Německo zesiluje kontroly na hranicích s Českem a Polskem

Německá policie s okamžitou platností zahajuje zesílené pružné a mobilní kontroly na hranicích s Českem a Polskem, cílem je boj proti převaděčům, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy, a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii (EU). Šéf českého resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že namátkové mobilní kontroly navazují na dohodu s Faeserovou a řadu jednání české a německé policie v tomto týdnu.

„Musíme bezpodmínečně zastavit převaděče, neboť kvůli maximálnímu zisku dávají všanc lidské životy. Proto spolková policie okamžitě začíná s dodatečnými flexibilními kontrolami v klíčových místech pašeráckých tras na hranicích s Českem a Polskem,“ oznámila Faeserová.

„Tyto dodatečné kontroly rozšíří skrytá pátrání, která jsme už v posledních měsících zintenzivnili. Tak bude spolková policie s početným personálem zastoupena v celém pohraničí. Můj cíl je vyvinout maximální tlak na převaděče a ochránit tak životy lidí, kteří jsou pašováni přes hranice často bez vody a přístupu k čerstvému vzduchu,“ uvedla.

Ministryně zdůraznila, že migrační krizi lze vyřešit jedině společným evropským azylovým systémem, v opačném případě je budoucnost otevřených vnitřních hranic v EU ohrožena.

Německo tak prozatím nezavede stacionární kontroly po vzoru těch, které na vybraných místech provádí od roku 2015 na pomezí s Rakouskem. Jejich zavedení ale Faeserová nevylučuje, v minulosti je opakovaně označila za poslední možnost.

Vondrášek: Vnitřní kontroly mezi Českem a Německem nejsou na pořadu dne

O zhoršující se migrační situaci jednal ve středu policejní prezident Martin Vondrášek se svým německým protějškem Dieterem Romannem. „Shodli jsme se na tom, že z našeho pohledu není na pořadu dne znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích mezi Českou republikou a Německem,“ informoval. Je prý potřeba významně zesílit policejní činnost v namátkových kontrolách, ale i v oblasti operativní spolupráce u organizovaných skupin a jednotlivých převaděčů.

„Proto jsou od dnešního dne prováděny intenzivní namátkové kontroly na dálnici D7 a D8, protože hlavní migrační trasa vede stále z jižní Moravy přes Vysočinu, Prahu, ale primárně do Saska, nikoliv do Bavorska,“ upřesnil Vondrášek.

„Od začátku letošního roku pokračujeme v namátkových kontrolách, které provádíme na všech významných hraničních přechodech ze Slovenska do České republiky,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci policejní prezident Martin Vondrášek. Podle něj z toho důvodu, že vyšší čísla zadržených migrantů vykazuje právě Slovensko, dále pak Polsko a Maďarsko.

I díky těmto opatřením se podle policejního prezidenta daří letos lépe zajišťovat převaděče. Loni jich policie zadržela za celý rok 248, letos již 282. Migranty se také lépe daří vracet na Slovensko, dodal. V současné době pak policie zadrží zhruba 250 migrantů týdně, loni to prý bylo až 300 běženců denně.

Vzhledem k rostoucím počtům zadržení jak migrantů, tak i jejich převaděčů se v pondělí sešli ředitelé karlovarské, plzeňské, jihočeské, liberecké a ústecké policie se svými partnery z Bavorska, Saska a spolkové policie.

Nahrávám video

Možná zdržení při přechodu hranic

Ačkoli nově ohlášené dodatečné kontroly nebudou mít povahu stálých hraničních kontrol, musí se řidiči při cestě do Německa z Polska a Česka připravit na možná zdržení. Místa prohlídek nelze předem určit, protože se budou často měnit. Hlídky budou přímo na hranici a také v pohraničním regionu. Spolková policie se bude zajímat nejen o doklady, ale může nahlížet i do kufrů aut a ložných prostorů dodávek a nákladních aut. Očekávat lze zesílenou ostrahu ve vlacích a na nádražích v pohraničí.

„Chceme flexibilními a mobilními kontrolami na střídavých místech zabránit pašerákům v jejich činnosti. Zároveň chceme, aby kontroly měly na běžný život, obyvatele a hospodářství co nejmenší dopad,“ řekla. Kolik spolkových policistů Německo do pohraničí vyšle, Faeserová s ohledem na boj proti převaděčům neupřesnila, budou to však stovky dodatečných lidí.

Německý ministr financí Christian Lindner ve středeční debatě s poslanci Spolkového sněmu řekl, že spolkové policii vypomůže na hranicích až 500 celníků. „Po roce 2015 ztratilo Německo na některých místech kontrolu nad přístupem do této země. Tento stav nesmí pokračovat,“ prohlásil.

Ministryně rovněž řekla, že Berlín na zesílených kontrolách spolupracuje s regiony i se sousedy. „S našimi sousedními státy Českem a Polskem a spolkovými zeměmi Saskem a Braniborskem jsme kvůli těmto dodatečným opatřením v těsném kontaktu,“ prohlásila. Dodala, že Německo má štěstí, že Česko a Polsko jsou ochotné spolupracovat.

Faeserová zároveň varovala, že bez společného postupu celé EU není boj proti převaděčům a nelegální migraci možný. „Pokud nezvládneme lépe chránit naše vnější hranice, tak jsou otevřené hranice uvnitř EU v nebezpečí. Bojujeme za to, aby uvnitř EU zůstaly hranice otevřené, potřebujeme k tomu ale jednotné evropské azylové řešení. Jinak je Schengen ohrožen,“ řekla o unijním schengenském systému vnitřních hranic bez kontrol. 

Ministryně je pod tlakem regionů a konzervativní opozice, aby zastavila nelegální migraci. Do konce srpna v zemi požádalo o azyl 204 tisíc lidí. Očekává se, že do konce roku může být takových žádostí až 400 tisíc.

Rakušan ocenil oboustrannou dohodu

Podle Rakušana navazují kontroly na dohodu. „Společné policejní akce na hranicích jsou zaměřené na účinný boj proti převaděčům,“ uvedl.

Rakušan v pondělí v pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy uvedl, že se s Faeserovou o víkendu domluvil na tom, že němečtí policisté společně s českými budou moci dohlížet na migrační situaci už na české straně hranice. Řekl také, že obě země chystají společné akce proti převaděčům. Pokud přinesou výsledek, Faeserová nebude uvažovat o stálých kontrolách na hranicích, doplnil Rakušan.

Kvůli migraci posílilo hraniční kontroly i Slovinsko

Ve snaze zastavit nárůst nelegální migrace posílilo kontroly na hranicích s Chorvatskem také Slovinsko. Informovala o tom slovinská média s odvoláním na ministra vnitra Boštjana Poklukara, podle nějž vláda v Lublani zatím nehodlá zavádět stacionární kontroly.

Slovinská média dříve uvedla, že k mobilním hlídkám, které od vstupu Chorvatska do Schengenu v lednu tohoto roku provádějí ve slovinském vnitrozemí takzvaná kompenzační opatření, přibyly hlídky v okolí bývalých hraničních přechodů s Chorvatskem. Slovinsko v tomto následuje příkladu Itálie.

„Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o zavedení kontroly na vnitřních hranicích (schengenského prostoru), ale o posílení kompenzačních opatření,“ řekl podle serveru N1 Poklukar. „Nesystematické kontroly“ při hraničních přechodech mají podle něj přispět k boji proti převaděčům a přeshraniční kriminalitě. 

Policie podle svých údajů od začátku ledna do konce srpna 2023 zaevidovala přes 36 tisíc případů neoprávněného vstupu do země, z toho v naprosté většině z Chorvatska. Ve stejném období loňského roku to bylo bezmála čtrnáct tisíc případů. Nejčastěji se jedná o občany Afghánistánu, Maroka a Pákistánu. Poklukar dnes uvedl, že počet migrantů letos již přesáhl 40 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslance čekají pravidelné interpelace a debata o obalové novele

Poslance na jejich čtvrteční schůzi čekají především pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
před 4 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled