Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.
Zatímco Izrael usilovně bombarduje cíle v Gaze v odvetě za krvavý útok Hamásu ze 7. října, napětí v Německu stoupá. Berlínské úřady zakázaly propalestinské protesty, což je krok, který některé tamní skupiny na ochranu lidských práv odsoudily jako porušení svobody slova.
Stovky lidí přesto vyrazily do ulic podpořit Gazu a demonstrace z minulého týdne v Berlíně přerostly do násilností, při kterých utrpěly zranění desítky policistů. Na některých domech vandalové nasprejovali Davidovy hvězdy, jako se to dělo ve 30. letech, kdy stoupenci Hitlera označovali, kde bydlí Židé, případně židovské podniky, aby lidé nakupovali jinde.
Podle policie došlo minimálně ke třem takovým případům. Útočníci navíc hodili dva Molotovovy koktejly na synagogu v Berlíně. Vládní zmocněnec pro židovský život v Německu Felix Klein řekl listu Financial Times, že Židé v zemi jsou „zděšeni antisemitismem ze strany muslimských skupin a organizací krajní levice“.
Protiizraelské nálady v Německu jsou nejnápadnější ve školách, zejména ve městech s velkou muslimskou populací, jako je Berlín. Klein řekl, že některé děti přicházely na hodinu zahalené do palestinských vlajek a sprejovaly na stěny protižidovská hesla. Ti, kteří stojí za Izraelem, podle něj „často zažívají nepřátelství a tlak“ ze strany spolužáků.
Historická vina Německa
Podle Kleina je ovšem nejvíc znepokojující skutečnost, kdo stojí za protesty a oslavou Hamásu. Nejde totiž o uprchlíky ze Sýrie a Iráku, kteří přišli během migrační krize v roce 2015 až 2016, ale o rodiny, které žijí v Německu už dlouho a mají německé pasy. „Ukazuje to, že v Německu vznikají paralelní společnosti a integrace v některých ohledech selhala,“ varoval Klein.
V rozhovoru pro The Guardian přitom Klein uvedl, že se zároveň obává porušování základních lidských práv ve chvíli, kdy se úřady snaží zasáhnout proti projevům podpory palestinskému lidu. Berlín kromě zásahu proti demonstrantům vyzval školy, aby zakázaly studentům nosit palestinskou vlajku, palestinský šátek kufija nebo nálepky s nápisem „svobodná Palestina“, píše britský list.
Německo stojí v současném konfliktu jednoznačně na straně Izraele. „Je tu historická vina nacistického Německa za to, co se dělo za druhé světové války a před ní Židům. A z této historické viny spolková republika odvozuje historickou odpovědnost za bezpečnost státu Izrael. Německo to má ve své zahraničněpolitické doktríně, je to něco neoddiskutovatelného,“ vysvětluje zpravodaj ČT v Pavel Polák.
V Německu je podle Poláka velká menšina Palestinců, Arabů a muslimů, kteří si „ze svých zemí, uprchlických táborů přinášejí křivdy a protiizraelský postoj. Kdykoli na Blízkém východě eskaluje konflikt mezi Izraelem a Palestinci, tak se samozřejmě tento konflikt přenáší i do německých měst,“ upozornil Polák.
Berlín chce migranty rychleji deportovat
Německá vláda ve středu schválila rychlejší deportace neúspěšných žadatelů o azyl. Faeserová potřebu rychlejšího vyhošťování zdůvodnila mimo jiné současnou zátěží péče o migranty, která Německu komplikuje humanitární závazky.
„Náš návrh nového zákona o občanství, o kterém nyní budeme diskutovat v Bundestagu, jasně vylučuje antisemity,“ uvedla Faeserová poté, co se setkala s izraelským velvyslancem v Německu Ronem Prosorem. Německé úřady jsou „mimořádně ostražité“, pokud jde o příznivce Hamásu v Německu a každá taková osoba bude „stíhána v plné síle zákona“, sdělila ministryně podle agentury Reuters.
Vládou schválený návrh zákona počítá s tím, že se maximální doba takzvané vyhošťovací vazby prodlouží ze stávajících deseti na 28 dnů. Tato vazba poslouží tehdy, pokud hrozí, že deportovaný se bude odjezdu vyhýbat. Berlín chce také urychlit a zjednodušit deportace zločinců a převaděčů. Policie v takových případech získá více pravomocí, kdy bude moci například prohledat v bytech datové nosiče a dokumenty, aby zjistila státní příslušnost.
„V Německu je podle ministerstva vnitra 280 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, přičemž 230 tisíc má status takzvané trpěné osoby, to znamená, že ji není možné vrátit do země původu z bezpečnostních důvodů nebo z procesních důvodů, že chybějí dokumenty. Potom je tu padesát tisíc osob, které by měly být okamžitě vráceny do zemí, odkud přišly. U těchto osob se nedaří německému státu poslat je zpět,“ popisuje situaci v zemi Polák.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) už před týdnem v rozhovoru pro Der Spiegel zdůraznil, že Německo musí začít „ve velkém měřítku“ deportovat migranty, kteří nemají právo zůstat v zemi. Německá útočiště pro migranty a uprchlíky se totiž v posledních měsících plní poté, co k více než milionu Ukrajinců, kteří přišli po začátku plnohodnotné ruské invaze, přibylo značné množství žadatelů o azyl z dalších zemí.
Podle kancléře přichází lidí „příliš mnoho“. „Musíme konečně deportovat ve velkém měřítku ty, kteří nemají právo zůstat v Německu,“ řekl a dodal, že „se musí deportovat více a rychleji.“ Scholzova vláda nemá mezi Němci příliš velkou popularitu a kancléř čelí stále častěji výzvám ze strany opozice, aby opustil své koaliční partnery, jimiž jsou Zelení a Svobodní demokraté (FDP), a místo toho vytvořil novou vládu s konzervativci, která se bude zabývat migračními problémy.
Středolevicová Scholzova trojkoalice čelí tlaku zejména po neúspěšných zemských volbách v Hesensku a Bavorsku, kde začátkem letošního října zvítězila právě Křesťanskodemokratická unie (CDU) a posílala rovněž krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).
Scholz v důsledku prohry avizoval, že se chce nyní osobně angažovat v řešení migračních potíží a představil novou legislativu usnadňující deportace neúspěšných žadatelů o azyl. Setkal se také s lídrem opozice Friedrichem Merzem, s nímž diskutoval o způsobech řešení migrace. Berlín poté zavedl dočasné hraniční kontroly na polských, českých i švýcarských hranicích.
Zda Scholzova nová, tvrdší forma azylového zákona vejde v platnost, není zatím jisté, jelikož musí ještě projít parlamentem. Zelení i část sociálních demokratů jsou ale proti návrhu.
Nenávistné projevy ve Francii
Napětí nesílí v posledních týdnech jen v Německu. Jak se konflikt mezi Izraelem a Hamásem prohlubuje, Židé po celé Evropě se obávají, že se stanou cílem hněvu muslimských přistěhovalců, který může ještě zesílit očekávaný izraelský vpád do Pásma Gazy, píší FT. Úřady na starém kontinentu musely posílit bezpečnost v synagogách, židovských školách a dalších institucích.
Tisíce lidí se v neděli připojily k vigiliím v Berlíně a Londýně, aby se postavily proti antisemitismu a podpořily Izrael. „Je nesnesitelné, že Židé dnes znovu žijí ve strachu – v naší zemi,“ řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier davu. „Každý jeden útok na Židy, na židovské instituce je pro Německo ostudou. Každý jednotlivý útok mě naplňuje studem a hněvem,“ dodal.
Napětí je obzvláště vysoké ve Francii, kde žije nejvíce muslimů v západní Evropě a současně také největší židovská komunita po Izraeli a Spojených státech. I zde úřady zaznamenaly od začátku blízkovýchodní války nárůst antisemitských incidentů.
„Lidé zejména v Paříži mají velké problémy. Už dříve se stěhovali z některých čtvrtí, kde se necítili bezpečně. Teď si přelepují zvonky a odstraňují jména, která znějí židovsky, ze zvonků nebo z poštovních stránek, protože nechtějí být terčem,“ popsal atmosféru ve Francii zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin oznámil, že jen za první týden od útoku Hamásu řešila Francie skoro dvě stě antisemitských výhrůžek a přes šedesát lidí bylo zatčeno. Internetová platforma Pharos, která umožňuje lidem nahlásit nenávistné projevy, dostala za tu dobu celkem 2449 upozornění.
„Většina incidentů jsou graffiti s hákovým křížem nebo slogany jako smrt Židům a výzvy k (palestinskému povstání),“ řekl Darmanin rozhlasové stanici France Inter. „A pak jsou tu vážnější věci, jako jsou lidé zatčení ve školách nebo synagogách se zbraněmi nebo dron přelétající nad židovským kulturním centrem,“ dodal ministr.
Válka způsobila ve Francii politickou roztržku. Zatímco prezident Emmanuel Macron a jeho vláda odsoudili útok Hamasu, lídr levicové strany Nepoddaná Francie Jeana-Luca Mélenchona jej přirovnala k izraelské okupaci. Nová antikapitalistická strana hájila palestinský „odpor“, aniž by odsoudila útok Hamásu, a nyní čelí vyšetřování kvůli obhajování terorismu.
Řada rodičů francouzských Židů nechává raději děti doma, protože se obává násilí. Jedná se hlavně o reakci na nedávnou vraždu učitele na severu Francie v Arrasu, která podle prezidenta Emmanuela Macrona ukázala „barbarství islamistického teroru“. Ačkoli útok nebyl identifikován jako antisemitský, židovští lídři ve Francii a vládní úředníci poukázali na spojitost s konfliktem v Izraeli a na palestinských územích.
Nové teroristické útoky
Pachatelem byl imigrant a islamista, který přišel do země jako dítě a na základě stávajících zákonů nemohl být vyhoštěn. O týden později zavraždil v Bruselu dva švédské fotbalové fanoušky jiný radikál, rovněž imigrant, který žil v Belgii nelegálně. Ministři vnitra zemí EU se po těchto útocích sešli v Lucemburku, kde se shodli na tom, že vidí řešení zejména v rychlejších deportacích neúspěšných žadatelů o azyl, k čemuž nyní přistoupil Berlín.
Francouzská vláda nejprve všechny propalestinské protesty zakázala kvůli obavám, že by mohly „narušit veřejný pořádek“. Navzdory zákazu se ale v Paříži shromáždily velké davy a někteří skandovali hesla jako „izraelští vrazi“ a „Macron – spolupachatel“. Demonstranty rozehnala policie za použití slzného plynu.
Později se proti vládě postavil soud. „Státní rada rozhodla, že není v souladu se zákonem zakazovat všechny demonstrace, proto některé vybrané povolila s tím, že na nich nesmí docházet k provokacím. Požadavků je víc, ale vláda cíleně povolí ty, které bude schopna zvládnout. V neděli v Paříži nedošlo k násilí, k útokům na policisty, i když bylo v Paříži třicet tisíc lidí,“ informoval zpravodaj ČT Šmíd.
Londýn odsoudil výzvy k džihádu
Incidenty hlásí rovněž Spojené království. Britská policie uvedla, že mezi 29. zářím a 12. říjnem bylo nahlášeno 75 antisemitských trestných činů, oproti dvanácti ve stejném období v roce 2022. Počet incidentů hlášených policii se meziročně zvýšil sedmkrát, ze 14 na 105. Mezi zatčeními je i muž zadržený pro podezření z hanobení plakátů pohřešovaných Izraelců. Tři židovské školy v severním Londýně se z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřely.
Britský premiér Rishi Sunak označil výzvy k džihádu za „hrozbu pro židovskou komunitu, ale i demokratické hodnoty“ v reakci na pokřiky, které zní na záběrech z propalestinských protestů v Londýně.
Komisař metropolitní policie Mark Rowley požaduje přepracování zákonů, aby byly v reakci na sílící extremismus posíleny pravomoci policie, to je ale podle Sunaka nepravděpodobné. „Věříme, že v tuto chvíli má policie pravomoci zatknout ty, kteří podněcují k násilí nebo rasové nenávisti,“ prohlásil britský premiér.
Obavy sílí také v italské židovské komunitě. Veřejná místa byla pošpiněna antisemitskými graffiti, včetně hákových křížů a sloganů velebících Hamás. Na stěnách nemocnice v Miláně se objevila slova „židovští vrazi – v peci“.
V Madridu někdo posprejoval synagogu nápisem „svobodná Palestina“. „Byly to velmi těžké dny, plné strachu a hluboké nejistoty. Je to srdcervoucí situace a jsme v neustálém kontaktu s našimi příbuznými v Izraeli,“ řekla serveru Euronews prezidentka židovské komunity v Madridu v reakci na útok Hamásu na Izrael.
Po útoku na Izrael se antisemitská rétorika rozšířila napříč platformami sociálních médií, zejména na mezi extremisty populárních sítích 4chan či Telegram. „Je tu nárůst používání frází, které vyzývají k násilí proti Židům, Izraelcům a sionistům,“ poznamenala americká organizace Anti-Defamation League.
Ve Spojených státech slavili útok Hamásu přívrženci bílé nadřazenosti, třeba Mike Penovich z antisemitské Strany národní spravedlnosti na Telegramu prohlásil: „Klobouk dolů před Palestinci za odvážné a statečné kroky,“ citoval Penoviche server Politico.
Arabista: Evropa má velký problém
Vztah muslimů k Izraeli je negativní po celém světě, upozornil v pořadu Události, komentáře politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy. „Izraelsko-palestinský konflikt trvá dlouho, je to otázka 75 let, a je také symbolický, je vnímán arabskou nebo muslimskou komunitou jako do jisté míry zástupný symbol za pocit nedůvěry vůči Západu, odporu vůči Západu a pocitu, že Západ zesměšnil nebo potlačil islámský svět,“ vysvětluje Charvát současné, často násilné propalestinské protesty.
Podle arabisty a islamisty Petra Pelikána má Evropa velký problém a je chybou, že si toho všimla až nyní. „Konflikt mezi Izraelci a Palestinci se Evropy ve skutečnosti netýká. Týká se jí jen v emoční rovině. Jen kvůli tomu si ale Evropa všimla, že tu máme mnohamilionovou komunitu, která je nekompatibilní s našimi hodnotami a naším stylem života,“ míní Pelikán.
Podle něj není problém až tak v rozdílné víře. „Muslimové jsou početnější a je jich více vidět. Je to nekompatibilita životního způsobu, hodnot a kultur, kteří k nám imigrují z velmi vzdálených oblastí,“ myslí si arabista.
Charvát si naopak myslí, že válka s Evropou souvisí, jelikož s ohledem na historii konfliktu se tu objevuje evropský antisemitismus, který sahá hluboko do minulosti. „(Tato historie) vyvrcholila druhou světovou válkou, holocaustem a následně velmi složitou situací, co udělat s lidmi židovského původu a kterou mezinárodní společenství vyřešilo vytvořením státu Izrael na území Blízkého východu, což od té doby generuje konflikt,“ vysvětluje politolog.
„Antisemitismus tak byl po staletí součástí evropského přístupu a jen velmi krátce jsme ho přerušili po druhé světové válce, když se ukázalo, kam ta nenávist může vést. Ve skutečnosti ale nikdy nezmizel,“ dodal Charvát.
