Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Lavrov v rozhovoru s italskou televizí řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stejně jako Hitler v sobě mají židovskou krev. „Zelenskyj je Žid? Hitler byl podle mého názoru také židovského původu, takže to vůbec nic neznamená. Slýcháme od Židů, že největší antisemité byli právě Židé,“ prohlásil Lavrov.
„Účelem takových lží je obvinit Židy samotné z nejstrašlivějších zločinů, jež na nich byly v dějinách spáchány, a zbavit utlačovatele Izraele odpovědnosti. Zneužívání holocaustu jako politického nástroje je třeba okamžitě zastavit,“ upozornil izraelský premiér Naftali Bennett, který podle listu Haarec považuje Lavrovovy výroky za velmi vážné. „Žádná současná válka není jako holocaust a ani se mu nepodobá,“ zdůraznil premiér.
Lapid označil výroky Lavrova za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ připomněl Lapid a dodal, že jeho úřad předvolá ruského velvyslance a očekává omluvu.
Zástupce izraelského památníku obětem holocaustu Jad vašem Dani Dajan uvedl, že Lavrovovy názory jsou „nebezpečné a je třeba je za každou cenu odsoudit.“ Nejvyšší ruský diplomat podle něj „naprosto chybným tvrzením, že byl Hitler židovského původu, učinil z oběti zločince“. Dajan také nesouhlasí s označováním Ukrajinců za nacisty, protože je to „překrucování významu tohoto slova a poškozování obětí nacismu“.
Scholz: Německo nikdy nepřijme ani anexi Krymu
Německý spolkový kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF sdělil, že cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Také řekl, že bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí.
Slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.
Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války. Takto dříve argumentoval ve svém odporu k dodávání těžkých zbraní i kancléř.
Už v březnu vypracovala vědecká služba Spolkového sněmu analýzu, která došla k závěru, že dodáváním zbraní – i útočných – se Německo nestává jednou ze stran konfliktu. Až v momentě, kdyby k tomu cvičilo jednu z konfliktních stran v zacházení s takovými zbraněmi, nebyla by prý otázka tak jednoznačná.
Právě to se Německo rozhodlo na svém území umožnit. Přesto je spolková vláda podle pondělního prohlášení mluvčího Steffena Hebestreita přesvědčena, že její nynější pomoc Ukrajině z ní z pohledu mezinárodního práva nedělá jednu ze stran konfliktu. „Jsme přesvědčeni, že ani výcvik ukrajinských vojáků v Německu v oblasti zbraňových systémů nadále neznamená přímý vstup do války,“ řekl mluvčí.
Stejně to vidí i ministryně obrany Christine Lambrechtová. „Vycházím z toho, že k tomu nepovede ani výcvik, ani dodávky zbraní, ale pokud bychom na Ukrajinu poslali vojáky, byl by to velmi jasný signál. Ale to neuděláme. To se nestane,“ podotkla.
Američané možná vrátí ambasádu do Kyjeva do konce května
Velvyslanectví Spojených států se nejspíše vrátí do Kyjeva do konce května, pokud to dovolí podmínky na místě. Spojené státy stáhly svoje diplomatické pracovníky před začátkem ruské invaze nejprve do Lvova na západě země a následně je přesunuly na východ Polska. Minulý týden pak uvedly, že částečně obnovují činnost zastupitelství ve Lvově.
„Nasloucháme bezpečnostním expertům a až nám řeknou, že se máme vrátit, tak se vrátíme,“ řekla v pondělí americká chargé d'affaires na Ukrajině Kristina Kvienová. „Pevně doufáme, že nám podmínky dovolí vrátit se do Kyjeva do konce toho měsíce,“ dodala.
Řada zahraničních zemí včetně České republiky otevřela znovu svoje ambasády v Kyjevě poté, co se od ukrajinské metropole před několika týdny stáhla ruská vojska.
Pelosiová ve Varšavě vyjádřila vděčnost Polsku
Na návštěvě v Polsku je delegace amerického Kongresu. „Na setkání naši zákonodárci vyjádřili polské vládě a Polákům hlubokou vděčnost Spojených států za to, že otevřeli svá srdce a domovy ukrajinským uprchlíkům. Potvrdili jsme závazek našeho národa nadále podporovat polské humanitární úsilí,“ uvedla Nancy Pelosiová v prohlášení po jednání s Dudou, kterého označila za cenného partnera v podpoře Ukrajinců, kteří čelí „brutální a nevyprovokované válce“ ruského vůdce Vladimira Putina.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala obrovskou uprchlickou krizi, kdy ze země uteklo přes 5,5 milionu lidí. Zdaleka nejvíce z nich – přes tři miliony – zamířily do Polska a mnoho jich tam zůstalo. Běžní Poláci přijali Ukrajince do svých domovů, zatímco úřady a dobrovolníci se zmobilizovali, aby sousedům pomohli nesčetnými způsoby, píše AP.
Pelosiová a půl tuctu amerických zákonodárců se s polskými představiteli setkali po své víkendové návštěvě Kyjeva. Šéfka Sněmovny reprezentantů, která ukrajinskou metropoli navštívila jako nejvýše postavená politička USA od začátku války, poznamenala, že se tam vydala, aby světu vyslala vzkaz, že Spojené státy stojí pevně na straně Ukrajiny. Zelenskému poděkovala za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu.
