebyli proti své vůli odváženi do Ruska, jak se to v některých případech děje.

Telefonát navazuje na Macronův sobotní hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron v něm slíbil další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině.

Putin a Macron spolu naposledy hovořili před více než měsícem, 29. března. Po začátku války na Ukrajině se Macron velmi intenzivně angažoval v diplomatických snahách o urovnání konfliktu. Linka mezi Elysejským palácem a Kremlem byla od začátku války využita téměř dvacetkrát. Po nálezu hromadných hrobů v ukrajinské Buče po odchodu ruských vojsk z okolí Kyjeva ale telefonáty ustaly.  

Ukrajinský parlament zakázal proruské strany

Ukrajinský parlament zakázal v zemi působení proruských stran, oznámila tamní média s odvoláním na poslance. Pro příslušný zákon, který zakazuje politické strany s programem zaměřeným na ospravedlňování či popírání ruské agrese či schvalování kroků proruských separatistů, hlasovala i část opozice. 

„Na Ukrajině bude odteď zakázána činnost proruských stran. Poslanci podpořili toto rozhodnutí 330 hlasy,“ uvedla předsedkyně vládní strany Sluha národa Olena Šuljaková podle agentury Interfax-Ukrajina. „Konečně v naší politice přestaneme tolerovat ,ruský svět‘, který Ukrajině přináší jen ničení,“ dodala politička.

Ještě před přijetím zákona Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bezpečnostní rada státu pozastavila po dobu válečného stavu činnost stran Opoziční platforma-Za život, Strana Šarija, Naši, Opoziční blok, Levá opozice, Svaz levicových sil, Stát, Pokroková socialistická strana Ukrajiny, Socialistická strana Ukrajiny, Socialisté a Blok Volodymyra Salda.