Jiří Padevět

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Protižidovské zákazy, popravy odbojářů, ale třeba i filmové premiéry - to vše tvořilo každodenní život v takzvaném protektorátu Čechy a Morava. Zatímco minimálně část národa žila v neustálém strachu před zatčením nebo povoláním do transportu, jiné nejvíce trápilo například snižování potravinových přídělů. Situace se ale v zemi měnila často velice rychle, i v řádu několika dní až týdnů - dokazuje to nově vydaná kniha Jiřího Padevěta Kronika protektorátu, která popisuje dění mezi březnem 1939 až květnem 1945 den po dni.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovateli a nakladateli Jiřímu Padevětovi.

Památník tří odbojů ve statku rodiny Mašínových v Lošanech na Kolínsku už má svou vizuální podobu. Vznikne podle vítězného návrhu dvou studentek architektury pražské ČVUT. Projekt má stát 10 až 12 milionů korun. Spolek Mašínův statek chce koncem srpna vyhlásit veřejnou sbírku.

Český svaz bojovníků za svobodu má připomínat hrdiny válečného odboje, v poslední době je ale častěji slyšet o skandálech jeho šéfa a bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky. Některá města proto odmítla svaz podpořit, mimo jiné Jablonec nad Nisou, kde člen svazu urážel a napadal učitele místního gymnázia. Svazu taky hrozilo, že nedostane státní dotaci, a peníze si pro něj nakonec vymínili komunisté, kteří by jinak nepodpořili návrh státního rozpočtu. O dění ve svazu bojovníků za svobodu natáčeli Reportéři ČT Jana Neumannová a Karel Vrána.

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.