Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Nahrávám video

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.

Za „komunistický román“ svou knihu označil přímo Schulz. Tento podtitul připojil k příběhu o inženýrovi, který se z nuzných poměrů vypracoval na majitele velké železářské firmy. Za ziskem ho ženou ideje budoucího „železného“ světa, lepšího technicky i společenským uspořádáním. Jenže se tvrdě střetně se zájmy dělníků přežívajících od výplaty k výplatě.

Román vznikal na začátku dvacátých let, tedy v době generální stávky, při jejímž potlačení bylo zastřeleno čtrnáct dělníků, a kdy ideologický rozkol mezi tehdy vládnoucími sociálními demokraty vyústil v založení komunistické strany. Schulz se v době psaní své prvotiny hlásil k levicové umělecké skupině Devětsil a sympatizoval s kolektivistickými myšlenkami.

Dnes je ale známý především jako autor historického románu Kámen a bolest, v němž vykreslil tvorbu italského umělce Michelangela Buonarrotiho na pozadí dobových poměrů. Schulz svou nejzásadnější prózu stihl vydat nedlouho před svou smrtí za druhé světové války. Nedožil se tak dospělosti své dcery Jiřiny ani její svatby s básníkem a dramatikem Josefem Topolem a pokračování uměleckých genů v další generaci zastoupené spisovatelem Jáchymem a muzikantem Filipem.

„Říkali jsme si, že by bylo dobré ukázat Karla Schulze i trochu jiného než jako autora románu o Michelangelovi,“ poznamenává k novému vydání autorova debutu literární historik a člen redakční rady Michal Jareš. „Je to možná trochu utopický román, možná trochu něčím šílený, frenetický, ale zároveň literárně zábavný, vycházející z toho, co tady udělal poetismus,“ dodává. 

Výpověď o době

Tegtmaierovy železárny splňují podmínku pro tituly zařazené do nové edice Obluda. Ta má čtenáře „obloudit“ díly zapomenutými – třeba kvůli politické orientaci autora nebo proto, že byla ve své době považována za brak. Redaktoři se nevyhýbají žánrům detektivky, ženského románu nebo hororu. Určitou bizarností se přitom nemusí vymykat jen obsah knih, ale i osobnost autora. 

Každé dílo bude opatřeno předmluvou či studií, jež literární text zasadí do dobového kontextu. „Obluda, která není jen obludná, která bude třeba i zábavná a která povstává z jakýchsi podzemních řek české literatury,“ shrnul záměr edice ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

Vybrané tituly podle něho často dobře vypovídají o době jejich vzniku. Název edice zní provokativně. „Ale zároveň je tam určitá návaznost na to, co dělal kdysi nakladatelský redaktor Jan Řezáč. Na konci čtyřicátých let měl edici Obluda, vyšel v ní třeba překlad Franze Kafky,“ upozorňuje Jareš. 

Na řadě je Trotl

Druhým titulem v edici má být Trotl od Ladislava Mayera. Dobová reklama tento příběh přirovnávala ke Švejkovi v důslednosti, s jakou se vypořádává s první světovou válkou. I kritici oceňovali, že autor vystihl generaci ztracenců, které „vyhodila zloba doby jako ztroskotance na nikoliv opuštěný, nýbrž proklatý ostrov“.

Trotlem nazývá románový hrdina sám sebe, zatímco popisuje poddůstojnickou školu, ubíjející každodennost válečných let i boje v Haliči či na italské frontě. Román se nebojí naturalismu ani cynismu, uvádí dále ke knize nakladatelství Academia.

Připravovaná kniha Trotl
Zdroj: Facebook/Academia

Mayer měl později srovnání i s druhou světovou válkou, kdy během protektorátu inklinoval k nacismu. „Urazil velmi dlouhou pouť – od komunisty, ultralevičáka až do řad NSDAP. Dokonce byl příslušníkem nacistických SA,“ rozšiřuje Padevět Mayerův životopis. Po válce skončil coby kolaborant ve vězení.

V plánu je sci-fi či parodie na Baťu

Kolaborací se zkompromitoval i Felix Achille de la Cámara, další spisovatel, jehož chce Obluda připomenout. Ten o sobě tvrdil, že je potomkem španělského šlechtického rodu, zabýval se okultismem a mimo jiné napsal námět k protektorátní komedii Dívka v modrém s Lídou Baarovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích.

„Určitě vyjde Gumová pevnost Freda Stolského, což je hodně záhadný a zároveň dodnes oblíbený autor v kruzích scifistů,“ prozradil Padevět další ediční plány. Do nich dále patří protibaťovská parodie Nadtelevox, v níž levicově orientovaný spisovatel Fráňa Richter popisuje nahrazení pracovníků obuvnického závodu roboty.

Jareš připouští, že do edice by mohly přibýt i „fašistické“ a jinak propagandistické romány, pokud jsou dostatečně literárně na úrovni. „Nechceme sklouzávat až na úplné dno, například k otevřeně antisemitským textům,“ ujistil ale v rozhovoru na webu Academie.

Do čtenářského povědomí chce Obluda vracet dvě pozapomenuté knihy ročně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 15 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 16 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...