V Hesensku i Bavorsku vyhráli konzervativci. Posílila AfD

3 minuty
Události: Zemské volby v Hessensku a Bavorsku
Zdroj: ČT24

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem v Hesensku, získala 34,6 procenta hlasů. Do tábora vítězů řadí komentátoři také Alternativu pro Německo (AfD), která se stala druhou největší politickou silou v tomto německém regionu.

Největším poraženým je pak sociální demokracie (SPD), která v Hesensku skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách.

CDU odmítla spolupráci s AfD

Voliči podle Rheina udělili konzervativní CDU jasný vládní mandát. V roce 2018 získala CDU 27 procent hlasů, nyní je to o 7,6 procentního bodu více. Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, kterou CDU označuje za krajně pravicovou.

Lídr hesenské AfD Robert Lambrou přesto vyzval ostatní politiky, aby jeho stranu vnímali jako možného koaličního partnera. „Mnoho lidí cítí, že to takto dále nejde a že je potřeba politická změna,“ řekl. AfD ve volbách získala 18,4 procenta, což je o 5,3 procentního bodu více než v předchozích volbách před pěti lety. Naopak sociální demokracie (SPD) je hlavním poraženým voleb. Hlas jí dalo 15,1 procenta voličů, což je historicky nejhorší výsledek. Hesensko přitom bylo v minulosti baštou sociálních demokratů, ještě na konci devadesátých let zde pravidelně získávali takřka 40 procent hlasů.

Spolková ministryně vnitra mluví o zklamání

SPD vedla do voleb spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která výsledek označila za zklamání, i když se dal podle ní vzhledem k průzkumům očekávat. V rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF řekla, že otázku svého setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů považuje za otevřenou.

Do zemského sněmu se dostali také Zelení, které volilo 14,8 procenta lidí (o pět procentních bodů méně než minule) a liberální svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty (o 2,5 méně).

V Bavorsku vyhrála CSU

V Bavorsku obhájila sesterská strana CDU, bavorská CSU, svou vedoucí pozici s 37 procenty hlasů. Ačkoliv se může pochlubit náskokem více než dvaceti procentních bodů před ostatními stranami, její výsledek je nejslabší od roku 1950. Při minulých volbách CSU získala 37,2 procenta. I nadále ale může vládnout s druhými Svobodnými voliči (FW), kteří získali 15,8 procenta a polepšili si o 4,2 procentního bodu.

Na třetím místě nakonec skončila AfD, která byla dlouho na druhé pozici, s 14,6 procenta (plus 4,4 procentního bodu), do bavorského zemského sněmu se dostanou také třetí čtvrtí Zelení se 14,4 procenta (mínus 3,2 procentního bodu) a SPD se 8,4 (-1,3 procentního bodu). 

Pro sociální demokraty je výsledek nejhorší nejen v poválečných dějinách Bavorska, ale od konce 19. století.

Zemský premiér Markus Söder řekl, že je vzhledem k turbulentnímu politickému vývoji spokojený. V televizi ZDF prohlásil, že výsledek chápe jako požadavek na změnu migrační politiky.

Obavy z migrace

Právě ilegální migrace byla jedním z hlavních témat bavorských voleb. Söder stacionární kontroly na hranicích odmítal a stále odmítá. Podle něj stačí přísnější namátkové kontroly. „Potřebujeme integrační limit. Jinak nebudeme schopni držet krok s výstavbou škol, školek a bytů,“ nechal se slyšet.

Do celého Německa přijde letos podle odhadů 400 tisíc uprchlíků. Obava z nové migrační krize posiluje pozici AfD, která slibuje vládu tvrdé ruky.

„Uděláme to, co říkáme. Pokud jde o migrační politiku, znamená to, že budeme deportovat všechny nelegální přistěhovalce a v první řadě nepustíme do země žadatele o azyl,“ slíbila před volbami Katrin Ebner-Steiner z AfD.

7 minut
Horizont ČT24: Co ukázaly volby v Bavorsku a Hesensku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
09:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Reuters později během dne informoval, že v indických městech byly slyšet další výbuchy.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 1 hhodinou

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 1 hhodinou

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 3 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...